Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Navzdory podrobnému oznámení z minulého týdne zůstává Trumpův skutečný dlouhodobý plán zastřený nejistotou. A právě to představuje vážný problém. Pro firmy, které mají učinit dlouhodobé investice, je současná situace příliš nepředvídatelná. „Chcete-li, aby někdo začal stavět továrny, musíte mu říct cenu – a ta musí zahrnovat i riziko cel,“ řekl pro Politico jeden bývalý úředník z Trumpovy první administrativy pod podmínkou anonymity.
Trump není sám, kdo věří, že cla mohou donutit firmy k návratu výroby do USA. Spojené státy zůstávají jedním z nejbohatších trhů světa a jejich ekonomická váha je stále značná. Mnoho obchodních partnerů se pravděpodobně bude chtít dohodnout, jen aby si udrželo přístup na americký trh.
Jenže rozhodnutí, zda přesunout výrobu do USA, není jednoduché. Vyžaduje srovnání nákladů, rizik i dlouhodobé stability. A právě v tom je problém: Trump je podle mnoha manažerů příliš nepředvídatelný. Podle několika výkonných ředitelů oslovených v posledních týdnech je taková otázka v tuto chvíli prakticky nezodpověditelná.
Co se stane, pokud se situace na trzích ještě zhorší? Ustoupí Trump? Jak se budou cla vyvíjet v příštích třech letech? A co po roce 2028, kdy může přijít nový prezident a vše změnit? Mnoho firem proto zřejmě vyčká, než se situace vyjasní – místo toho, aby investovaly miliardy do nejistoty.
Je pravda, že Bílý dům nyní zveřejnil seznam celních sazeb pro jednotlivé země, takže firmy mají o něco jasnější představu. Ale ani to nepřináší úplnou jistotu. „Možná. Nevíme. Uvidíme?“ odpověděl Barry Ritholtz, investiční manažer z Ritholtz Wealth Management, na otázku, zda jde o jistotu, po které trhy toužily. „Hodně bude záležet na tom, jak zareagují spojenci a obchodní partneři. Pokud se rozjede obchodní válka, může to být mnohem horší.“
A už teď to podle trhu nevypadá dobře. Podle výpočtu Omaira Sharifa z poradenské firmy Inflation Insights by měla průměrná vážená celní sazba stoupnout z loňských 2 procent až na 25 až 30 procent. Tak dramatický skok je podle expertů bezprecedentní – a mnohem tvrdší, než se čekalo.
Trump tak místo zdi z betonu staví ekonomickou zeď z cel. Otázkou zůstává: bude se její výška ještě zvyšovat?
Na dotaz, zda by mohly některé země vyjednat nižší sazby – vzhledem k tomu, že většina států dostala základní desetiprocentní clo a „největší viníci“ ještě víc – jeden vysoký úředník odpověděl, že takové diskuse nejsou na pořadu dne. „Země samozřejmě mají zájem o reciprocitu, ale nyní se soustředíme hlavně na zavedení celního režimu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Sám Trump přitom několikrát naznačil, že cla mohla být ještě vyšší. V Růžové zahradě Bílého domu prohlásil, že Spojené státy zvolily „mírně reciprocitní“ přístup. „Tohle nejsou plně reciprocitní cla,“ řekl. „Tohle je laskavá reciprocita.“ V prezidentském dekretu navíc stojí, že Trump může v budoucnu sazby zvýšit, pokud dojde k odvetě.
To vše naznačuje, že v současné chvíli je stále příliš mnoho neznámých. I když administrativa tvrdí, že tímto krokem „nastavuje podmínky pro dlouhodobý růst“, jak řekl ministr financí Scott Bessent pro Fox News, realita vypadá jinak.
Americký průmysl se totiž zatím spíše zastavuje. Podle Jaye Timmondse, šéfa Národní asociace výrobců, firmy vyčkávají. „Výrobci pozastavují svá rozhodnutí. Nevědí, jestli mají investovat, nebo přijímat nové lidi. A to není pro ekonomiku dobré,“ řekl pro CNBC.
Trumpova celní politika tak zatím spíše zvyšuje nervozitu a paralyzuje podnikatelské prostředí, než že by přinášela kýženou výrobní renesanci. Otázkou zůstává, jak dlouho na tuto nejistotu vydrží svět i americká ekonomika čekat.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.