Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) je obviňována z blokování jednání a z nedostatečné flexibility. Zástupkyně středu Emma Wiesnerová a socialisté obviňují EPP, že odmítá podporovat legislativu, která je v souladu s klimatickými cíli.
Naopak europoslanec za EPP Alexander Bernhuber tvrdí, že ostatní skupiny nepřistupují na požadavky jeho strany, a pochybuje o přínosu zákona. "Říkat, že když to schválíme, zabráníme lesním požárům, je tak trochu pohádka," uvedl.
Patová situace nastala v době, kdy Evropu sužovala nejhorší sezóna lesních požárů v historii. Zničeno bylo více než milion hektarů lesa. Kritici se proto obávají, že absence jednotné legislativy v této oblasti ohrozí boj proti klimatickým změnám.
Zastánci zákona, jako je europoslankyně Terry Reintkeová, tvrdí, že EPP se snaží zákon „zničit“ a ignoruje fakt, že evropské lesy hoří. Evropský komisař pro připravenost na krize Hadja Lahbib vyzval poslance, aby návrh podpořili, protože spolehlivá data jsou nezbytná pro efektivní reakci na požáry.
Bernhuber nicméně opakuje, že zákon zasahuje do suverenity národních vlád, které by měly spravovat své lesy podle vlastního uvážení. Tvrdí, že jeho strana je sice připravena ke kompromisu, ale pouze za podmínky, že konečná verze bude podobná té, kterou přijaly vlády členských států a která původní návrh Komise výrazně oslabila. Europoslanci budou o zákonu hlasovat 23. září.
Zatímco válka na Ukrajině nekončí, Vladimir Putin se údajně ukrývá ve třech identických kancelářích, které má vybudované ve svých bunkrech po celém Rusku. Uvedl to bývalý vysoce postavený člen Kremlu Gleb Karakulov, který loni v říjnu z Ruska utekl. Nyní se snaží odhalit tajemství ruského prezidenta, kterého vnímá jako válečného zločince.
Evropský automobilový průmysl zahájil v Bruselu formální kampaň s cílem odložit termín pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který je stanoven na rok 2035.
Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.