Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Právník žalobkyně Mark Lanier během středečního výslechu zjišťoval, zda Instagram neupřednostňuje zisk před bezpečností nezletilých. Mosseri ve své výpovědi připustil, že je možné hovořit o „problematickém užívání“, což přirovnal k situaci, kdy se člověk dívá na televizi déle, než je mu příjemné. Zdůraznil však, že termín závislost nepovažuje v tomto kontextu za správný a dodal, že není lékař.
Podle Mosseriho je tvrzení, že Instagram cílí na teenagery kvůli zisku, nepravdivé. Uvedl, že z této věkové skupiny má platforma nejnižší příjmy, protože mladiství disponují malým množstvím volných prostředků a méně klikají na reklamy. Tato obhajoba zazněla v kontrastu s informacemi z roku 2021, kdy interní dokumenty naznačovaly, že firma věděla o toxickém vlivu sítě na dospívající dívky.
Žaloba poukazuje na konkrétní prvky, jako je nekonečné posouvání obsahu, automatické přehrávání videí nebo tlačítko „to se mi líbí“, které mají v mladých lidech vyvolávat bažení po uznání. Kaley začala Instagram používat již v devíti letech, přestože je hranice stanovena na třináct let. Když se právník zeptal Mosseriho na konkrétní den, kdy dívka na síti strávila přes 16 hodin, manažer to označil za příklad problematického užívání.
Významnou část výslechu tvořilo téma zkrášlovacích filtrů, které podle žaloby přispívají k poruchám vnímání vlastního těla. Mosseri přiznal, že vedení společnosti o zákazu těchto filtrů debatovalo již v roce 2019. Nakonec se Meta rozhodla zakázat pouze ty filtry, které přímo propagovaly plastické operace, zatímco ty, které jen zužují nos nebo zvětšují rty, ponechala, pouze je přestala aktivně doporučovat.
Lanier se zaměřil také na Mosseriho odměny, které mohou v některých letech přesáhnout i 20 milionů dolarů. Naznačoval, že rozhodnutí o zachování filtrů mohlo být motivováno snahou udržet konkurenceschopnost na asijských trzích a zajistit růst akcií, z čehož šéf Instagramu profituje. Mosseri jakoukoli souvislost mezi vývojem produktů a cenou akcií ve své výpovědi odmítl.
Právníci společnosti Meta naopak tvrdí, že za psychické problémy žalobkyně může její složitá rodinná situace v dětství, nikoliv sociální sítě. Odkazovali na výpovědi terapeutů, podle nichž Instagram nebyl hlavním faktorem jejích potíží.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.