Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že Spojené státy nebudou podporovat vyjádření zemí G7, která by mohla oslabit snahy o uspořádání mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy se podle agentury Reuters postavily proti zahrnutí zmínky o tzv. stínové flotile v komuniké G7 po jednáních ve dnech 12. a 14. března. Píše server Kommersant.
Ministři zahraničí zemí G7, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, se měli sejít v kanadském Quebecu, kde by podepsali dva důležité dokumenty. Mezi hlavními tématy jednání se měl objevit postoj k Ukrajině, Blízkému východu a Číně, ale také otázka „ruské stínové flotily“.
Podle čtyř diplomatických zdrojů, které citovala agentura Reuters, měla Kanada navrhnout společné prohlášení o úsilí G7 v zadržování ruské flotily, která údajně slouží k obcházení sankcí. Spojené státy však tento návrh odmítly, přičemž jejich argumentace spočívá v tom, že antagonistická prohlášení mohou oslabit snahy o zajištění mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně ministra Marca Rubia, upozorňují, že v současné době je Washington jediným aktérem, který se zdá být schopen zajistit rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami.
Rubio v reakci na tuto situaci uvedl, že Spojené státy se snaží „nepodkopat schopnost přivést obě strany k jednacímu stolu“. Tato vyjádření odrážejí opatrný přístup, který americká administrativa zaujímá k vyjádřením G7, která by mohla negativně ovlivnit vyjednávací procesy. Zároveň si Spojené státy nejsou jisté, zda příliš tvrdé vyjádření vůči Rusku pomůže v dosažení dlouhodobého mírového řešení.
Z tohoto důvodu Spojené státy usilují o vytvoření kompromisního prohlášení, které by umožnilo zachování jednoty v rámci G7, ale zároveň nezatížilo diplomatické úsilí o přímý dialog. V tomto kontextu se ukazuje, že Washington chce posílit svou roli zprostředkovatele a moderátora mírových rozhovorů, místo aby se zaměřoval na eskalaci napětí.
Tento konflikt mezi americkým postojem a ostatními členy G7 není ojedinělý. Podobné problémy se objevily již v únoru, kdy se Spojené státy postavily proti používání termínů, jako je „ruská agrese“, a volání po přísnějších energetických sankcích. Podle některých zpráv americká administrativa také připravuje plán na zmírnění některých protiruských sankcí, což by mohlo dále vyostřit napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci, kteří preferují tvrdší přístup k Moskvě.
Vývoj dále ukazuje na rostoucí rozdíly v přístupu mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi, které jsou stále silněji zaměřeny na potrestání Ruska. Zatímco Evropa se stále více zaměřuje na tvrdé sankce a politický tlak, Spojené státy si uvědomují, že diplomatické řešení, i za cenu kompromisů, může být klíčem k dlouhodobé stabilitě v regionu.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.