Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že Spojené státy nebudou podporovat vyjádření zemí G7, která by mohla oslabit snahy o uspořádání mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy se podle agentury Reuters postavily proti zahrnutí zmínky o tzv. stínové flotile v komuniké G7 po jednáních ve dnech 12. a 14. března. Píše server Kommersant.
Ministři zahraničí zemí G7, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, se měli sejít v kanadském Quebecu, kde by podepsali dva důležité dokumenty. Mezi hlavními tématy jednání se měl objevit postoj k Ukrajině, Blízkému východu a Číně, ale také otázka „ruské stínové flotily“.
Podle čtyř diplomatických zdrojů, které citovala agentura Reuters, měla Kanada navrhnout společné prohlášení o úsilí G7 v zadržování ruské flotily, která údajně slouží k obcházení sankcí. Spojené státy však tento návrh odmítly, přičemž jejich argumentace spočívá v tom, že antagonistická prohlášení mohou oslabit snahy o zajištění mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně ministra Marca Rubia, upozorňují, že v současné době je Washington jediným aktérem, který se zdá být schopen zajistit rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami.
Rubio v reakci na tuto situaci uvedl, že Spojené státy se snaží „nepodkopat schopnost přivést obě strany k jednacímu stolu“. Tato vyjádření odrážejí opatrný přístup, který americká administrativa zaujímá k vyjádřením G7, která by mohla negativně ovlivnit vyjednávací procesy. Zároveň si Spojené státy nejsou jisté, zda příliš tvrdé vyjádření vůči Rusku pomůže v dosažení dlouhodobého mírového řešení.
Z tohoto důvodu Spojené státy usilují o vytvoření kompromisního prohlášení, které by umožnilo zachování jednoty v rámci G7, ale zároveň nezatížilo diplomatické úsilí o přímý dialog. V tomto kontextu se ukazuje, že Washington chce posílit svou roli zprostředkovatele a moderátora mírových rozhovorů, místo aby se zaměřoval na eskalaci napětí.
Tento konflikt mezi americkým postojem a ostatními členy G7 není ojedinělý. Podobné problémy se objevily již v únoru, kdy se Spojené státy postavily proti používání termínů, jako je „ruská agrese“, a volání po přísnějších energetických sankcích. Podle některých zpráv americká administrativa také připravuje plán na zmírnění některých protiruských sankcí, což by mohlo dále vyostřit napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci, kteří preferují tvrdší přístup k Moskvě.
Vývoj dále ukazuje na rostoucí rozdíly v přístupu mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi, které jsou stále silněji zaměřeny na potrestání Ruska. Zatímco Evropa se stále více zaměřuje na tvrdé sankce a politický tlak, Spojené státy si uvědomují, že diplomatické řešení, i za cenu kompromisů, může být klíčem k dlouhodobé stabilitě v regionu.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.