Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Tento projev navázal na sérii předchozích prohlášení, v nichž slíbil vybavit válečné lodě jadernými střelami, zdvojnásobit produkci zbraňového materiálu a zvětšovat jaderný arzenál exponenciálním tempem. Podle analytiků se už otázka netočí kolem toho, zda Pchjongjang jaderné zbraně vlastní, ale proč jich potřebuje takové množství.
Peter Ward ze Sedžongova institutu v Soulu upozorňuje, že severokorejský arzenál je natolik rozsáhlý a rozptýlený, že ho nelze zlikvidovat jediným úderem ani diplomatickou cestou. Severní Korea podle něj tímto způsobem reaguje na nedávné americké útoky na Írán, které potvrdily dlouhodobou severokorejskou tezi, že země bez plně funkčního jaderného arzenálu riskují napadení.
Arzenál KLDR je navržen tak, aby přežil první úder, a zahrnuje odpalovací zařízení na železnicích i silnicích, podzemní objekty a rozrůstající se ponorkovou flotilu. Letos země navíc začala testovat křižující střely z nového pětitisícitunového torpédoborce a Kim Čong-un oznámil plán stavět v příštích pěti letech dvě takové lodě ročně.
Podle Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení potřebuje Pchjongjang masivní arzenál k tomu, aby vyvážil spojené síly USA a Jižní Koreje, americký jaderný deštník a trojstrannou spolupráci s Japonskem. Jaderné zbraně byly navíc zakotveny do severokorejské ústavy. Ústavní změna z letošního roku dává vůdci přímé velení nad jadernými silami a možnost delegovat pravomoc k odpálení na samostatné velení, což má zemi ochránit před případným úderem vedeným přímo na politické vedení.
Lee Ho Ryung z Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA) uvádí, že se Pchjongjang snaží definitivně smést ze stolu téma denuklearizace a vybudovat kapacity, které donutí Washington brát zemi vážně. Oficiálním cílem Soulu sice zůstává jaderné odzbrojení Severu, což prosazuje i jihokorejský prezident Lee Jae Myung.
Ačkoliv Donald Trump a Si Ťin-pching deklarovali společný cíl denuklearizace, čínská prohlášení po Siově návštěvě Pchjongjangu se o tomto tématu nezmínila. Prohlubující se vojenské vazby KLDR s Ruskem a silný vztah s Čínou navíc zemi chrání před vnějším tlakem. Podle Lee Ho Ryung sice Washington a Soul budou denuklearizaci formálně vyžadovat i nadále, v praxi se však pozornost pravděpodobně přesune ke kontrole zbrojení a postupnému omezování arzenálu.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.