Příčinou smrti papeže Františka nebyly dechové a plicní obtíže. Podle lékařů šlo o něco úplně jiného

Přímou příčinou smrti byla podle dostupných informací mozková příhoda. Lékaři zatím nepotvrdili, zda šlo o cévní problémy či krvácení do mozku, ale v každém případě se jednalo o náhlý a závažný problém v oblasti mozku, tvrdí la Repubblica.

Lékařský tým zatím nenašel přímou spojitost mezi touto příhodou a dřívějšími opakovanými respiračními obtížemi, kvůli kterým musel být papež už v únoru hospitalizován. Zda tyto obtíže jeho celkový stav oslabily natolik, že přispěly k osudné mozkové příhodě, zůstává nejasné.

Papež byl naposledy přijat do nemocnice Gemelli 14. února, poté co veřejně přiznal, že trpí silnou bronchitidou. Jen několik dní předtím ho svět mohl vidět, jak během nedělní mše v Bazilice svatého Petra přerušil homilii kvůli zjevné dechové tísni.

Léčba byla nejprve ambulantní, včetně podávání antibiotik a kortikosteroidů přímo v jeho rezidenci v Domus Sanctae Marthae. Jak se však ukázalo, stav byl natolik vážný, že byla nutná hospitalizace v papežském apartmá nemocnice Gemelli, tradičním místě péče o hlavy katolické církve.

Během hospitalizace lékaři diagnostikovali tzv. polymikrobiální infekci — komplexní a komplikované onemocnění způsobené kombinací několika bakteriálních, virových a plísňových původců. Infekce napadla zejména průdušky, ale později zobrazovací vyšetření ukázala také na oboustranný zápal plic.

František navíc trpěl bronchiektáziemi, což jsou rozšířené a trvale poškozené průdušky, a měl také příznaky bronchitidy s astmatickými rysy. Tyto problémy dále oslabovaly jeho schopnost dýchat.

K vážnému zhoršení zdravotního stavu došlo 22. února, kdy papež prodělal těžkou a dlouhotrvající dechovou krizi. Situace si vyžádala okamžité zavedení vysokoprůtokového kyslíku a opakované krevní transfúze. Papež zůstal hospitalizován celkem 38 dní a byl propuštěn až 23. března. I když se jeho zdravotní stav mírně stabilizoval, bylo zjevné, že jeho tělo je vyčerpané.

Po zprávě o jeho úmrtí se oficiální webové stránky Vatikánu změnily a nápis Apostolica Sedes Vacans (latinsky „Apoštolský stolec je uprázdněn“) nyní nahrazuje veškeré dosavadní odkazy na papežův pontifikát. Tímto způsobem Církev formálně oznamuje, že není zvolen nový nástupce a Svatý stolec čeká na dalšího papeže.

V tuto chvíli je podle kanonického práva oprávněno vstoupit do konkláve 135 kardinálů, kteří nedosáhli věku 80 let. Právě oni se v nadcházejících dnech uzavřou do Sixtinské kaple ve Vatikánu, kde v naprosté izolaci začnou hledat nového vůdce katolického světa. Tato tradice, která sahá až do 13. století, má za úkol zajistit kontinuitu řízení Církve bez dlouhých mezer v jejím vedení.

Zpráva o smrti papeže Františka se okamžitě rozšířila po celém světě a vyvolala hluboký zármutek napříč kontinenty. V jeho rodné Argentině vyhlásila vláda sedmidenní státní smutek, během kterého budou vlajky staženy na půl žerdi a proběhne řada mší a pietních shromáždění. Také Brazílie vyhlásila týdenní smutek, který prezident Lula da Silva označil za projev úcty k papežově sociálnímu a duchovnímu odkazu.

V evropských zemích je odezva rovněž silná. V Rakousku se v 17:00 rozezní kostelní zvony po celé zemi a v 18:00 bude ve vídeňském chrámu svatého Štěpána sloužena zádušní mše. Ve Velké Británii byly vlajky na královských rezidencích i na britské ambasádě u Svatého stolce spuštěny na půl žerdi. Španělská vláda rozhodla o třídenním smutku. V Paříži se dnes z věže katedrály Notre-Dame rozeznělo 88 úderů zvonu — za každý rok Františkova života jeden. Večer se zhasnou světla na Eiffelově věži jako tiché gesto úcty.

Zatímco svět truchlí, uvnitř Vatikánu se začíná připravovat vše potřebné pro pohřební obřady i následné zasedání konkláve. Pohřeb papeže bude podle tradice trvat devět dní, během nichž budou slouženy mše a modlitby za jeho duši. A mezitím se budou oči věřících upírat k Sixtinské kapli, odkud jednoho dne vyjde bílý kouř, nesoucí naději a zprávu: Habemus Papam.