Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Severní Korea nikdy neprojevila skutečný zájem o mírovou koexistenci. Její rétorika zůstává nepřátelská a její chování je v souladu s dlouhodobou konfrontací. Sestra nejvyššího vůdce Kim Čong-una, Kim Jo-čong, nedávno označila mírové návrhy Soulu za „pouhé iluze“ a prohlásila, že Severní Korea nikdy nebude Jižní Koreu považovat za diplomatického partnera. Tato slova nejsou náhodná. Odhalují podstatu státu, který prosperuje z nepřátelství a přežívá díky neustálé konfrontaci.
Historie ukazuje, že jednostranné ústupky z Jižní Koreje nemají na smýšlení Pchjongjangu vliv. Například tzv. „Sluneční politika“ z počátku 21. století nalila miliardy dolarů do Severní Koreje. Místo aby tyto prostředky pomohly běžným občanům, byly přesměrovány na vývoj zbraní a luxusní zboží pro rodinu Kimů. Následné raketové testy nebyly anomálií, ale výsledkem této podpory. Severní Korea používá dialog pouze takticky, aby získala čas na rozvoj jaderného a raketového programu a upevnila legitimitu svého režimu.
Největším nebezpečím takového optimismu je narušení obranných mechanismů. Pokud Soul omezí společná vojenská cvičení s USA, sníží investice do protiraketové obrany nebo zmírní sankce, Pchjongjang na to nereaguje vděkem, ale naopak provokacemi. To ukázaly i summity z roku 2018, kdy Jižní Korea po úsměvných snímcích lídrů snížila svou ostražitost, načež Severní Korea v následujících letech zintenzivnila testování raket na rekordní úroveň.
Rétorika nevyhnutelného míru také otupuje povědomí veřejnosti. Pokud jsou občané přesvědčeni, že smíření zaručuje bezpečnost, ostražitost se vytrácí. Realitou je, že Severní Korea střídá gesta usmíření s akty agrese, nikoli proto, že by byla rozpolcená, ale protože obě strategie slouží k jejímu přežití. Ústupky z Jihu jí přinášejí zdroje a provokace jí zase umožňují udržet vnitřní kontrolu. V současné éře autoritářského revizionismu, kdy Rusko a Čína prohlubují spolupráci s Pchjongjangem, si Soul nemůže dovolit odklonit se od svého nejdůležitějšího spojence.
Skutečný mír nelze postavit pouze na sentimentech. Dialog je důležitý, ale musí být založen na jasném pochopení protivníka. Jakákoli strategie, která tuto realitu ignoruje, by se klamala. Mír musí být podpořen silnou obranou, spojenectvím a neochvějným uznáním skutečné podstaty Severní Koreje. Mírové iluze jsou pro politiky pokušením, avšak historie nás varuje před jejich vysokou cenou. Smíření bez silné obrany není mír, je to kapitulace.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.