Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Írán je totiž pro ropný trh nesrovnatelně důležitějším hráčem než Venezuela. I přes tvrdé sankce, které Teherán nutí využívat stínové flotily tankerů a prodávat surovinu s výraznými slevami, produkuje země průměrně 3,2 milionu barelů ropy denně. To je přibližně trojnásobek toho, co v posledních měsících vykazovala Venezuela. Íránské prokázané rezervy jsou navíc třetí největší na světě a jeho infrastruktura je v mnohem lepším stavu než zchátralé venezuelské rafinerie.
Právě tento nepoměr sil zneklidňuje investory po celém světě. Zatímco pád Madura a příslib návratu amerických firem do venezuelského ropného sektoru tlačily ceny dolů, hrozba útoku na Írán vyvolává opačnou reakci. Cena ropy Brent v posledních dnech rozkolísaně reagovala na každé Trumpovo slovo. Stačilo, aby prezident naznačil, že útok není bezprostřední, a ceny klesly o několik procent. Naopak obavy z eskalace vyhnaly ropu WTI k hranici 60 dolarů za barel.
Hlavní zbraní v rukou Teheránu není jen samotná těžba, ale především geografie. Írán kontroluje severní stranu Hormuzského průlivu, kudy denně proteče 20 milionů barelů ropy, což je pětina celosvětové spotřeby. Tato úzká vodní cesta je jedinou trasou pro exportéry z Perského zálivu a jakékoliv její zablokování by vyvolalo energetickou krizi srovnatelnou se šoky v 70. letech. Obchodníci s ropou tak nyní fakticky sázejí na to, zda se z této klíčové tepny stane válečná zóna.
Otázkou zůstává, co by následovalo po případném pádu ajatolláhova režimu. Analytici upozorňují, že i když je íránská ekonomika diverzifikovanější než ta venezuelská, státní pokladna je na příjmech z ropy životně závislá. Pokud by se k moci dostala nová vláda nakloněná Západu, mohl by se na trhy vrátit obrovský objem suroviny, což by dlouhodobě ceny snížilo. Krátkodobě by však politický přechod doprovázený nejistotou o kontrolu nad ropným průmyslem pravděpodobně způsobil cenový šok.
Trump sice slibuje americkým těžařům nové příležitosti, ale zástupci velkých ropných firem zůstávají opatrní. Pro jakékoliv investice do Íránu je pro ně klíčová politická stabilita a bezpečnostní záruky, které v současném „šíleném světě“ nikdo nedokáže garantovat. Jak se zdá, administrativa nyní žongluje s rizikem, které může buď uvolnit cestu k levné energii, nebo naplno rozdmýchat globální hospodářský požár.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.