Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Tento útok, který energetická společnost Ukrenergo označila za devátý rozsáhlý úder na síť v této sezóně, způsobil kritické výpadky proudu. Tři regiony na západě Ukrajiny zůstaly téměř zcela bez elektřiny v době, kdy zemi zasáhla vlna silných mrazů.
V Kyjevě se očekávají teploty klesající k -5 °C, přičemž hlavní město a další oblasti se již týdny potýkají s plánovanými odstávkami kvůli oslabené kapacitě přenosové soustavy.
Polsko v reakci na ruskou aktivitu v blízkosti svých hranic vyslalo do vzduchu stíhačky, aby zajistilo bezpečnost svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok ostře odsoudil na platformě Telegram.
Poukázal na to, že údery přicházejí ve chvíli, kdy se lidé chtějí cítit v bezpečí se svými rodinami, a především v době probíhajících jednání o ukončení války. „Putin se nedokáže smířit s tím, že zabíjení musí skončit,“ uvedl prezident.
K eskalaci dochází těsně po víkendových rozhovorech v Miami, kde se zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro mír Steve Witkoff odděleně setkal se zástupci Ruska i Ukrajiny. Přestože Witkoff označil diskuse za konstruktivní, reálný posun k trvalému míru zatím není patrný.
Zatímco Bílý dům vysílá pozitivní signály o blízkosti dohody, Moskva skrze náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova mluví o „pomalém pokroku“ a trvá na řešení „původních příčin“ konfliktu.
Rusko rovněž pokračuje v intenzivním ostřelování klíčového přístavního města Oděsy, kde úterní útoky poškodily více než stovku domů. Neustálé údery na toto strategické centrum vedou k dlouhodobým nedostatkům elektřiny.
Pokračující ničení energetické sítě uprostřed diplomatických vyjednávání má za cíl zlomit odhodlání ukrajinského obyvatelstva tím, že jim v mrazivých zimních měsících znemožní přístup k základním potřebám.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.