Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Putin, který ve svůj den 73. narozenin hovořil na setkání s ruskými nejvyššími vojenskými veliteli, tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty. Řekl, že Kyjev sice zkouší útočit hluboko do ruského území, avšak to mu v průběhu více než tří a půl let trvající války nepomůže změnit situaci. Přesné číslo obsazeného území, které letos získali, je podle něj 4 900 čtverečních kilometrů a 212 obcí.
Na setkání, které se konalo v severozápadním Rusku poblíž Petrohradu, Putin uvedl, že ruské ozbrojené síly mají plně v rukou strategickou iniciativu. Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo o dobytí dalších dvou vesnic podél frontové linie, jejíž délka nyní dle nejvyššího ukrajinského velitele dosahuje přes 1 250 kilometrů.
Ukrajinská armáda ovšem v srpnu odmítla tvrzení o ruských ofenzivách s tím, že se Moskvě letos nepodařilo dobýt jediné větší ukrajinské město. Naopak z ukrajinských zdrojů zaznívá, že kyjevské jednotky postupují v Doněcké oblasti, zejména v okolí města Dobropillija, které leží nedaleko klíčového logistického uzlu Pokrovsk. Prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že ukrajinské síly získaly zpět území v příhraniční Sumské oblasti, kde předtím Rusko vytvořilo předmostí.
Generál Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil a hlavní velitel ruské válečné operace, na setkání s veliteli řekl, že ruské síly útočí prakticky ve všech směrech. Uvedl, že nejtěžší boje probíhají u Pokrovsku a oblastí směrem na Dnipropetrovsk. Dále prohlásil, že moskevská vojska postupují na města Siversk a Kosťantynivka v hlavním dějišti Doněcké oblasti. Gerasimov navíc uvedl, že se ruská armáda snaží vyčistit ukrajinské síly z města Kupjansk na severovýchodě, kde Rusové útočí už měsíce, a postupují také v oblastech Záporoží a Dnipropetrovsk na jihu. Kromě toho probíhají i snahy o vytvoření nárazníkových zón v severních regionech Sumy a Charkov.
Putin na závěr setkání zopakoval, že cíle Ruska zůstávají stejné jako při zahájení „speciální vojenské operace“ v únoru 2022. Nadále tvrdí, že jde o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.