Pro koho chce obsadit Grónsko? Nová data ukazují, co si Američané skutečně přejí

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 15. ledna 2026 11:54
Sdílej:

Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.

Zajímavé je rozložení sil i uvnitř samotného tábora příznivců současné administrativy. Zatímco u demokratů je odpor téměř absolutní a dosahuje 94 %, u republikánů a jimi nakloněných voličů je situace přesně vyrovnaná – polovina z nich s anexí souhlasí, zatímco druhá polovina je proti. Nezávislí voliči se pak v osmi z deseti případů staví na stranu odpůrců, což pro Bílý dům nepředstavuje dobrou výchozí pozici pro prosazování takto zásadního kroku.

Tato čísla přicházejí v momentě, kdy Trump na sociálních sítích označil jakýkoliv jiný výsledek než americkou kontrolu nad ostrovem za nepřijatelný. Průzkum se však nezaměřil pouze na Grónsko, ale na celkovou politiku amerického expansionismu. Ukázalo se, že téměř šest z deseti Američanů má obavy, že prezident zachází příliš daleko ve snaze rozšířit vliv USA nad jinými státy. Většina respondentů se navíc domnívá, že Trump užívá armádu k dosahování svých cílů v míře, která poškozuje postavení Ameriky ve světě.

V otázce nedávného vojenského zásahu ve Venezuele jsou názory obyvatel Spojených států rozděleny těsněji. Proti akci se vyslovilo 52 % lidí, zatímco 48 % ji schvaluje. Převládá však skepse ohledně toho, zda se v zemi podaří nastolit stabilitu. Většina Američanů se obává, že odstranění Nicoláse Madura povede k dlouhodobému nasazení amerických vojáků v regionu, přičemž jen minimum dotázaných věří, že hlavním motivem akce bylo zlepšení života venezuelského lidu.

Většina veřejnosti vidí za vojenskou operací ve Venezuele spíše snahu zajistit si přístup k tamní ropě a demonstraci síly než oficiálně proklamované důvody, jako je boj proti drogám nebo dopadení Madura. Průzkum ukazuje propastný rozdíl ve vnímání politiky „Amerika na prvním místě“, kdy demokraté vnímají tyto kroky jako nebezpečné zneužití moci, zatímco republikáni je většinově podporují. I u nich je však podpora pokusů o přímé řízení venezuelské vlády po převratu výrazně nižší než schvalování samotného útoku.

Zatímco se tedy Donald Trump připravuje na čtvrteční setkání s venezuelskou opoziční lídryní Maríou Corinou Machado v Bílém domě, data jasně ukazují, že jeho vize nového amerického impéria nemá u občanů silnou oporu. Nedůvěra k vojenským řešením a obava z mezinárodní izolace převažují nad touhou po nových územích či surovinových zdrojích. To může pro prezidenta představovat komplikaci v jeho dalším postupu vůči Íránu nebo právě při vyjednávání s Dánskem o osudu Arktidy.

Stalo se