Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Zájem kupujících o elektromobily napříč Evropou vzrostl od konce února, kdy začala válka v Íránu a ceny paliv se staly hlavním tématem. Největší počet řidičů přechází na elektrický pohon v Norsku, kde v březnu tvořily elektromobily 98 procent všech nově prodaných vozů. Následuje Dánsko se 76 procenty a Finsko, kde podíl dosáhl téměř 50 procent. Severské země v tomto směru těží z vyšších mezd, štědrých dotací a rozsáhlé nabíjecí infrastruktury vybudované státem.
I když západní výrobci automobilů v poslední době zaznamenávali ochabování zájmu, válečný konflikt a prudký růst cen pohonných hmot v posledních sedmi týdnech změnily náladu na trhu. Výrazný nárůst prodejů elektromobilů byl zaznamenán také ve střední a jižní Evropě. V Německu, Francii, Španělsku, Itálii a Polsku vzrostl zájem o elektrické vozy v prvním čtvrtletí o 40 procent. Itálie, která dosud patřila k pomalejším trhům, zaznamenala v březnu meziroční nárůst o 65 procent.
Francie vykázala díky štědrým vládním pobídkám meziroční nárůst zájmu o 50 procent. Stát poskytuje domácnostem s nízkými příjmy příspěvek na pořízení elektromobilu až do výše 5 700 eur, přičemž granty pro střední příjmové skupiny dosahují 4 700 eur. Francouzský program sociálního leasingu navíc umožňuje pořízení vozu i lidem s nižšími příjmy, kteří musí dojíždět do práce, což zefektivnilo přechod na elektromobilitu především ve venkovských oblastech.
Podle Chrise Herona z organizace E-Mobility Europe představuje březnový nárůst prodejů jeden z největších pokroků v oblasti energetické bezpečnosti. V době, kdy se závislost na ropě stává reálnou zranitelností, pomohl přechod na elektřinu snížit roční poptávku po pohonných hmotách o ekvivalent dvou milionů barelů ropy. Tento posun ukazuje, že válečný konflikt urychluje odklon od spalovacích motorů.
V Německu, kde se tamní automobilový průmysl potýkal s přílivem čínských elektromobilů, vzrostly prodeje o 42 procent. Německý automobilový svaz minulý týden uvedl, že se restrukturalizace odvětví a nové investice vyplácejí. V současnosti je totiž každé druhé elektrické auto prodané v Evropě vyrobeno právě v Německu.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.