Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Zelenskyj nedávno jmenoval Jermaka do čela klíčových jednání se Spojenými státy, jejichž prezident Donald Trump nově prosazuje úsilí o ukončení války s Ruskem. Ve svém důrazném projevu k národu, který pronesl před prezidentskou kanceláří, Zelenskyj vyzval k jednotě a varoval: „Riskujeme, že ztratíme všechno: sebe, Ukrajinu, naši budoucnost.“
Jermak sám na sociálních sítích potvrdil, že u něj brzy ráno proběhla razie ukrajinských protikorupčních agentur, a uvedl, že ze své strany poskytuje „plnou spolupráci“. Prezident mu ve svém projevu poděkoval a řekl: „Jsem Andrijovi vděčný za to, že pozice Ukrajiny na vyjednávací trati byla vždy prezentována tak, jak bylo potřeba: vždy to byla patriotická pozice.“
Zelenskyj dodal, že v sobotu zahájí konzultace o tom, kdo Jermaka nahradí v roli jeho hlavního poradce. „Když je veškerá pozornost soustředěna na diplomacii a obranu ve válce, je zapotřebí vnitřní síla,“ uvedl. „Rusko chce, aby se Ukrajina dopouštěla chyb – z naší strany žádné chyby nebudou. Naše práce pokračuje, náš boj pokračuje. Nemáme právo... ustoupit, nebo se hádat mezi sebou.“
Jermakův odchod z vedoucího kruhu ukrajinského vedení je pro Zelenského velkou ranou, zvláště když má do Kyjeva do konce tohoto týdne dorazit americký armádní tajemník Dan Driscoll v rámci Trumpova návrhu mírového plánu. Američtí představitelé mají navíc příští týden zamířit i do Moskvy.
Ještě několik hodin před razií ve svém bytě Jermak zdůraznil významný vliv, který měl v ukrajinském vedení. Zprostředkoval vládní postoj v době, kdy se Ukrajina dostává pod tlak USA, aby učinila územní ústupky ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Dokud bude Zelenskyj prezidentem, nikdo by neměl počítat s tím, že se vzdáme území. On nepodepíše žádné odevzdání území,“ řekl Jermak pro web The Atlantic.
Rusko požaduje, aby Ukrajina předala území, které stále kontroluje ve východní Doněcké oblasti, včetně několika strategicky důležitých měst. Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že „pokud se nestáhnou, dosáhneme toho silou zbraní“. Jermak v rozhovoru přiznal, že byl pod „obrovským“ tlakem, aby rezignoval, a dodal, že „případ je poměrně hlasitý a je potřeba objektivní a nezávislé vyšetřování bez politického vlivu“.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.