Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Írán je totiž pro ropný trh nesrovnatelně důležitějším hráčem než Venezuela. I přes tvrdé sankce, které Teherán nutí využívat stínové flotily tankerů a prodávat surovinu s výraznými slevami, produkuje země průměrně 3,2 milionu barelů ropy denně. To je přibližně trojnásobek toho, co v posledních měsících vykazovala Venezuela. Íránské prokázané rezervy jsou navíc třetí největší na světě a jeho infrastruktura je v mnohem lepším stavu než zchátralé venezuelské rafinerie.
Právě tento nepoměr sil zneklidňuje investory po celém světě. Zatímco pád Madura a příslib návratu amerických firem do venezuelského ropného sektoru tlačily ceny dolů, hrozba útoku na Írán vyvolává opačnou reakci. Cena ropy Brent v posledních dnech rozkolísaně reagovala na každé Trumpovo slovo. Stačilo, aby prezident naznačil, že útok není bezprostřední, a ceny klesly o několik procent. Naopak obavy z eskalace vyhnaly ropu WTI k hranici 60 dolarů za barel.
Hlavní zbraní v rukou Teheránu není jen samotná těžba, ale především geografie. Írán kontroluje severní stranu Hormuzského průlivu, kudy denně proteče 20 milionů barelů ropy, což je pětina celosvětové spotřeby. Tato úzká vodní cesta je jedinou trasou pro exportéry z Perského zálivu a jakékoliv její zablokování by vyvolalo energetickou krizi srovnatelnou se šoky v 70. letech. Obchodníci s ropou tak nyní fakticky sázejí na to, zda se z této klíčové tepny stane válečná zóna.
Otázkou zůstává, co by následovalo po případném pádu ajatolláhova režimu. Analytici upozorňují, že i když je íránská ekonomika diverzifikovanější než ta venezuelská, státní pokladna je na příjmech z ropy životně závislá. Pokud by se k moci dostala nová vláda nakloněná Západu, mohl by se na trhy vrátit obrovský objem suroviny, což by dlouhodobě ceny snížilo. Krátkodobě by však politický přechod doprovázený nejistotou o kontrolu nad ropným průmyslem pravděpodobně způsobil cenový šok.
Trump sice slibuje americkým těžařům nové příležitosti, ale zástupci velkých ropných firem zůstávají opatrní. Pro jakékoliv investice do Íránu je pro ně klíčová politická stabilita a bezpečnostní záruky, které v současném „šíleném světě“ nikdo nedokáže garantovat. Jak se zdá, administrativa nyní žongluje s rizikem, které může buď uvolnit cestu k levné energii, nebo naplno rozdmýchat globální hospodářský požár.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.