Bílý dům oznámil, že masové propouštění federálních zaměstnanců je bezprostřední, jelikož se nedaří ukončit aktuální uzavření vlády. Toto "shutdown", první za téměř sedm let, začalo ve středu poté, co se Republikáni a Demokraté v Kongresu nedokázali dohodnout na novém rozpočtovém plánu před půlnočním termínem.
V tuto chvíli neexistují žádné náznaky, že by některá strana byla ochotná ke kompromisu, a hlasování o ukončení uzavření vlády selhalo jen několik hodin po jeho začátku. Senát následně odročil zasedání, což vyvolává obavy, že by "shutdown" mohl přetrvávat. To by mohlo ohrozit statisíce pracovních míst a způsobit americké ekonomice miliardové ztráty na výkonu.
Během středečního brífinku v Bílém domě se vzácně objevil viceprezident JD Vance po boku tiskové tajemnice Karoline Leavittové. Společně obvinili Demokraty z politických her. Vance prohlásil, že pokud se Demokraté skutečně obávají dopadu na americký lid, měli by vládu znovu otevřít, a nikoliv si stěžovat na reakci.
Leavittová oznámila, že k masovému propouštění dojde do dvou dnů, a dodala, že "někdy musíte dělat věci, které nechcete" a že "do této pozice nás dostali Demokraté". Tento ostrý výpad je nejnovější kapitolou v hořké hře vzájemného obviňování obou stran. Demokraté požadují záruky financování zdravotní péče, než odsouhlasí jakýkoliv plán, zatímco Republikáni chtějí použít dočasné opatření pro udržení vlády v provozu do poloviny listopadu se stávajícím financováním.
Vedoucí Demokrat Senátu Chuck Schumer dříve obvinil Republikány, že se snaží Demokraty "šikanovat", aby přijali jejich návrh financování. Demokraté tvrdí, že nechali vládu uzavřít ve snaze vyjednat záchranu zdravotních benefitů pro Američany s nižšími příjmy. Senátor Chris Murphy se podivoval nad tím, proč Republikáni "bojkotují vyjednávání" a prohlásil, že vláda se znovu otevře, až k tomu Republikáni přistoupí vážně.
Na druhé straně Republikáni, kteří kontrolují obě komory Kongresu, ale nemají potřebných šedesát hlasů pro schválení zákona o financování, prohlašují, že prioritou není rozšíření zdravotní péče, nýbrž udržení vlády v chodu. Vůdce senátní většiny John Thune řekl, že nejde o to, kdo vyhraje nebo kdo bude obviněn, ale o americký lid. Republikáni dodávají, že požadované rozšíření zdravotní péče by daňové poplatníky stálo více peněz, jelikož tyto výhody byly zavedeny kvůli pandemii covidu, která už neexistuje.
Odborníci očekávají, že tento "shutdown" bude rozsáhlejší než ten v roce 2018. Tehdy Kongres schválil některé zákony o financování. Předpokládá se, že zhruba čtyřicet procent federálních zaměstnanců, což je asi 750 000 osob, bude dočasně odesláno na neplacenou dovolenou. Důležití pracovníci, jako jsou pohraniční agenti a armáda, mohou být prozatím nuceni pracovat bez platu, ačkoliv v minulosti bylo těmto pracovníkům zpětně uhrazeno.
Viceprezident Vance během brífinku také řekl, že pokud se celá situace protáhne, "budeme muset propouštět lidi". Zopakoval také tvrzení, které Demokraté opakovaně popírají, že uzavření vlády je důsledkem toho, že vysoce postavení Demokraté prosazují rozšíření zdravotních benefitů i na nelegální přistěhovalce. Stávající americké zákony však nelegálním přistěhovalcům znemožňují získání jakéhokoli federálně dotovaného zdravotního pojištění, jak upozornil předseda menšiny Sněmovny reprezentantů Hakeem Jeffries.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.