Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že Spojené státy nebudou podporovat vyjádření zemí G7, která by mohla oslabit snahy o uspořádání mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy se podle agentury Reuters postavily proti zahrnutí zmínky o tzv. stínové flotile v komuniké G7 po jednáních ve dnech 12. a 14. března. Píše server Kommersant.
Ministři zahraničí zemí G7, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, se měli sejít v kanadském Quebecu, kde by podepsali dva důležité dokumenty. Mezi hlavními tématy jednání se měl objevit postoj k Ukrajině, Blízkému východu a Číně, ale také otázka „ruské stínové flotily“.
Podle čtyř diplomatických zdrojů, které citovala agentura Reuters, měla Kanada navrhnout společné prohlášení o úsilí G7 v zadržování ruské flotily, která údajně slouží k obcházení sankcí. Spojené státy však tento návrh odmítly, přičemž jejich argumentace spočívá v tom, že antagonistická prohlášení mohou oslabit snahy o zajištění mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně ministra Marca Rubia, upozorňují, že v současné době je Washington jediným aktérem, který se zdá být schopen zajistit rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami.
Rubio v reakci na tuto situaci uvedl, že Spojené státy se snaží „nepodkopat schopnost přivést obě strany k jednacímu stolu“. Tato vyjádření odrážejí opatrný přístup, který americká administrativa zaujímá k vyjádřením G7, která by mohla negativně ovlivnit vyjednávací procesy. Zároveň si Spojené státy nejsou jisté, zda příliš tvrdé vyjádření vůči Rusku pomůže v dosažení dlouhodobého mírového řešení.
Z tohoto důvodu Spojené státy usilují o vytvoření kompromisního prohlášení, které by umožnilo zachování jednoty v rámci G7, ale zároveň nezatížilo diplomatické úsilí o přímý dialog. V tomto kontextu se ukazuje, že Washington chce posílit svou roli zprostředkovatele a moderátora mírových rozhovorů, místo aby se zaměřoval na eskalaci napětí.
Tento konflikt mezi americkým postojem a ostatními členy G7 není ojedinělý. Podobné problémy se objevily již v únoru, kdy se Spojené státy postavily proti používání termínů, jako je „ruská agrese“, a volání po přísnějších energetických sankcích. Podle některých zpráv americká administrativa také připravuje plán na zmírnění některých protiruských sankcí, což by mohlo dále vyostřit napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci, kteří preferují tvrdší přístup k Moskvě.
Vývoj dále ukazuje na rostoucí rozdíly v přístupu mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi, které jsou stále silněji zaměřeny na potrestání Ruska. Zatímco Evropa se stále více zaměřuje na tvrdé sankce a politický tlak, Spojené státy si uvědomují, že diplomatické řešení, i za cenu kompromisů, může být klíčem k dlouhodobé stabilitě v regionu.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Americký prezident Donald Trump dnes podle Bílého domu přednese „vzrušující oznámení“, které bude souviset s Pentagonem. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Francouzský herec Gérard Depardieu bude postaven před soud kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení. Tyto činy měl spáchat na herečce Charlotte Arnould v roce 2018. Rozhodnutí o zahájení soudního procesu bylo v úterý vydáno pařížským vyšetřujícím soudcem.
I když je klimatizace vítaným pomocníkem v horkých dnech, může být za určitých okolností také zdrojem zdravotních problémů. Pokud nefunguje správně nebo není řádně udržovaná, může se stát semeništěm škodlivých mikrobů.
Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Dva dny po incidentu, při kterém byl napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš, se útočník, čtyřiašedesátiletý Vladislav N., vyjádřil k motivům svého činu.
I přesto, že se v nadcházejících měsících zřejmě vrátí klimatický jev La Niña, očekává se, že globální teploty zůstanou nadprůměrné. Vyplývá to z prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN.