Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že Spojené státy nebudou podporovat vyjádření zemí G7, která by mohla oslabit snahy o uspořádání mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy se podle agentury Reuters postavily proti zahrnutí zmínky o tzv. stínové flotile v komuniké G7 po jednáních ve dnech 12. a 14. března. Píše server Kommersant.
Ministři zahraničí zemí G7, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, se měli sejít v kanadském Quebecu, kde by podepsali dva důležité dokumenty. Mezi hlavními tématy jednání se měl objevit postoj k Ukrajině, Blízkému východu a Číně, ale také otázka „ruské stínové flotily“.
Podle čtyř diplomatických zdrojů, které citovala agentura Reuters, měla Kanada navrhnout společné prohlášení o úsilí G7 v zadržování ruské flotily, která údajně slouží k obcházení sankcí. Spojené státy však tento návrh odmítly, přičemž jejich argumentace spočívá v tom, že antagonistická prohlášení mohou oslabit snahy o zajištění mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně ministra Marca Rubia, upozorňují, že v současné době je Washington jediným aktérem, který se zdá být schopen zajistit rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami.
Rubio v reakci na tuto situaci uvedl, že Spojené státy se snaží „nepodkopat schopnost přivést obě strany k jednacímu stolu“. Tato vyjádření odrážejí opatrný přístup, který americká administrativa zaujímá k vyjádřením G7, která by mohla negativně ovlivnit vyjednávací procesy. Zároveň si Spojené státy nejsou jisté, zda příliš tvrdé vyjádření vůči Rusku pomůže v dosažení dlouhodobého mírového řešení.
Z tohoto důvodu Spojené státy usilují o vytvoření kompromisního prohlášení, které by umožnilo zachování jednoty v rámci G7, ale zároveň nezatížilo diplomatické úsilí o přímý dialog. V tomto kontextu se ukazuje, že Washington chce posílit svou roli zprostředkovatele a moderátora mírových rozhovorů, místo aby se zaměřoval na eskalaci napětí.
Tento konflikt mezi americkým postojem a ostatními členy G7 není ojedinělý. Podobné problémy se objevily již v únoru, kdy se Spojené státy postavily proti používání termínů, jako je „ruská agrese“, a volání po přísnějších energetických sankcích. Podle některých zpráv americká administrativa také připravuje plán na zmírnění některých protiruských sankcí, což by mohlo dále vyostřit napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci, kteří preferují tvrdší přístup k Moskvě.
Vývoj dále ukazuje na rostoucí rozdíly v přístupu mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi, které jsou stále silněji zaměřeny na potrestání Ruska. Zatímco Evropa se stále více zaměřuje na tvrdé sankce a politický tlak, Spojené státy si uvědomují, že diplomatické řešení, i za cenu kompromisů, může být klíčem k dlouhodobé stabilitě v regionu.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.