Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Tento projev navázal na sérii předchozích prohlášení, v nichž slíbil vybavit válečné lodě jadernými střelami, zdvojnásobit produkci zbraňového materiálu a zvětšovat jaderný arzenál exponenciálním tempem. Podle analytiků se už otázka netočí kolem toho, zda Pchjongjang jaderné zbraně vlastní, ale proč jich potřebuje takové množství.
Peter Ward ze Sedžongova institutu v Soulu upozorňuje, že severokorejský arzenál je natolik rozsáhlý a rozptýlený, že ho nelze zlikvidovat jediným úderem ani diplomatickou cestou. Severní Korea podle něj tímto způsobem reaguje na nedávné americké útoky na Írán, které potvrdily dlouhodobou severokorejskou tezi, že země bez plně funkčního jaderného arzenálu riskují napadení.
Arzenál KLDR je navržen tak, aby přežil první úder, a zahrnuje odpalovací zařízení na železnicích i silnicích, podzemní objekty a rozrůstající se ponorkovou flotilu. Letos země navíc začala testovat křižující střely z nového pětitisícitunového torpédoborce a Kim Čong-un oznámil plán stavět v příštích pěti letech dvě takové lodě ročně.
Podle Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení potřebuje Pchjongjang masivní arzenál k tomu, aby vyvážil spojené síly USA a Jižní Koreje, americký jaderný deštník a trojstrannou spolupráci s Japonskem. Jaderné zbraně byly navíc zakotveny do severokorejské ústavy. Ústavní změna z letošního roku dává vůdci přímé velení nad jadernými silami a možnost delegovat pravomoc k odpálení na samostatné velení, což má zemi ochránit před případným úderem vedeným přímo na politické vedení.
Lee Ho Ryung z Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA) uvádí, že se Pchjongjang snaží definitivně smést ze stolu téma denuklearizace a vybudovat kapacity, které donutí Washington brát zemi vážně. Oficiálním cílem Soulu sice zůstává jaderné odzbrojení Severu, což prosazuje i jihokorejský prezident Lee Jae Myung.
Ačkoliv Donald Trump a Si Ťin-pching deklarovali společný cíl denuklearizace, čínská prohlášení po Siově návštěvě Pchjongjangu se o tomto tématu nezmínila. Prohlubující se vojenské vazby KLDR s Ruskem a silný vztah s Čínou navíc zemi chrání před vnějším tlakem. Podle Lee Ho Ryung sice Washington a Soul budou denuklearizaci formálně vyžadovat i nadále, v praxi se však pozornost pravděpodobně přesune ke kontrole zbrojení a postupnému omezování arzenálu.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.