Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Navzdory podrobnému oznámení z minulého týdne zůstává Trumpův skutečný dlouhodobý plán zastřený nejistotou. A právě to představuje vážný problém. Pro firmy, které mají učinit dlouhodobé investice, je současná situace příliš nepředvídatelná. „Chcete-li, aby někdo začal stavět továrny, musíte mu říct cenu – a ta musí zahrnovat i riziko cel,“ řekl pro Politico jeden bývalý úředník z Trumpovy první administrativy pod podmínkou anonymity.
Trump není sám, kdo věří, že cla mohou donutit firmy k návratu výroby do USA. Spojené státy zůstávají jedním z nejbohatších trhů světa a jejich ekonomická váha je stále značná. Mnoho obchodních partnerů se pravděpodobně bude chtít dohodnout, jen aby si udrželo přístup na americký trh.
Jenže rozhodnutí, zda přesunout výrobu do USA, není jednoduché. Vyžaduje srovnání nákladů, rizik i dlouhodobé stability. A právě v tom je problém: Trump je podle mnoha manažerů příliš nepředvídatelný. Podle několika výkonných ředitelů oslovených v posledních týdnech je taková otázka v tuto chvíli prakticky nezodpověditelná.
Co se stane, pokud se situace na trzích ještě zhorší? Ustoupí Trump? Jak se budou cla vyvíjet v příštích třech letech? A co po roce 2028, kdy může přijít nový prezident a vše změnit? Mnoho firem proto zřejmě vyčká, než se situace vyjasní – místo toho, aby investovaly miliardy do nejistoty.
Je pravda, že Bílý dům nyní zveřejnil seznam celních sazeb pro jednotlivé země, takže firmy mají o něco jasnější představu. Ale ani to nepřináší úplnou jistotu. „Možná. Nevíme. Uvidíme?“ odpověděl Barry Ritholtz, investiční manažer z Ritholtz Wealth Management, na otázku, zda jde o jistotu, po které trhy toužily. „Hodně bude záležet na tom, jak zareagují spojenci a obchodní partneři. Pokud se rozjede obchodní válka, může to být mnohem horší.“
A už teď to podle trhu nevypadá dobře. Podle výpočtu Omaira Sharifa z poradenské firmy Inflation Insights by měla průměrná vážená celní sazba stoupnout z loňských 2 procent až na 25 až 30 procent. Tak dramatický skok je podle expertů bezprecedentní – a mnohem tvrdší, než se čekalo.
Trump tak místo zdi z betonu staví ekonomickou zeď z cel. Otázkou zůstává: bude se její výška ještě zvyšovat?
Na dotaz, zda by mohly některé země vyjednat nižší sazby – vzhledem k tomu, že většina států dostala základní desetiprocentní clo a „největší viníci“ ještě víc – jeden vysoký úředník odpověděl, že takové diskuse nejsou na pořadu dne. „Země samozřejmě mají zájem o reciprocitu, ale nyní se soustředíme hlavně na zavedení celního režimu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Sám Trump přitom několikrát naznačil, že cla mohla být ještě vyšší. V Růžové zahradě Bílého domu prohlásil, že Spojené státy zvolily „mírně reciprocitní“ přístup. „Tohle nejsou plně reciprocitní cla,“ řekl. „Tohle je laskavá reciprocita.“ V prezidentském dekretu navíc stojí, že Trump může v budoucnu sazby zvýšit, pokud dojde k odvetě.
To vše naznačuje, že v současné chvíli je stále příliš mnoho neznámých. I když administrativa tvrdí, že tímto krokem „nastavuje podmínky pro dlouhodobý růst“, jak řekl ministr financí Scott Bessent pro Fox News, realita vypadá jinak.
Americký průmysl se totiž zatím spíše zastavuje. Podle Jaye Timmondse, šéfa Národní asociace výrobců, firmy vyčkávají. „Výrobci pozastavují svá rozhodnutí. Nevědí, jestli mají investovat, nebo přijímat nové lidi. A to není pro ekonomiku dobré,“ řekl pro CNBC.
Trumpova celní politika tak zatím spíše zvyšuje nervozitu a paralyzuje podnikatelské prostředí, než že by přinášela kýženou výrobní renesanci. Otázkou zůstává, jak dlouho na tuto nejistotu vydrží svět i americká ekonomika čekat.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.