V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Přímou příčinou smrti byla podle dostupných informací mozková příhoda. Lékaři zatím nepotvrdili, zda šlo o cévní problémy či krvácení do mozku, ale v každém případě se jednalo o náhlý a závažný problém v oblasti mozku, tvrdí la Repubblica.
Lékařský tým zatím nenašel přímou spojitost mezi touto příhodou a dřívějšími opakovanými respiračními obtížemi, kvůli kterým musel být papež už v únoru hospitalizován. Zda tyto obtíže jeho celkový stav oslabily natolik, že přispěly k osudné mozkové příhodě, zůstává nejasné.
Papež byl naposledy přijat do nemocnice Gemelli 14. února, poté co veřejně přiznal, že trpí silnou bronchitidou. Jen několik dní předtím ho svět mohl vidět, jak během nedělní mše v Bazilice svatého Petra přerušil homilii kvůli zjevné dechové tísni.
Léčba byla nejprve ambulantní, včetně podávání antibiotik a kortikosteroidů přímo v jeho rezidenci v Domus Sanctae Marthae. Jak se však ukázalo, stav byl natolik vážný, že byla nutná hospitalizace v papežském apartmá nemocnice Gemelli, tradičním místě péče o hlavy katolické církve.
Během hospitalizace lékaři diagnostikovali tzv. polymikrobiální infekci — komplexní a komplikované onemocnění způsobené kombinací několika bakteriálních, virových a plísňových původců. Infekce napadla zejména průdušky, ale později zobrazovací vyšetření ukázala také na oboustranný zápal plic.
František navíc trpěl bronchiektáziemi, což jsou rozšířené a trvale poškozené průdušky, a měl také příznaky bronchitidy s astmatickými rysy. Tyto problémy dále oslabovaly jeho schopnost dýchat.
K vážnému zhoršení zdravotního stavu došlo 22. února, kdy papež prodělal těžkou a dlouhotrvající dechovou krizi. Situace si vyžádala okamžité zavedení vysokoprůtokového kyslíku a opakované krevní transfúze. Papež zůstal hospitalizován celkem 38 dní a byl propuštěn až 23. března. I když se jeho zdravotní stav mírně stabilizoval, bylo zjevné, že jeho tělo je vyčerpané.
Po zprávě o jeho úmrtí se oficiální webové stránky Vatikánu změnily a nápis Apostolica Sedes Vacans (latinsky „Apoštolský stolec je uprázdněn“) nyní nahrazuje veškeré dosavadní odkazy na papežův pontifikát. Tímto způsobem Církev formálně oznamuje, že není zvolen nový nástupce a Svatý stolec čeká na dalšího papeže.
V tuto chvíli je podle kanonického práva oprávněno vstoupit do konkláve 135 kardinálů, kteří nedosáhli věku 80 let. Právě oni se v nadcházejících dnech uzavřou do Sixtinské kaple ve Vatikánu, kde v naprosté izolaci začnou hledat nového vůdce katolického světa. Tato tradice, která sahá až do 13. století, má za úkol zajistit kontinuitu řízení Církve bez dlouhých mezer v jejím vedení.
Zpráva o smrti papeže Františka se okamžitě rozšířila po celém světě a vyvolala hluboký zármutek napříč kontinenty. V jeho rodné Argentině vyhlásila vláda sedmidenní státní smutek, během kterého budou vlajky staženy na půl žerdi a proběhne řada mší a pietních shromáždění. Také Brazílie vyhlásila týdenní smutek, který prezident Lula da Silva označil za projev úcty k papežově sociálnímu a duchovnímu odkazu.
V evropských zemích je odezva rovněž silná. V Rakousku se v 17:00 rozezní kostelní zvony po celé zemi a v 18:00 bude ve vídeňském chrámu svatého Štěpána sloužena zádušní mše. Ve Velké Británii byly vlajky na královských rezidencích i na britské ambasádě u Svatého stolce spuštěny na půl žerdi. Španělská vláda rozhodla o třídenním smutku. V Paříži se dnes z věže katedrály Notre-Dame rozeznělo 88 úderů zvonu — za každý rok Františkova života jeden. Večer se zhasnou světla na Eiffelově věži jako tiché gesto úcty.
Zatímco svět truchlí, uvnitř Vatikánu se začíná připravovat vše potřebné pro pohřební obřady i následné zasedání konkláve. Pohřeb papeže bude podle tradice trvat devět dní, během nichž budou slouženy mše a modlitby za jeho duši. A mezitím se budou oči věřících upírat k Sixtinské kapli, odkud jednoho dne vyjde bílý kouř, nesoucí naději a zprávu: Habemus Papam.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.