V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Přímou příčinou smrti byla podle dostupných informací mozková příhoda. Lékaři zatím nepotvrdili, zda šlo o cévní problémy či krvácení do mozku, ale v každém případě se jednalo o náhlý a závažný problém v oblasti mozku, tvrdí la Repubblica.
Lékařský tým zatím nenašel přímou spojitost mezi touto příhodou a dřívějšími opakovanými respiračními obtížemi, kvůli kterým musel být papež už v únoru hospitalizován. Zda tyto obtíže jeho celkový stav oslabily natolik, že přispěly k osudné mozkové příhodě, zůstává nejasné.
Papež byl naposledy přijat do nemocnice Gemelli 14. února, poté co veřejně přiznal, že trpí silnou bronchitidou. Jen několik dní předtím ho svět mohl vidět, jak během nedělní mše v Bazilice svatého Petra přerušil homilii kvůli zjevné dechové tísni.
Léčba byla nejprve ambulantní, včetně podávání antibiotik a kortikosteroidů přímo v jeho rezidenci v Domus Sanctae Marthae. Jak se však ukázalo, stav byl natolik vážný, že byla nutná hospitalizace v papežském apartmá nemocnice Gemelli, tradičním místě péče o hlavy katolické církve.
Během hospitalizace lékaři diagnostikovali tzv. polymikrobiální infekci — komplexní a komplikované onemocnění způsobené kombinací několika bakteriálních, virových a plísňových původců. Infekce napadla zejména průdušky, ale později zobrazovací vyšetření ukázala také na oboustranný zápal plic.
František navíc trpěl bronchiektáziemi, což jsou rozšířené a trvale poškozené průdušky, a měl také příznaky bronchitidy s astmatickými rysy. Tyto problémy dále oslabovaly jeho schopnost dýchat.
K vážnému zhoršení zdravotního stavu došlo 22. února, kdy papež prodělal těžkou a dlouhotrvající dechovou krizi. Situace si vyžádala okamžité zavedení vysokoprůtokového kyslíku a opakované krevní transfúze. Papež zůstal hospitalizován celkem 38 dní a byl propuštěn až 23. března. I když se jeho zdravotní stav mírně stabilizoval, bylo zjevné, že jeho tělo je vyčerpané.
Po zprávě o jeho úmrtí se oficiální webové stránky Vatikánu změnily a nápis Apostolica Sedes Vacans (latinsky „Apoštolský stolec je uprázdněn“) nyní nahrazuje veškeré dosavadní odkazy na papežův pontifikát. Tímto způsobem Církev formálně oznamuje, že není zvolen nový nástupce a Svatý stolec čeká na dalšího papeže.
V tuto chvíli je podle kanonického práva oprávněno vstoupit do konkláve 135 kardinálů, kteří nedosáhli věku 80 let. Právě oni se v nadcházejících dnech uzavřou do Sixtinské kaple ve Vatikánu, kde v naprosté izolaci začnou hledat nového vůdce katolického světa. Tato tradice, která sahá až do 13. století, má za úkol zajistit kontinuitu řízení Církve bez dlouhých mezer v jejím vedení.
Zpráva o smrti papeže Františka se okamžitě rozšířila po celém světě a vyvolala hluboký zármutek napříč kontinenty. V jeho rodné Argentině vyhlásila vláda sedmidenní státní smutek, během kterého budou vlajky staženy na půl žerdi a proběhne řada mší a pietních shromáždění. Také Brazílie vyhlásila týdenní smutek, který prezident Lula da Silva označil za projev úcty k papežově sociálnímu a duchovnímu odkazu.
V evropských zemích je odezva rovněž silná. V Rakousku se v 17:00 rozezní kostelní zvony po celé zemi a v 18:00 bude ve vídeňském chrámu svatého Štěpána sloužena zádušní mše. Ve Velké Británii byly vlajky na královských rezidencích i na britské ambasádě u Svatého stolce spuštěny na půl žerdi. Španělská vláda rozhodla o třídenním smutku. V Paříži se dnes z věže katedrály Notre-Dame rozeznělo 88 úderů zvonu — za každý rok Františkova života jeden. Večer se zhasnou světla na Eiffelově věži jako tiché gesto úcty.
Zatímco svět truchlí, uvnitř Vatikánu se začíná připravovat vše potřebné pro pohřební obřady i následné zasedání konkláve. Pohřeb papeže bude podle tradice trvat devět dní, během nichž budou slouženy mše a modlitby za jeho duši. A mezitím se budou oči věřících upírat k Sixtinské kapli, odkud jednoho dne vyjde bílý kouř, nesoucí naději a zprávu: Habemus Papam.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“