Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Putin, který ve svůj den 73. narozenin hovořil na setkání s ruskými nejvyššími vojenskými veliteli, tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty. Řekl, že Kyjev sice zkouší útočit hluboko do ruského území, avšak to mu v průběhu více než tří a půl let trvající války nepomůže změnit situaci. Přesné číslo obsazeného území, které letos získali, je podle něj 4 900 čtverečních kilometrů a 212 obcí.
Na setkání, které se konalo v severozápadním Rusku poblíž Petrohradu, Putin uvedl, že ruské ozbrojené síly mají plně v rukou strategickou iniciativu. Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo o dobytí dalších dvou vesnic podél frontové linie, jejíž délka nyní dle nejvyššího ukrajinského velitele dosahuje přes 1 250 kilometrů.
Ukrajinská armáda ovšem v srpnu odmítla tvrzení o ruských ofenzivách s tím, že se Moskvě letos nepodařilo dobýt jediné větší ukrajinské město. Naopak z ukrajinských zdrojů zaznívá, že kyjevské jednotky postupují v Doněcké oblasti, zejména v okolí města Dobropillija, které leží nedaleko klíčového logistického uzlu Pokrovsk. Prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že ukrajinské síly získaly zpět území v příhraniční Sumské oblasti, kde předtím Rusko vytvořilo předmostí.
Generál Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil a hlavní velitel ruské válečné operace, na setkání s veliteli řekl, že ruské síly útočí prakticky ve všech směrech. Uvedl, že nejtěžší boje probíhají u Pokrovsku a oblastí směrem na Dnipropetrovsk. Dále prohlásil, že moskevská vojska postupují na města Siversk a Kosťantynivka v hlavním dějišti Doněcké oblasti. Gerasimov navíc uvedl, že se ruská armáda snaží vyčistit ukrajinské síly z města Kupjansk na severovýchodě, kde Rusové útočí už měsíce, a postupují také v oblastech Záporoží a Dnipropetrovsk na jihu. Kromě toho probíhají i snahy o vytvoření nárazníkových zón v severních regionech Sumy a Charkov.
Putin na závěr setkání zopakoval, že cíle Ruska zůstávají stejné jako při zahájení „speciální vojenské operace“ v únoru 2022. Nadále tvrdí, že jde o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.