Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Diskuse o trestu smrti ožila po neúspěšném pokusu o popravu Christy Pikeové v Tennessee. Pozornost veřejnosti vzbudil také návrh na živé vysílání vojenské popravy, od kterého však prezident Donald Trump později ustoupil. Podle historičky Carolyn Strangeové z Australské národní univerzity mají tyto současné kontroverze v amerických dějinách výrazné historické precedenty, píše The Conversation.
Jako historický příklad poslouží případ Willieho Francise, který v roce 1946 přežil pokus o popravu na elektrickém křesle v Louisianě. Po neúspěšných právních krocích stát nakonec Francise popravil v následujícím roce. Historie trestu smrti ve Spojených státech je podle odbornice poznamenána opakovanými snahami činit popravy humánnějšími nebo alespoň vzbuzovat takový dojem.
Zavádění nových metod, od elektrického křesla až po smrtící injekce, bylo vždy provázeno sliby o rychlejší a efektivnější smrti. Smrtící injekce má například navozovat dojem běžného lékařského zákroku, který působí čistě, civilizovaně a normálně. Případ Christy Pikeové však vyvolává pochybnosti o tom, zda tato metoda skutečně naplňuje dřívější sliby o bezbolestnosti.
Podle Strangeové je zavádějící hovořit o jednotném americkém přístupu k trestu smrti. Situaci ve Spojených státech lze spíše přirovnat k roztříštěným státům, kde se přístupy jednotlivých regionů radikálně liší. Zatímco některé státy trest smrti před více než stoletím zrušily, jiné jej nadále aktivně prosazují a využívají.
Výrazný podíl na nedávném nárůstu poprav nese stát Florida pod vedením guvernéra Rona DeSantise. Jen během roku 2025 provedla Florida devatenáct poprav, což tvořilo čtyřicet procent celostátního úhrnu za daný rok. Přestože podpora trestu smrti v USA v posledních desetiletích globálně klesá, tato otázka nadále zůstává hluboce rozdělující společenskou a politickou tématikou.
Historie kapitálního trestu podle historičky neodmyslitelně odráží podstatu americké politiky. Celá problematika trestu smrti se točí především kolem politických zájmů, nikoliv kolem čisté spravedlnosti. Tyto politické motivace formují přístup k popravám napříč jednotlivými americkými státy.
Zveřejněná data a historické analýzy ukazují, že debaty o humánnosti a politickém rozměru poprav provázejí Spojené státy dlouhodobě. Budoucí vývoj bude i nadále záviset na rozhodnutích jednotlivých států a na postoji federálních institucí. Otázka trestu smrti tak nadále zůstává jedním z nejcitlivějších témat americké společnosti.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
