Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Navzdory podrobnému oznámení z minulého týdne zůstává Trumpův skutečný dlouhodobý plán zastřený nejistotou. A právě to představuje vážný problém. Pro firmy, které mají učinit dlouhodobé investice, je současná situace příliš nepředvídatelná. „Chcete-li, aby někdo začal stavět továrny, musíte mu říct cenu – a ta musí zahrnovat i riziko cel,“ řekl pro Politico jeden bývalý úředník z Trumpovy první administrativy pod podmínkou anonymity.
Trump není sám, kdo věří, že cla mohou donutit firmy k návratu výroby do USA. Spojené státy zůstávají jedním z nejbohatších trhů světa a jejich ekonomická váha je stále značná. Mnoho obchodních partnerů se pravděpodobně bude chtít dohodnout, jen aby si udrželo přístup na americký trh.
Jenže rozhodnutí, zda přesunout výrobu do USA, není jednoduché. Vyžaduje srovnání nákladů, rizik i dlouhodobé stability. A právě v tom je problém: Trump je podle mnoha manažerů příliš nepředvídatelný. Podle několika výkonných ředitelů oslovených v posledních týdnech je taková otázka v tuto chvíli prakticky nezodpověditelná.
Co se stane, pokud se situace na trzích ještě zhorší? Ustoupí Trump? Jak se budou cla vyvíjet v příštích třech letech? A co po roce 2028, kdy může přijít nový prezident a vše změnit? Mnoho firem proto zřejmě vyčká, než se situace vyjasní – místo toho, aby investovaly miliardy do nejistoty.
Je pravda, že Bílý dům nyní zveřejnil seznam celních sazeb pro jednotlivé země, takže firmy mají o něco jasnější představu. Ale ani to nepřináší úplnou jistotu. „Možná. Nevíme. Uvidíme?“ odpověděl Barry Ritholtz, investiční manažer z Ritholtz Wealth Management, na otázku, zda jde o jistotu, po které trhy toužily. „Hodně bude záležet na tom, jak zareagují spojenci a obchodní partneři. Pokud se rozjede obchodní válka, může to být mnohem horší.“
A už teď to podle trhu nevypadá dobře. Podle výpočtu Omaira Sharifa z poradenské firmy Inflation Insights by měla průměrná vážená celní sazba stoupnout z loňských 2 procent až na 25 až 30 procent. Tak dramatický skok je podle expertů bezprecedentní – a mnohem tvrdší, než se čekalo.
Trump tak místo zdi z betonu staví ekonomickou zeď z cel. Otázkou zůstává: bude se její výška ještě zvyšovat?
Na dotaz, zda by mohly některé země vyjednat nižší sazby – vzhledem k tomu, že většina států dostala základní desetiprocentní clo a „největší viníci“ ještě víc – jeden vysoký úředník odpověděl, že takové diskuse nejsou na pořadu dne. „Země samozřejmě mají zájem o reciprocitu, ale nyní se soustředíme hlavně na zavedení celního režimu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Sám Trump přitom několikrát naznačil, že cla mohla být ještě vyšší. V Růžové zahradě Bílého domu prohlásil, že Spojené státy zvolily „mírně reciprocitní“ přístup. „Tohle nejsou plně reciprocitní cla,“ řekl. „Tohle je laskavá reciprocita.“ V prezidentském dekretu navíc stojí, že Trump může v budoucnu sazby zvýšit, pokud dojde k odvetě.
To vše naznačuje, že v současné chvíli je stále příliš mnoho neznámých. I když administrativa tvrdí, že tímto krokem „nastavuje podmínky pro dlouhodobý růst“, jak řekl ministr financí Scott Bessent pro Fox News, realita vypadá jinak.
Americký průmysl se totiž zatím spíše zastavuje. Podle Jaye Timmondse, šéfa Národní asociace výrobců, firmy vyčkávají. „Výrobci pozastavují svá rozhodnutí. Nevědí, jestli mají investovat, nebo přijímat nové lidi. A to není pro ekonomiku dobré,“ řekl pro CNBC.
Trumpova celní politika tak zatím spíše zvyšuje nervozitu a paralyzuje podnikatelské prostředí, než že by přinášela kýženou výrobní renesanci. Otázkou zůstává, jak dlouho na tuto nejistotu vydrží svět i americká ekonomika čekat.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.