V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Přímou příčinou smrti byla podle dostupných informací mozková příhoda. Lékaři zatím nepotvrdili, zda šlo o cévní problémy či krvácení do mozku, ale v každém případě se jednalo o náhlý a závažný problém v oblasti mozku, tvrdí la Repubblica.
Lékařský tým zatím nenašel přímou spojitost mezi touto příhodou a dřívějšími opakovanými respiračními obtížemi, kvůli kterým musel být papež už v únoru hospitalizován. Zda tyto obtíže jeho celkový stav oslabily natolik, že přispěly k osudné mozkové příhodě, zůstává nejasné.
Papež byl naposledy přijat do nemocnice Gemelli 14. února, poté co veřejně přiznal, že trpí silnou bronchitidou. Jen několik dní předtím ho svět mohl vidět, jak během nedělní mše v Bazilice svatého Petra přerušil homilii kvůli zjevné dechové tísni.
Léčba byla nejprve ambulantní, včetně podávání antibiotik a kortikosteroidů přímo v jeho rezidenci v Domus Sanctae Marthae. Jak se však ukázalo, stav byl natolik vážný, že byla nutná hospitalizace v papežském apartmá nemocnice Gemelli, tradičním místě péče o hlavy katolické církve.
Během hospitalizace lékaři diagnostikovali tzv. polymikrobiální infekci — komplexní a komplikované onemocnění způsobené kombinací několika bakteriálních, virových a plísňových původců. Infekce napadla zejména průdušky, ale později zobrazovací vyšetření ukázala také na oboustranný zápal plic.
František navíc trpěl bronchiektáziemi, což jsou rozšířené a trvale poškozené průdušky, a měl také příznaky bronchitidy s astmatickými rysy. Tyto problémy dále oslabovaly jeho schopnost dýchat.
K vážnému zhoršení zdravotního stavu došlo 22. února, kdy papež prodělal těžkou a dlouhotrvající dechovou krizi. Situace si vyžádala okamžité zavedení vysokoprůtokového kyslíku a opakované krevní transfúze. Papež zůstal hospitalizován celkem 38 dní a byl propuštěn až 23. března. I když se jeho zdravotní stav mírně stabilizoval, bylo zjevné, že jeho tělo je vyčerpané.
Po zprávě o jeho úmrtí se oficiální webové stránky Vatikánu změnily a nápis Apostolica Sedes Vacans (latinsky „Apoštolský stolec je uprázdněn“) nyní nahrazuje veškeré dosavadní odkazy na papežův pontifikát. Tímto způsobem Církev formálně oznamuje, že není zvolen nový nástupce a Svatý stolec čeká na dalšího papeže.
V tuto chvíli je podle kanonického práva oprávněno vstoupit do konkláve 135 kardinálů, kteří nedosáhli věku 80 let. Právě oni se v nadcházejících dnech uzavřou do Sixtinské kaple ve Vatikánu, kde v naprosté izolaci začnou hledat nového vůdce katolického světa. Tato tradice, která sahá až do 13. století, má za úkol zajistit kontinuitu řízení Církve bez dlouhých mezer v jejím vedení.
Zpráva o smrti papeže Františka se okamžitě rozšířila po celém světě a vyvolala hluboký zármutek napříč kontinenty. V jeho rodné Argentině vyhlásila vláda sedmidenní státní smutek, během kterého budou vlajky staženy na půl žerdi a proběhne řada mší a pietních shromáždění. Také Brazílie vyhlásila týdenní smutek, který prezident Lula da Silva označil za projev úcty k papežově sociálnímu a duchovnímu odkazu.
V evropských zemích je odezva rovněž silná. V Rakousku se v 17:00 rozezní kostelní zvony po celé zemi a v 18:00 bude ve vídeňském chrámu svatého Štěpána sloužena zádušní mše. Ve Velké Británii byly vlajky na královských rezidencích i na britské ambasádě u Svatého stolce spuštěny na půl žerdi. Španělská vláda rozhodla o třídenním smutku. V Paříži se dnes z věže katedrály Notre-Dame rozeznělo 88 úderů zvonu — za každý rok Františkova života jeden. Večer se zhasnou světla na Eiffelově věži jako tiché gesto úcty.
Zatímco svět truchlí, uvnitř Vatikánu se začíná připravovat vše potřebné pro pohřební obřady i následné zasedání konkláve. Pohřeb papeže bude podle tradice trvat devět dní, během nichž budou slouženy mše a modlitby za jeho duši. A mezitím se budou oči věřících upírat k Sixtinské kapli, odkud jednoho dne vyjde bílý kouř, nesoucí naději a zprávu: Habemus Papam.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
Jiřina Bohdalová v uplynulých dnech vyděsila fanoušky, protože ji po čase zase potrápilo zdraví. Dokonce vynechala dvě akce, na nichž by za běžných okolností nechyběla. Jak mluví o jejím aktuálním stavu lidé z okolí slavné herečky?
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“