Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Rozhodnutí soudu přišlo poté, co volební komise nečekaně schválila kandidáty Jabloka, avšak prokremlinovská strana Vlast napadla jejich registraci s odkazem na údajné financování ze zahraničí či šíření extremismu. Předseda Jabloka Nikolaj Rybakov označil tato obvinění za nepodložená a oznámil záměr se proti rozsudku odvolat. Mnoho představitelů této liberální strany přitom v posledních letech čelí trestnímu stíhání, věznění nebo pokutám kvůli svým protiválečným postojům.
Paralelně s politickým vývojem pokračuje intenzivní vzdušné ostřelování na ukrajinské frontě. Ruské rakety a naváděné bomby v Záporoží usmrtily pět lidí a další dvě desítky zranily, zatímco v Kyjevě způsobil útok masivní požár skladovacích prostor. Na ukrajinské straně navíc dochází k incidentům i při samotných bojových misích; ukrajinské letectvo potvrdilo zřícení své stíhačky MiG-29 v důsledku selhání rakety, přičemž pilot se bezpečně katapultoval.
Ukrajinská rozvědka zároveň varuje před zrychlujícím se rozvojem ruského satelitního systému Rasvět, který má sloužit jako alternativa k americké síti Starlink. Přestože ruské kapacity zatím nedosahují rozsahu amerického systému, Moskva vypouští nové družice výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Kyjev upozorňuje, že plné zprovoznění této konstelace by mohlo výrazně zvýšit efektivitu ruské komunikace a řízení dronů na bojišti.
Současně s tím Moskva navyšuje zbrojní výrobu a překračuje plánované cíle u nadzvukových střel Zirkon a Oniks. Produkce balistických raket Iskander-M dosahuje desítek kusů měsíčně, přičemž ruské síly se zaměřují na ničení ukrajinských zařízení určených k výrobě vlastních dronů a balistických systémů. Ukrajinská protivzdušná obrana přitom naráží na kritický nedostatek zachycovacích raket, což zvyšuje zranitelnost klíčové infrastruktury.
Součástí ukrajinské odvetné strategie zůstávají dálkové údery na hospodářská zařízení uvnitř Ruska. Poslední dronový útok zasáhl ropnou rafinérii Taneco v Tatarstánu, která leží stovky kilometrů od hranic a představuje jeden z nejmodernějších petrochemických závodů v zemi. Místní úřady po úderu potvrdily nejméně 13 mrtvých, což z akce činí nejničivější ukrajinský zásah na ruském území za poslední dva roky.
Boje a diverzní akce zasahují i okupovaná území na východě Ukrajiny, kde ukrajinské síly bombardovaly ruské opravárenské základy a sklady vojenské techniky v Doněcké a Luhanské oblasti. Na druhé straně ukrajinské útoky na energetickou síť v Záporožské oblasti způsobily rozsáhlé výpadky dodávek elektrického proudu.
V důsledku neustálých ruských úderů na ukrajinské námořní přístavy hledá Kyjev bezpečnější trasy pro vývoz obilí. Ukrajinská vláda zahájila jednání s Moldavskem o využití tamní železniční sítě pro přepravu zemědělských produktů do rumunského přístavu Constanta. Tento pozemní koridor by mohl zabezpečit přibližně desetinu ukrajinského exportu, přičemž rozhovory se nyní soustředí na dojednání slev na přepravním jízdném a garantovaných objemech zboží.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.