Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) je obviňována z blokování jednání a z nedostatečné flexibility. Zástupkyně středu Emma Wiesnerová a socialisté obviňují EPP, že odmítá podporovat legislativu, která je v souladu s klimatickými cíli.
Naopak europoslanec za EPP Alexander Bernhuber tvrdí, že ostatní skupiny nepřistupují na požadavky jeho strany, a pochybuje o přínosu zákona. "Říkat, že když to schválíme, zabráníme lesním požárům, je tak trochu pohádka," uvedl.
Patová situace nastala v době, kdy Evropu sužovala nejhorší sezóna lesních požárů v historii. Zničeno bylo více než milion hektarů lesa. Kritici se proto obávají, že absence jednotné legislativy v této oblasti ohrozí boj proti klimatickým změnám.
Zastánci zákona, jako je europoslankyně Terry Reintkeová, tvrdí, že EPP se snaží zákon „zničit“ a ignoruje fakt, že evropské lesy hoří. Evropský komisař pro připravenost na krize Hadja Lahbib vyzval poslance, aby návrh podpořili, protože spolehlivá data jsou nezbytná pro efektivní reakci na požáry.
Bernhuber nicméně opakuje, že zákon zasahuje do suverenity národních vlád, které by měly spravovat své lesy podle vlastního uvážení. Tvrdí, že jeho strana je sice připravena ke kompromisu, ale pouze za podmínky, že konečná verze bude podobná té, kterou přijaly vlády členských států a která původní návrh Komise výrazně oslabila. Europoslanci budou o zákonu hlasovat 23. září.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.