Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Putin, který ve svůj den 73. narozenin hovořil na setkání s ruskými nejvyššími vojenskými veliteli, tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty. Řekl, že Kyjev sice zkouší útočit hluboko do ruského území, avšak to mu v průběhu více než tří a půl let trvající války nepomůže změnit situaci. Přesné číslo obsazeného území, které letos získali, je podle něj 4 900 čtverečních kilometrů a 212 obcí.
Na setkání, které se konalo v severozápadním Rusku poblíž Petrohradu, Putin uvedl, že ruské ozbrojené síly mají plně v rukou strategickou iniciativu. Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo o dobytí dalších dvou vesnic podél frontové linie, jejíž délka nyní dle nejvyššího ukrajinského velitele dosahuje přes 1 250 kilometrů.
Ukrajinská armáda ovšem v srpnu odmítla tvrzení o ruských ofenzivách s tím, že se Moskvě letos nepodařilo dobýt jediné větší ukrajinské město. Naopak z ukrajinských zdrojů zaznívá, že kyjevské jednotky postupují v Doněcké oblasti, zejména v okolí města Dobropillija, které leží nedaleko klíčového logistického uzlu Pokrovsk. Prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že ukrajinské síly získaly zpět území v příhraniční Sumské oblasti, kde předtím Rusko vytvořilo předmostí.
Generál Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil a hlavní velitel ruské válečné operace, na setkání s veliteli řekl, že ruské síly útočí prakticky ve všech směrech. Uvedl, že nejtěžší boje probíhají u Pokrovsku a oblastí směrem na Dnipropetrovsk. Dále prohlásil, že moskevská vojska postupují na města Siversk a Kosťantynivka v hlavním dějišti Doněcké oblasti. Gerasimov navíc uvedl, že se ruská armáda snaží vyčistit ukrajinské síly z města Kupjansk na severovýchodě, kde Rusové útočí už měsíce, a postupují také v oblastech Záporoží a Dnipropetrovsk na jihu. Kromě toho probíhají i snahy o vytvoření nárazníkových zón v severních regionech Sumy a Charkov.
Putin na závěr setkání zopakoval, že cíle Ruska zůstávají stejné jako při zahájení „speciální vojenské operace“ v únoru 2022. Nadále tvrdí, že jde o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny.
Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.
Lidé nejvíce ohrožení zhoršující se kvalitou ovzduší kvůli klimatickým změnám by mohli nevědomky přispívat k tomuto problému. Nový výzkum odhalil, že odměřené dávkovací inhalátory, které používají miliony Američanů, představují významný zdroj znečištění. Podle nadace Asthma and Allergy Foundation of America trpí chronickým plicním onemocněním přibližně 34 milionů Američanů, z toho 28 milionů má astma. Očekává se, že toto číslo poroste, jelikož vyšší teploty přinášejí jevy zhoršující dýchání, jako jsou sucha, záplavy a lesní požáry.
Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).