Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka si úder na civilní loď nevyžádal žádné oběti na životech ani zranění. Ruské hospodářství se v poslední době dostává pod silný tlak kvůli ukrajinským útokům na rafinérie, tankery a terminály. Tyto dlouhodobé údery vedené na velké vzdálenosti způsobily v Rusku rozsáhlý nedostatek pohonných hmot.
Kromě útoku u Oděsy podnikla Moskva také nové vzdušné údery na Kyjev, což v ranních hodinách vyvolalo vyhlášení leteckého poplachu. Starosta hlavního města Vitalij Kličko informoval, že trosky sestřelených dronů dopadly na otevřené prostranství na východním předměstí a zapálily několik zaparkovaných aut. Dalších se zranění při útoku v malém městě nedaleko Charkova.
Ukrajina a devět dalších evropských zemí během jednání v Paříži oznámily vytvoření nové koalice, která má chránit Evropu před balistickými raketami. Společný projekt se chystá plně využít unikátní zkušenosti, které Kyjev získal za více než čtyři roky obrany před plnohodnotnou ruskou invazí. Cílem deseti zúčastněných států je vybudovat integrovanou architekturu protiraketové obrany.
Na společném postupu se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodl s lídry Dánska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Všichni tito představitelé se shodují, že balistické střely představují rostoucí hrozbu a je mnohem těžší je zachytit než běžné drony či střely s plochou dráhou letu. Plán v současnosti nemá stanovený časový rámec a zůstává otevřený pro další země.
Mezitím Rusko obvinilo Ukrajinu z terorismu kvůli jejím stupňujícím se útokům na lodní dopravu v Azovském moři. Tato námořní trasa je přitom pro Moskvu klíčová, neboť přes ni prochází přibližně čtvrtina veškerého ruského exportu obilí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že jednání ukrajinského režimu překračuje hranice pirátství, protože jeho jediným cílem je ničit a zastrašovat.
Podle vyjádření velitele ukrajinských dronových sil Roberta Brovdyho zasáhly ukrajinské bezpilotní letouny během jediné noci v Azovském moři jedenáct ruských plavidel. Útoky cílily na pět tankerů, pět nákladních lodí a jeden remorkér. Celkový počet ruských lodí zasažených za posledních devět dní se tím zvýšil na 116 plavidel, přičemž dvanáct z nich patřilo k takzvané ruské stínové flotile.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.