Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Ukrajinský prezident v rozhovoru pro britský list Financial Times uvedl, že ukrajinské síly dočasně pozastavily útoky na ropné rafinérie na dobu tří dnů. Tímto krokem chtěl Kyjev prokázat ochotu k mírovým jednáním a podpořit iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protože však Moskva během stejného období dál útočila na ukrajinská města a energetickou síť, ukrajinská trpělivost došla.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že protivzdušná obrana zachytila desítky dronů a několik raket směřujících na rafinérii jižně od Moskvy. Padající trosky bezpilotních prostředků však na místě v Rjazani způsobily požár a materiální škody. Místní gubernátor Pavel Malkov potvrdil rozsáhlý útok, avšak ujistil veřejnost, že si incident nevyžádal žádné lidské oběti.
Americký prezident Donald Trump přitom o víkendu nečekaně oznámil takzvané energetické příměří mezi oběma zúčastněnými státy. Zelenskyj dříve přislíbil, že tento návrh dodrží, pokud se k němu připojí také ruská strana. Moskva však dohodu oficiálně nepotvrdila a namísto toho pokračovala v masivních úderech, které zanechaly stovky tisíc domácností bez proudu.
Zelenskyj rovněž obvinil Washington z toho, že omezil sdílení klíčových zpravodajských informací o blížících se ruských útocích. Americká administrativa prý tímto způsobem tlačila na Kyjev, aby trvale zastavil operace proti ruským ropným rafineriím. Tento nátlak podle ukrajinského představitele souvisí s nedávnou dohodou USA o nákupu ruské nafty, která má snížit ceny pohonných hmot v USA.
Dohoda o nákupu statisíců tun ruské nafty vyvolala v Kyjevě ostrou kritiku a obvinění z nepřímého financování ruské válečné mašinérie. Bílý dům se tak podle ukrajinského vedení snaží řešit domácí ekonomické problémy před volbami na úkor bezpečnosti napadené země. Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že Washington se pod vedením Donalda Trumpa stále zjevněji staví na stranu Moskvy.
Napjaté vztahy dále zkomplikovaly náhlé technické restrikce satelitního systému Starlink, které omezily rychlost dronů na bojišti. Přestože majitel společnosti Elon Musk uvedl, že limity pro vojenskou verzi Starshield řídí americká armáda, v Kyjevě panují obavy ze záměrného politického kroku. Ukrajinští představitelé zdůraznili, že omezení spojení vážně komplikuje protivzdušnou obranu a ochranu civilistů.
Během rozhovoru pro Financial Times šéf ukrajinského státu uvedl, že by případné opětovné zastavení útoků na ruské rafinerie podmínil dodávkami dalších systémů Patriot. Ukrajina se totiž dlouhodobě potýká s nedostatkem amerických protileteckých střel, jejichž zásoby vyčerpaly nedávné konflikty na Blízkém východě. Tyto systémy jsou přitom naprosto nezbytné pro ochranu ukrajinských měst před balistickými raketami.
V době rostoucího napětí s Washingtonem hledá Kyjev silnější podporu u evropských spojenců. Během své návštěvy Londýna se Zelenskyj setkal s britským premiérem Andym Burnhamem, který přislíbil urychlení dodávek lehkých střel. Britská vláda rovněž vyjádřila solidaritu s napadenou zemí a potvrdila nezměněnou vojenskou i humanitární pomoc.
Očekává se, že téma napjatých vztahů se Spojenými státy a kolapsu energetického příměří bude dominovat také nadcházejícímu summitu evropských lídrů v Bruselu. Evropští představitelé opakovaně zdůrazňují, že tlak by měl směřovat na agresora, nikoliv na bránící se Ukrajinu. Jednotný postoj evropských států má Kyjevu pomoci čelit současným diplomatickým a bezpečnostním výzvám.
Mezitím pokračují masivní ruské útoky napříč celou ukrajinskou územní strukturou, které si v uplynulých dnech vyžádaly další lidské životy. Podle oficiálních hlášení zemřely v důsledku rozsáhlých nočních náletů desítky civilistů v různých regionech včetně Kirovohradu či Doněcka. Moskva podle ukrajinských představitelů využila politického tlaku k další eskalaci násilí.
Ukrajinské ministerstvo obrany současně informovalo, že provoz vojenské verze komunikačního systému Starshield byl mezitím na určitých úrovních obnoven. Odborníci však nadále prověřují přesné okolnosti a důvody, které k náhlému omezení spojení vedly. Ztráta stabilní komunikace během ostrých bojů totiž představuje pro ukrajinské jednotky obrovské riziko.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.