Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Důvodem rozkolu uvnitř PiS byl odchod bývalého předsedy vlády Mateusze Morawieckého, který ze strany odešel a strhl s sebou čtyři desítky poslanců. Společně založili nový politický subjekt pod názvem Rozvoj Plus, čímž původní poslanecký klub PiS oslabili na 147 zákonodárců. Rozchod mezi Morawieckým a dlouholetým šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským provází ostré osobní výpady a vzájemné obviňování z neloajality.
Morawiecki po svém odchodu podrobil bývalou vládu ostré kritice, přičemž odsoudil například protipandemická opatření nebo zpřísnění potratové politiky, které podle něj vedlo k propadu voličské přízně. Sám se nyní snaží budovat umírněnější středopravicovou stranu zaměřenou na hospodářský růst a řešení demografické krize, která se hodlá vyhnout ideologickým střetům. Případnou budoucí spolupráci s Tuskem však rezolutně odmítá.
Jarosław Kaczyński reagoval na kroky svého bývalého spolustraníka dotčeně a ve svých veřejných prohlášeních zpochybnil jeho psychický stav i úmysly. Podle zakladatele PiS směřují Morawieckého útoky primárně proti samotné straně a jeho osobě, nikoliv proti vládnímu táboru. Roztržka tak definitivně ukončila léta trvající spojenectví obou klíčových postav polské konzervativní pravice.
Ačkoliv Tuskova Občanská koalice v průzkumech veřejného mínění vede s výrazným náskokem, celková politická mapa je podstatně složitější. Součet hlasů roztříštěných pravicových sil, mezi něž patří i krajně pravicové formace Konfederace a Konfederace Koruny polské, by mohl po volbách stačit k sestavení většiny. Volební matematiku navíc komplikuje fakt, že tři ze čtyř menších koaličních partnerů Donalda Tuska balancují na hranici pětiprocentního vstupu do parlamentu.
Podle analytiků webu Politico může samostatné vystupování Morawieckého strany naopak přilákat konzervativní voliče, pro které byla původní rétorika PiS příliš radikální. Nový subjekt má potenciál oslovit širší spektrum veřejnosti, což by ve výsledku mohlo pravicovému bloku jako celku přinést více hlasů.
Odborníci proto varují, že vládní koalice nemůže spoléhat na to, že se její političtí soupeři zničehonic sami oslabí. Volební strategie postavená na pouhém vymezování se vůči PiS již vzhledem k novému rozložení sil nebude stačit. Pro Tuska tak rozpad opozice nepředstavuje automatickou vstupenku k vítězství, ale spíše novou výzvu, na kterou bude muset reagovat úpravou své dosavadní politické komunikace.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.