Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Írán je totiž pro ropný trh nesrovnatelně důležitějším hráčem než Venezuela. I přes tvrdé sankce, které Teherán nutí využívat stínové flotily tankerů a prodávat surovinu s výraznými slevami, produkuje země průměrně 3,2 milionu barelů ropy denně. To je přibližně trojnásobek toho, co v posledních měsících vykazovala Venezuela. Íránské prokázané rezervy jsou navíc třetí největší na světě a jeho infrastruktura je v mnohem lepším stavu než zchátralé venezuelské rafinerie.
Právě tento nepoměr sil zneklidňuje investory po celém světě. Zatímco pád Madura a příslib návratu amerických firem do venezuelského ropného sektoru tlačily ceny dolů, hrozba útoku na Írán vyvolává opačnou reakci. Cena ropy Brent v posledních dnech rozkolísaně reagovala na každé Trumpovo slovo. Stačilo, aby prezident naznačil, že útok není bezprostřední, a ceny klesly o několik procent. Naopak obavy z eskalace vyhnaly ropu WTI k hranici 60 dolarů za barel.
Hlavní zbraní v rukou Teheránu není jen samotná těžba, ale především geografie. Írán kontroluje severní stranu Hormuzského průlivu, kudy denně proteče 20 milionů barelů ropy, což je pětina celosvětové spotřeby. Tato úzká vodní cesta je jedinou trasou pro exportéry z Perského zálivu a jakékoliv její zablokování by vyvolalo energetickou krizi srovnatelnou se šoky v 70. letech. Obchodníci s ropou tak nyní fakticky sázejí na to, zda se z této klíčové tepny stane válečná zóna.
Otázkou zůstává, co by následovalo po případném pádu ajatolláhova režimu. Analytici upozorňují, že i když je íránská ekonomika diverzifikovanější než ta venezuelská, státní pokladna je na příjmech z ropy životně závislá. Pokud by se k moci dostala nová vláda nakloněná Západu, mohl by se na trhy vrátit obrovský objem suroviny, což by dlouhodobě ceny snížilo. Krátkodobě by však politický přechod doprovázený nejistotou o kontrolu nad ropným průmyslem pravděpodobně způsobil cenový šok.
Trump sice slibuje americkým těžařům nové příležitosti, ale zástupci velkých ropných firem zůstávají opatrní. Pro jakékoliv investice do Íránu je pro ně klíčová politická stabilita a bezpečnostní záruky, které v současném „šíleném světě“ nikdo nedokáže garantovat. Jak se zdá, administrativa nyní žongluje s rizikem, které může buď uvolnit cestu k levné energii, nebo naplno rozdmýchat globální hospodářský požár.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.