Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Prezident Trump přitom po svém čtvrtečním telefonátu s Putinem oznámil, že se oba státníci shodli na uspořádání "schůzky našich poradců na vysoké úrovni" hned v následujícím týdnu. Na své platformě Truth Social upřesnil, že "prvotní jednání za Spojené státy povede ministr zahraničí Marco Rubio společně s dalšími určenými osobami".
Předpokládané setkání mezi Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem však bylo aktuálně pozastaveno, jak pro CNN potvrdil úředník Bílého domu. Přesný důvod odvolání schůzky v tomto týdnu nebyl ihned znám. Nicméně jeden ze zdrojů naznačil, že důvodem jsou neshody mezi Rubiem a Lavrovem ohledně toho, jak by mohlo dojít k ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Zatím zůstává nejasné, jaké důsledky bude mít toto zrušení přípravné schůzky na plánovaný summit Trumpa a Putina v Budapešti v Maďarsku. Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová pro CNN zdůraznila, že prezident Trump soustavně pracuje na diplomatickém a mírovém řešení s cílem zastavit tuto nesmyslnou válku a ukončit ztráty na životech. Prezident prý s odvahou jedná se všemi zúčastněnými stranami a vynaloží veškeré úsilí k dosažení míru.
Rubio a Lavrov již v pondělí uskutečnili telefonický rozhovor, během něhož projednali "následující kroky" navazující na minulý týdenní hovor jejich prezidentů o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. V krátkém prohlášení amerického ministerstva zahraničí se uvádí, že Rubio "zdůraznil, že nadcházející jednání představují důležitou příležitost pro spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem na dosažení trvalého řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa".
Kreml mezitím popsal hovor jako "konstruktivní debatu", která se zaměřila na "možné konkrétní kroky k realizaci dohod", ke kterým dospěli Trump s Putinem během jejich telefonátu. Nicméně zdroj obeznámený s touto problematikou sdělil CNN, že po rozhovoru Rubia a Lavrova měli představitelé pocit, že se ruský postoj stále neposunul z původního maximalistického stanoviska.
Zmíněný zdroj dodal, že ministr zahraničí Rubio prozatím pravděpodobně nedoporučí, aby se schůzka Putina a Trumpa konala příští týden, ačkoliv je možné, že se Rubio a Lavrov spojí ještě tento týden. Od posledního osobního setkání Trumpa s Putinem, které se odehrálo před více než dvěma měsíci v Anchorage na Aljašce a trvalo bezmála tři hodiny, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, přestože oba lídři hovořili o dosaženém pokroku.
Prezident Trump od té doby veřejně vyzval Kyjev a Moskvu, aby "okamžitě zastavily boje". V sobotu novinářům sdělil, že by se mělo jednat podle existující bojové linie, ať už je kdekoli. Tvrdil, že jiný postup by byl příliš komplikovaný a nevyřešitelný, a proto je nutné se zastavit tam, kde se právě bojuje.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.