Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Jeden z mužů vystupující pod krycím jménem Ivan tvrdí, že z domova přímo přispěl k ukrajinským dronovým útokům na strategické bombardéry a muniční továrny. Bývalý člen politické opozice provádí svou činnost z ideologických důvodů a doufá, že tím urychlí pád režimu Vladimira Putina. Během svých operací přitom čelí extrémnímu riziku odhalení, za což by mu hrozily desítky let ve vězení za obvinění z terorismu.
Ivanova práce obnáší podrobné mapování vojenských letišť, vyhledávání vhodných lokalit a ukrývání komponent pro bezpilotní stroje. Novináři Mamonovi dokonce zaslal videozáznam, na němž údajně ukrývá výbušniny v bezprostřední blízkosti ruské vojenské základny. Přestože si uvědomuje všudypřítomný strach pramenící z ruského bezpečnostního aparátu, věří, že jeho úsilí má hluboký smysl.
Velmi překvapivým faktem zůstává, že Ivan navzdory svému politickému pozadí a rizikové činnosti dokázal poměrně svobodně cestovat do zahraničí. S ukrajinskými agenty se setkával ve třetích zemích, kde podstupoval testy na detektoru lži pro ověření své loajality. Jeho ukrajinští nadřízeni však otevřeně přiznávají, že v prostředí tajných operací nemohou mít stoprocentní jistotu ohledně nikoho.
Druhý aktér dokumentu, muž přezdívaný Foma, působí v bezpečí polského exilu, odkud řídí síť dobrovolníků operujících v Rusku. Foma využívá svých dřívějších kontaktů z ruských elit k získávání cenných informací a vytváření podrobných databází vojenských objektů. Jeho skupina mapuje adresy skladů, kasáren i domovů generálů a pilotů strategických bombardérů, kteří útočí na sousední zemi.
Fomova síť se však striktně drží pravidla, že její členové se nikdy nepodílejí na samotných útocích ani fyzických likvidacích cílů. Úkolem dobrovolníků je výhradně dálkové sledování vybraných osob a předávání ověřených zpravodajských podkladů ukrajinské vojenské rozvědce GUR. Foma zdůrazňuje, že každý vytipovaný cíl prochází důkladnou prověrkou, zda se dotyčný dopustil válečných zločinů.
Právě tato skupina poskytla ukrajinské straně zpravodajské informace vedoucí k úspěšnému ataku na generálporučíka Fanila Sarvarova. Tento vysoký ruský důstojník byl loni v prosinci zabit v Moskvě výbušným zařízením nastaveným pod jeho osobním automobilem. Ukrajinská rozvědka sice k podobným cíleným atentátům oficiálně plně nepřistupuje, avšak její představitelé dříve přiznali podíl na likvidacích jiných velitelů.
Foma v dokumentu popisuje, že jeho síť čítá zhruba tři desítky lidí rozptýlených mezi Ruskem, Ukrajinou a evropskými státy. Členové působící mimo Ruskou federaci zajišťují především digitální podporu, analýzu dat a sledování stop na internetu. Foma své lidi metodicky školí online a přísně dbá na to, aby nezakládali skupinové chaty, což by mohlo vést k jejich rychlému odhalení.
Ukrajinská vojenská rozvědka GUR potvrdila, že oba muži s agenturou skutečně spolupracují, byť rozsah jejich aktivit nelze zcela nezávisle ověřit. Kyjev dlouhodobě uplatňuje strategii koordinovaných úderů na vojenskou infrastrukturu uvnitř Ruska a využívá k tomu utajené agenty. Podle odhadů zapojených disidentů se na podobné podzemní činnosti podílí až pět set lidí, tato čísla však nelze přesně doložit.
Odborníci i samotní aktéři poukazují na fakt, že sehnat v Rusku lidi ochotné k takto nebezpečné práci je dnes nesmírně obtížné. Většina ideologicky motivovaných odpůrců režimu buď zemi opustila, nebo si odpykává dlouholeté tresty za mřížemi. Mnoho dalších Rusů, kteří nevědomky pomáhají logistice, navíc netuší, že jejich úkoly slouží ukrajinským úderům.
Bezpečnostní rizika jsou pro zapojené agenty všudypřítomná a vyžadují maximální míru opatrnosti při každém kroku. Ivan vzpomíná na chvíle, kdy jej policie zastavila při běžné silniční kontrole v době, kdy u sebe převážel podomácku vyrobenou výbušninu. Přestože tehdy prošel bez odhalení, dobře si uvědomuje křehkost své pozice a neustálé nebezpečí hrozící v ruském státním aparátu.
Foma nicméně obhajuje legitimitu celé operace a snaží se těm, kteří slouží Putinově režimu, vštípit strach a vědomí brzké odpovědnosti. Jeho motivací je spravedlnost pro oběti války a touha po zásadní změně poměrů v celém Rusku. Oběť a strach, které provázejí každý jejich den, jsou podle jejich slov cenou za snahu ukončit krvavý konflikt.
Závěrem oba muži vyjadřují opatrný optimismus ohledně budoucího vývoje v zemi a pádu stávajícího politického uspořádání. Ivan v rozhovoru s polským novinářem připomněl, že ruský prezident zde nebude věčně a situace se dříve či později promění. Navzdory strachu, který je neustále provádí, tak jejich tajná práce v zákulisí pokračuje.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.