Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude zacházet se zajatými ukrajinskými vojáky jako s teroristy. Toto vyjádření zaznělo během jeho setkání na velitelském stanovišti ruské skupiny vojsk v Kursku.
Putin vysvětlil, že "lidé, kteří se nacházejí na území Kurské oblasti", páchají zločiny proti civilnímu obyvatelstvu a působí proti ruským ozbrojeným silám a orgánům činným v trestním řízení. Uvedl to server Kommersant.
Také dodal, že podle ruského pohledu zahraniční žoldáci, kteří se zapojili do konfliktu, nespadají pod ochranu Ženevské konvence z roku 1949. Tato konvence reguluje zacházení s válečnými zajatci, ale Putin tvrdí, že žoldáci, kteří nepocházejí z oficiálních ozbrojených sil, by neměli mít nárok na stejné zacházení, jaké je přiznáno standardním vojákům.
Je zajímavé, že Putinovo prohlášení přichází po jeho návštěvě Kurské oblasti, která je považována za jednu z klíčových oblastí konfliktu. Tato návštěva je významná, protože Putin poprvé navštívil tuto oblast od invaze ukrajinských sil v srpnu 2024.
A dále zdůraznil, že jakákoli budoucí vojenská akce a zacházení se zajatci budou probíhat v souladu s právními normami, přičemž jakýkoli pokus o porušení těchto pravidel bude mít podle něj vážné následky.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.