Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Severní Korea nikdy neprojevila skutečný zájem o mírovou koexistenci. Její rétorika zůstává nepřátelská a její chování je v souladu s dlouhodobou konfrontací. Sestra nejvyššího vůdce Kim Čong-una, Kim Jo-čong, nedávno označila mírové návrhy Soulu za „pouhé iluze“ a prohlásila, že Severní Korea nikdy nebude Jižní Koreu považovat za diplomatického partnera. Tato slova nejsou náhodná. Odhalují podstatu státu, který prosperuje z nepřátelství a přežívá díky neustálé konfrontaci.
Historie ukazuje, že jednostranné ústupky z Jižní Koreje nemají na smýšlení Pchjongjangu vliv. Například tzv. „Sluneční politika“ z počátku 21. století nalila miliardy dolarů do Severní Koreje. Místo aby tyto prostředky pomohly běžným občanům, byly přesměrovány na vývoj zbraní a luxusní zboží pro rodinu Kimů. Následné raketové testy nebyly anomálií, ale výsledkem této podpory. Severní Korea používá dialog pouze takticky, aby získala čas na rozvoj jaderného a raketového programu a upevnila legitimitu svého režimu.
Největším nebezpečím takového optimismu je narušení obranných mechanismů. Pokud Soul omezí společná vojenská cvičení s USA, sníží investice do protiraketové obrany nebo zmírní sankce, Pchjongjang na to nereaguje vděkem, ale naopak provokacemi. To ukázaly i summity z roku 2018, kdy Jižní Korea po úsměvných snímcích lídrů snížila svou ostražitost, načež Severní Korea v následujících letech zintenzivnila testování raket na rekordní úroveň.
Rétorika nevyhnutelného míru také otupuje povědomí veřejnosti. Pokud jsou občané přesvědčeni, že smíření zaručuje bezpečnost, ostražitost se vytrácí. Realitou je, že Severní Korea střídá gesta usmíření s akty agrese, nikoli proto, že by byla rozpolcená, ale protože obě strategie slouží k jejímu přežití. Ústupky z Jihu jí přinášejí zdroje a provokace jí zase umožňují udržet vnitřní kontrolu. V současné éře autoritářského revizionismu, kdy Rusko a Čína prohlubují spolupráci s Pchjongjangem, si Soul nemůže dovolit odklonit se od svého nejdůležitějšího spojence.
Skutečný mír nelze postavit pouze na sentimentech. Dialog je důležitý, ale musí být založen na jasném pochopení protivníka. Jakákoli strategie, která tuto realitu ignoruje, by se klamala. Mír musí být podpořen silnou obranou, spojenectvím a neochvějným uznáním skutečné podstaty Severní Koreje. Mírové iluze jsou pro politiky pokušením, avšak historie nás varuje před jejich vysokou cenou. Smíření bez silné obrany není mír, je to kapitulace.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.