Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Navzdory podrobnému oznámení z minulého týdne zůstává Trumpův skutečný dlouhodobý plán zastřený nejistotou. A právě to představuje vážný problém. Pro firmy, které mají učinit dlouhodobé investice, je současná situace příliš nepředvídatelná. „Chcete-li, aby někdo začal stavět továrny, musíte mu říct cenu – a ta musí zahrnovat i riziko cel,“ řekl pro Politico jeden bývalý úředník z Trumpovy první administrativy pod podmínkou anonymity.
Trump není sám, kdo věří, že cla mohou donutit firmy k návratu výroby do USA. Spojené státy zůstávají jedním z nejbohatších trhů světa a jejich ekonomická váha je stále značná. Mnoho obchodních partnerů se pravděpodobně bude chtít dohodnout, jen aby si udrželo přístup na americký trh.
Jenže rozhodnutí, zda přesunout výrobu do USA, není jednoduché. Vyžaduje srovnání nákladů, rizik i dlouhodobé stability. A právě v tom je problém: Trump je podle mnoha manažerů příliš nepředvídatelný. Podle několika výkonných ředitelů oslovených v posledních týdnech je taková otázka v tuto chvíli prakticky nezodpověditelná.
Co se stane, pokud se situace na trzích ještě zhorší? Ustoupí Trump? Jak se budou cla vyvíjet v příštích třech letech? A co po roce 2028, kdy může přijít nový prezident a vše změnit? Mnoho firem proto zřejmě vyčká, než se situace vyjasní – místo toho, aby investovaly miliardy do nejistoty.
Je pravda, že Bílý dům nyní zveřejnil seznam celních sazeb pro jednotlivé země, takže firmy mají o něco jasnější představu. Ale ani to nepřináší úplnou jistotu. „Možná. Nevíme. Uvidíme?“ odpověděl Barry Ritholtz, investiční manažer z Ritholtz Wealth Management, na otázku, zda jde o jistotu, po které trhy toužily. „Hodně bude záležet na tom, jak zareagují spojenci a obchodní partneři. Pokud se rozjede obchodní válka, může to být mnohem horší.“
A už teď to podle trhu nevypadá dobře. Podle výpočtu Omaira Sharifa z poradenské firmy Inflation Insights by měla průměrná vážená celní sazba stoupnout z loňských 2 procent až na 25 až 30 procent. Tak dramatický skok je podle expertů bezprecedentní – a mnohem tvrdší, než se čekalo.
Trump tak místo zdi z betonu staví ekonomickou zeď z cel. Otázkou zůstává: bude se její výška ještě zvyšovat?
Na dotaz, zda by mohly některé země vyjednat nižší sazby – vzhledem k tomu, že většina států dostala základní desetiprocentní clo a „největší viníci“ ještě víc – jeden vysoký úředník odpověděl, že takové diskuse nejsou na pořadu dne. „Země samozřejmě mají zájem o reciprocitu, ale nyní se soustředíme hlavně na zavedení celního režimu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Sám Trump přitom několikrát naznačil, že cla mohla být ještě vyšší. V Růžové zahradě Bílého domu prohlásil, že Spojené státy zvolily „mírně reciprocitní“ přístup. „Tohle nejsou plně reciprocitní cla,“ řekl. „Tohle je laskavá reciprocita.“ V prezidentském dekretu navíc stojí, že Trump může v budoucnu sazby zvýšit, pokud dojde k odvetě.
To vše naznačuje, že v současné chvíli je stále příliš mnoho neznámých. I když administrativa tvrdí, že tímto krokem „nastavuje podmínky pro dlouhodobý růst“, jak řekl ministr financí Scott Bessent pro Fox News, realita vypadá jinak.
Americký průmysl se totiž zatím spíše zastavuje. Podle Jaye Timmondse, šéfa Národní asociace výrobců, firmy vyčkávají. „Výrobci pozastavují svá rozhodnutí. Nevědí, jestli mají investovat, nebo přijímat nové lidi. A to není pro ekonomiku dobré,“ řekl pro CNBC.
Trumpova celní politika tak zatím spíše zvyšuje nervozitu a paralyzuje podnikatelské prostředí, než že by přinášela kýženou výrobní renesanci. Otázkou zůstává, jak dlouho na tuto nejistotu vydrží svět i americká ekonomika čekat.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.