Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Tento projev navázal na sérii předchozích prohlášení, v nichž slíbil vybavit válečné lodě jadernými střelami, zdvojnásobit produkci zbraňového materiálu a zvětšovat jaderný arzenál exponenciálním tempem. Podle analytiků se už otázka netočí kolem toho, zda Pchjongjang jaderné zbraně vlastní, ale proč jich potřebuje takové množství.
Peter Ward ze Sedžongova institutu v Soulu upozorňuje, že severokorejský arzenál je natolik rozsáhlý a rozptýlený, že ho nelze zlikvidovat jediným úderem ani diplomatickou cestou. Severní Korea podle něj tímto způsobem reaguje na nedávné americké útoky na Írán, které potvrdily dlouhodobou severokorejskou tezi, že země bez plně funkčního jaderného arzenálu riskují napadení.
Arzenál KLDR je navržen tak, aby přežil první úder, a zahrnuje odpalovací zařízení na železnicích i silnicích, podzemní objekty a rozrůstající se ponorkovou flotilu. Letos země navíc začala testovat křižující střely z nového pětitisícitunového torpédoborce a Kim Čong-un oznámil plán stavět v příštích pěti letech dvě takové lodě ročně.
Podle Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení potřebuje Pchjongjang masivní arzenál k tomu, aby vyvážil spojené síly USA a Jižní Koreje, americký jaderný deštník a trojstrannou spolupráci s Japonskem. Jaderné zbraně byly navíc zakotveny do severokorejské ústavy. Ústavní změna z letošního roku dává vůdci přímé velení nad jadernými silami a možnost delegovat pravomoc k odpálení na samostatné velení, což má zemi ochránit před případným úderem vedeným přímo na politické vedení.
Lee Ho Ryung z Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA) uvádí, že se Pchjongjang snaží definitivně smést ze stolu téma denuklearizace a vybudovat kapacity, které donutí Washington brát zemi vážně. Oficiálním cílem Soulu sice zůstává jaderné odzbrojení Severu, což prosazuje i jihokorejský prezident Lee Jae Myung.
Ačkoliv Donald Trump a Si Ťin-pching deklarovali společný cíl denuklearizace, čínská prohlášení po Siově návštěvě Pchjongjangu se o tomto tématu nezmínila. Prohlubující se vojenské vazby KLDR s Ruskem a silný vztah s Čínou navíc zemi chrání před vnějším tlakem. Podle Lee Ho Ryung sice Washington a Soul budou denuklearizaci formálně vyžadovat i nadále, v praxi se však pozornost pravděpodobně přesune ke kontrole zbrojení a postupnému omezování arzenálu.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.