Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Zajímavé je rozložení sil i uvnitř samotného tábora příznivců současné administrativy. Zatímco u demokratů je odpor téměř absolutní a dosahuje 94 %, u republikánů a jimi nakloněných voličů je situace přesně vyrovnaná – polovina z nich s anexí souhlasí, zatímco druhá polovina je proti. Nezávislí voliči se pak v osmi z deseti případů staví na stranu odpůrců, což pro Bílý dům nepředstavuje dobrou výchozí pozici pro prosazování takto zásadního kroku.
Tato čísla přicházejí v momentě, kdy Trump na sociálních sítích označil jakýkoliv jiný výsledek než americkou kontrolu nad ostrovem za nepřijatelný. Průzkum se však nezaměřil pouze na Grónsko, ale na celkovou politiku amerického expansionismu. Ukázalo se, že téměř šest z deseti Američanů má obavy, že prezident zachází příliš daleko ve snaze rozšířit vliv USA nad jinými státy. Většina respondentů se navíc domnívá, že Trump užívá armádu k dosahování svých cílů v míře, která poškozuje postavení Ameriky ve světě.
V otázce nedávného vojenského zásahu ve Venezuele jsou názory obyvatel Spojených států rozděleny těsněji. Proti akci se vyslovilo 52 % lidí, zatímco 48 % ji schvaluje. Převládá však skepse ohledně toho, zda se v zemi podaří nastolit stabilitu. Většina Američanů se obává, že odstranění Nicoláse Madura povede k dlouhodobému nasazení amerických vojáků v regionu, přičemž jen minimum dotázaných věří, že hlavním motivem akce bylo zlepšení života venezuelského lidu.
Většina veřejnosti vidí za vojenskou operací ve Venezuele spíše snahu zajistit si přístup k tamní ropě a demonstraci síly než oficiálně proklamované důvody, jako je boj proti drogám nebo dopadení Madura. Průzkum ukazuje propastný rozdíl ve vnímání politiky „Amerika na prvním místě“, kdy demokraté vnímají tyto kroky jako nebezpečné zneužití moci, zatímco republikáni je většinově podporují. I u nich je však podpora pokusů o přímé řízení venezuelské vlády po převratu výrazně nižší než schvalování samotného útoku.
Zatímco se tedy Donald Trump připravuje na čtvrteční setkání s venezuelskou opoziční lídryní Maríou Corinou Machado v Bílém domě, data jasně ukazují, že jeho vize nového amerického impéria nemá u občanů silnou oporu. Nedůvěra k vojenským řešením a obava z mezinárodní izolace převažují nad touhou po nových územích či surovinových zdrojích. To může pro prezidenta představovat komplikaci v jeho dalším postupu vůči Íránu nebo právě při vyjednávání s Dánskem o osudu Arktidy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.