Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Prezident Trump přitom po svém čtvrtečním telefonátu s Putinem oznámil, že se oba státníci shodli na uspořádání "schůzky našich poradců na vysoké úrovni" hned v následujícím týdnu. Na své platformě Truth Social upřesnil, že "prvotní jednání za Spojené státy povede ministr zahraničí Marco Rubio společně s dalšími určenými osobami".
Předpokládané setkání mezi Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem však bylo aktuálně pozastaveno, jak pro CNN potvrdil úředník Bílého domu. Přesný důvod odvolání schůzky v tomto týdnu nebyl ihned znám. Nicméně jeden ze zdrojů naznačil, že důvodem jsou neshody mezi Rubiem a Lavrovem ohledně toho, jak by mohlo dojít k ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Zatím zůstává nejasné, jaké důsledky bude mít toto zrušení přípravné schůzky na plánovaný summit Trumpa a Putina v Budapešti v Maďarsku. Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová pro CNN zdůraznila, že prezident Trump soustavně pracuje na diplomatickém a mírovém řešení s cílem zastavit tuto nesmyslnou válku a ukončit ztráty na životech. Prezident prý s odvahou jedná se všemi zúčastněnými stranami a vynaloží veškeré úsilí k dosažení míru.
Rubio a Lavrov již v pondělí uskutečnili telefonický rozhovor, během něhož projednali "následující kroky" navazující na minulý týdenní hovor jejich prezidentů o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. V krátkém prohlášení amerického ministerstva zahraničí se uvádí, že Rubio "zdůraznil, že nadcházející jednání představují důležitou příležitost pro spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem na dosažení trvalého řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa".
Kreml mezitím popsal hovor jako "konstruktivní debatu", která se zaměřila na "možné konkrétní kroky k realizaci dohod", ke kterým dospěli Trump s Putinem během jejich telefonátu. Nicméně zdroj obeznámený s touto problematikou sdělil CNN, že po rozhovoru Rubia a Lavrova měli představitelé pocit, že se ruský postoj stále neposunul z původního maximalistického stanoviska.
Zmíněný zdroj dodal, že ministr zahraničí Rubio prozatím pravděpodobně nedoporučí, aby se schůzka Putina a Trumpa konala příští týden, ačkoliv je možné, že se Rubio a Lavrov spojí ještě tento týden. Od posledního osobního setkání Trumpa s Putinem, které se odehrálo před více než dvěma měsíci v Anchorage na Aljašce a trvalo bezmála tři hodiny, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, přestože oba lídři hovořili o dosaženém pokroku.
Prezident Trump od té doby veřejně vyzval Kyjev a Moskvu, aby "okamžitě zastavily boje". V sobotu novinářům sdělil, že by se mělo jednat podle existující bojové linie, ať už je kdekoli. Tvrdil, že jiný postup by byl příliš komplikovaný a nevyřešitelný, a proto je nutné se zastavit tam, kde se právě bojuje.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.