Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Prezident Trump přitom po svém čtvrtečním telefonátu s Putinem oznámil, že se oba státníci shodli na uspořádání "schůzky našich poradců na vysoké úrovni" hned v následujícím týdnu. Na své platformě Truth Social upřesnil, že "prvotní jednání za Spojené státy povede ministr zahraničí Marco Rubio společně s dalšími určenými osobami".
Předpokládané setkání mezi Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem však bylo aktuálně pozastaveno, jak pro CNN potvrdil úředník Bílého domu. Přesný důvod odvolání schůzky v tomto týdnu nebyl ihned znám. Nicméně jeden ze zdrojů naznačil, že důvodem jsou neshody mezi Rubiem a Lavrovem ohledně toho, jak by mohlo dojít k ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Zatím zůstává nejasné, jaké důsledky bude mít toto zrušení přípravné schůzky na plánovaný summit Trumpa a Putina v Budapešti v Maďarsku. Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová pro CNN zdůraznila, že prezident Trump soustavně pracuje na diplomatickém a mírovém řešení s cílem zastavit tuto nesmyslnou válku a ukončit ztráty na životech. Prezident prý s odvahou jedná se všemi zúčastněnými stranami a vynaloží veškeré úsilí k dosažení míru.
Rubio a Lavrov již v pondělí uskutečnili telefonický rozhovor, během něhož projednali "následující kroky" navazující na minulý týdenní hovor jejich prezidentů o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. V krátkém prohlášení amerického ministerstva zahraničí se uvádí, že Rubio "zdůraznil, že nadcházející jednání představují důležitou příležitost pro spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem na dosažení trvalého řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa".
Kreml mezitím popsal hovor jako "konstruktivní debatu", která se zaměřila na "možné konkrétní kroky k realizaci dohod", ke kterým dospěli Trump s Putinem během jejich telefonátu. Nicméně zdroj obeznámený s touto problematikou sdělil CNN, že po rozhovoru Rubia a Lavrova měli představitelé pocit, že se ruský postoj stále neposunul z původního maximalistického stanoviska.
Zmíněný zdroj dodal, že ministr zahraničí Rubio prozatím pravděpodobně nedoporučí, aby se schůzka Putina a Trumpa konala příští týden, ačkoliv je možné, že se Rubio a Lavrov spojí ještě tento týden. Od posledního osobního setkání Trumpa s Putinem, které se odehrálo před více než dvěma měsíci v Anchorage na Aljašce a trvalo bezmála tři hodiny, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, přestože oba lídři hovořili o dosaženém pokroku.
Prezident Trump od té doby veřejně vyzval Kyjev a Moskvu, aby "okamžitě zastavily boje". V sobotu novinářům sdělil, že by se mělo jednat podle existující bojové linie, ať už je kdekoli. Tvrdil, že jiný postup by byl příliš komplikovaný a nevyřešitelný, a proto je nutné se zastavit tam, kde se právě bojuje.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.