Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Severní Korea nikdy neprojevila skutečný zájem o mírovou koexistenci. Její rétorika zůstává nepřátelská a její chování je v souladu s dlouhodobou konfrontací. Sestra nejvyššího vůdce Kim Čong-una, Kim Jo-čong, nedávno označila mírové návrhy Soulu za „pouhé iluze“ a prohlásila, že Severní Korea nikdy nebude Jižní Koreu považovat za diplomatického partnera. Tato slova nejsou náhodná. Odhalují podstatu státu, který prosperuje z nepřátelství a přežívá díky neustálé konfrontaci.
Historie ukazuje, že jednostranné ústupky z Jižní Koreje nemají na smýšlení Pchjongjangu vliv. Například tzv. „Sluneční politika“ z počátku 21. století nalila miliardy dolarů do Severní Koreje. Místo aby tyto prostředky pomohly běžným občanům, byly přesměrovány na vývoj zbraní a luxusní zboží pro rodinu Kimů. Následné raketové testy nebyly anomálií, ale výsledkem této podpory. Severní Korea používá dialog pouze takticky, aby získala čas na rozvoj jaderného a raketového programu a upevnila legitimitu svého režimu.
Největším nebezpečím takového optimismu je narušení obranných mechanismů. Pokud Soul omezí společná vojenská cvičení s USA, sníží investice do protiraketové obrany nebo zmírní sankce, Pchjongjang na to nereaguje vděkem, ale naopak provokacemi. To ukázaly i summity z roku 2018, kdy Jižní Korea po úsměvných snímcích lídrů snížila svou ostražitost, načež Severní Korea v následujících letech zintenzivnila testování raket na rekordní úroveň.
Rétorika nevyhnutelného míru také otupuje povědomí veřejnosti. Pokud jsou občané přesvědčeni, že smíření zaručuje bezpečnost, ostražitost se vytrácí. Realitou je, že Severní Korea střídá gesta usmíření s akty agrese, nikoli proto, že by byla rozpolcená, ale protože obě strategie slouží k jejímu přežití. Ústupky z Jihu jí přinášejí zdroje a provokace jí zase umožňují udržet vnitřní kontrolu. V současné éře autoritářského revizionismu, kdy Rusko a Čína prohlubují spolupráci s Pchjongjangem, si Soul nemůže dovolit odklonit se od svého nejdůležitějšího spojence.
Skutečný mír nelze postavit pouze na sentimentech. Dialog je důležitý, ale musí být založen na jasném pochopení protivníka. Jakákoli strategie, která tuto realitu ignoruje, by se klamala. Mír musí být podpořen silnou obranou, spojenectvím a neochvějným uznáním skutečné podstaty Severní Koreje. Mírové iluze jsou pro politiky pokušením, avšak historie nás varuje před jejich vysokou cenou. Smíření bez silné obrany není mír, je to kapitulace.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.