Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že Spojené státy nebudou podporovat vyjádření zemí G7, která by mohla oslabit snahy o uspořádání mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy se podle agentury Reuters postavily proti zahrnutí zmínky o tzv. stínové flotile v komuniké G7 po jednáních ve dnech 12. a 14. března. Píše server Kommersant.
Ministři zahraničí zemí G7, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, se měli sejít v kanadském Quebecu, kde by podepsali dva důležité dokumenty. Mezi hlavními tématy jednání se měl objevit postoj k Ukrajině, Blízkému východu a Číně, ale také otázka „ruské stínové flotily“.
Podle čtyř diplomatických zdrojů, které citovala agentura Reuters, měla Kanada navrhnout společné prohlášení o úsilí G7 v zadržování ruské flotily, která údajně slouží k obcházení sankcí. Spojené státy však tento návrh odmítly, přičemž jejich argumentace spočívá v tom, že antagonistická prohlášení mohou oslabit snahy o zajištění mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně ministra Marca Rubia, upozorňují, že v současné době je Washington jediným aktérem, který se zdá být schopen zajistit rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami.
Rubio v reakci na tuto situaci uvedl, že Spojené státy se snaží „nepodkopat schopnost přivést obě strany k jednacímu stolu“. Tato vyjádření odrážejí opatrný přístup, který americká administrativa zaujímá k vyjádřením G7, která by mohla negativně ovlivnit vyjednávací procesy. Zároveň si Spojené státy nejsou jisté, zda příliš tvrdé vyjádření vůči Rusku pomůže v dosažení dlouhodobého mírového řešení.
Z tohoto důvodu Spojené státy usilují o vytvoření kompromisního prohlášení, které by umožnilo zachování jednoty v rámci G7, ale zároveň nezatížilo diplomatické úsilí o přímý dialog. V tomto kontextu se ukazuje, že Washington chce posílit svou roli zprostředkovatele a moderátora mírových rozhovorů, místo aby se zaměřoval na eskalaci napětí.
Tento konflikt mezi americkým postojem a ostatními členy G7 není ojedinělý. Podobné problémy se objevily již v únoru, kdy se Spojené státy postavily proti používání termínů, jako je „ruská agrese“, a volání po přísnějších energetických sankcích. Podle některých zpráv americká administrativa také připravuje plán na zmírnění některých protiruských sankcí, což by mohlo dále vyostřit napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci, kteří preferují tvrdší přístup k Moskvě.
Vývoj dále ukazuje na rostoucí rozdíly v přístupu mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi, které jsou stále silněji zaměřeny na potrestání Ruska. Zatímco Evropa se stále více zaměřuje na tvrdé sankce a politický tlak, Spojené státy si uvědomují, že diplomatické řešení, i za cenu kompromisů, může být klíčem k dlouhodobé stabilitě v regionu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.