Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Zájem kupujících o elektromobily napříč Evropou vzrostl od konce února, kdy začala válka v Íránu a ceny paliv se staly hlavním tématem. Největší počet řidičů přechází na elektrický pohon v Norsku, kde v březnu tvořily elektromobily 98 procent všech nově prodaných vozů. Následuje Dánsko se 76 procenty a Finsko, kde podíl dosáhl téměř 50 procent. Severské země v tomto směru těží z vyšších mezd, štědrých dotací a rozsáhlé nabíjecí infrastruktury vybudované státem.
I když západní výrobci automobilů v poslední době zaznamenávali ochabování zájmu, válečný konflikt a prudký růst cen pohonných hmot v posledních sedmi týdnech změnily náladu na trhu. Výrazný nárůst prodejů elektromobilů byl zaznamenán také ve střední a jižní Evropě. V Německu, Francii, Španělsku, Itálii a Polsku vzrostl zájem o elektrické vozy v prvním čtvrtletí o 40 procent. Itálie, která dosud patřila k pomalejším trhům, zaznamenala v březnu meziroční nárůst o 65 procent.
Francie vykázala díky štědrým vládním pobídkám meziroční nárůst zájmu o 50 procent. Stát poskytuje domácnostem s nízkými příjmy příspěvek na pořízení elektromobilu až do výše 5 700 eur, přičemž granty pro střední příjmové skupiny dosahují 4 700 eur. Francouzský program sociálního leasingu navíc umožňuje pořízení vozu i lidem s nižšími příjmy, kteří musí dojíždět do práce, což zefektivnilo přechod na elektromobilitu především ve venkovských oblastech.
Podle Chrise Herona z organizace E-Mobility Europe představuje březnový nárůst prodejů jeden z největších pokroků v oblasti energetické bezpečnosti. V době, kdy se závislost na ropě stává reálnou zranitelností, pomohl přechod na elektřinu snížit roční poptávku po pohonných hmotách o ekvivalent dvou milionů barelů ropy. Tento posun ukazuje, že válečný konflikt urychluje odklon od spalovacích motorů.
V Německu, kde se tamní automobilový průmysl potýkal s přílivem čínských elektromobilů, vzrostly prodeje o 42 procent. Německý automobilový svaz minulý týden uvedl, že se restrukturalizace odvětví a nové investice vyplácejí. V současnosti je totiž každé druhé elektrické auto prodané v Evropě vyrobeno právě v Německu.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.