Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Rozhodnutí soudu přišlo poté, co volební komise nečekaně schválila kandidáty Jabloka, avšak prokremlinovská strana Vlast napadla jejich registraci s odkazem na údajné financování ze zahraničí či šíření extremismu. Předseda Jabloka Nikolaj Rybakov označil tato obvinění za nepodložená a oznámil záměr se proti rozsudku odvolat. Mnoho představitelů této liberální strany přitom v posledních letech čelí trestnímu stíhání, věznění nebo pokutám kvůli svým protiválečným postojům.
Paralelně s politickým vývojem pokračuje intenzivní vzdušné ostřelování na ukrajinské frontě. Ruské rakety a naváděné bomby v Záporoží usmrtily pět lidí a další dvě desítky zranily, zatímco v Kyjevě způsobil útok masivní požár skladovacích prostor. Na ukrajinské straně navíc dochází k incidentům i při samotných bojových misích; ukrajinské letectvo potvrdilo zřícení své stíhačky MiG-29 v důsledku selhání rakety, přičemž pilot se bezpečně katapultoval.
Ukrajinská rozvědka zároveň varuje před zrychlujícím se rozvojem ruského satelitního systému Rasvět, který má sloužit jako alternativa k americké síti Starlink. Přestože ruské kapacity zatím nedosahují rozsahu amerického systému, Moskva vypouští nové družice výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Kyjev upozorňuje, že plné zprovoznění této konstelace by mohlo výrazně zvýšit efektivitu ruské komunikace a řízení dronů na bojišti.
Současně s tím Moskva navyšuje zbrojní výrobu a překračuje plánované cíle u nadzvukových střel Zirkon a Oniks. Produkce balistických raket Iskander-M dosahuje desítek kusů měsíčně, přičemž ruské síly se zaměřují na ničení ukrajinských zařízení určených k výrobě vlastních dronů a balistických systémů. Ukrajinská protivzdušná obrana přitom naráží na kritický nedostatek zachycovacích raket, což zvyšuje zranitelnost klíčové infrastruktury.
Součástí ukrajinské odvetné strategie zůstávají dálkové údery na hospodářská zařízení uvnitř Ruska. Poslední dronový útok zasáhl ropnou rafinérii Taneco v Tatarstánu, která leží stovky kilometrů od hranic a představuje jeden z nejmodernějších petrochemických závodů v zemi. Místní úřady po úderu potvrdily nejméně 13 mrtvých, což z akce činí nejničivější ukrajinský zásah na ruském území za poslední dva roky.
Boje a diverzní akce zasahují i okupovaná území na východě Ukrajiny, kde ukrajinské síly bombardovaly ruské opravárenské základy a sklady vojenské techniky v Doněcké a Luhanské oblasti. Na druhé straně ukrajinské útoky na energetickou síť v Záporožské oblasti způsobily rozsáhlé výpadky dodávek elektrického proudu.
V důsledku neustálých ruských úderů na ukrajinské námořní přístavy hledá Kyjev bezpečnější trasy pro vývoz obilí. Ukrajinská vláda zahájila jednání s Moldavskem o využití tamní železniční sítě pro přepravu zemědělských produktů do rumunského přístavu Constanta. Tento pozemní koridor by mohl zabezpečit přibližně desetinu ukrajinského exportu, přičemž rozhovory se nyní soustředí na dojednání slev na přepravním jízdném a garantovaných objemech zboží.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.