V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Přímou příčinou smrti byla podle dostupných informací mozková příhoda. Lékaři zatím nepotvrdili, zda šlo o cévní problémy či krvácení do mozku, ale v každém případě se jednalo o náhlý a závažný problém v oblasti mozku, tvrdí la Repubblica.
Lékařský tým zatím nenašel přímou spojitost mezi touto příhodou a dřívějšími opakovanými respiračními obtížemi, kvůli kterým musel být papež už v únoru hospitalizován. Zda tyto obtíže jeho celkový stav oslabily natolik, že přispěly k osudné mozkové příhodě, zůstává nejasné.
Papež byl naposledy přijat do nemocnice Gemelli 14. února, poté co veřejně přiznal, že trpí silnou bronchitidou. Jen několik dní předtím ho svět mohl vidět, jak během nedělní mše v Bazilice svatého Petra přerušil homilii kvůli zjevné dechové tísni.
Léčba byla nejprve ambulantní, včetně podávání antibiotik a kortikosteroidů přímo v jeho rezidenci v Domus Sanctae Marthae. Jak se však ukázalo, stav byl natolik vážný, že byla nutná hospitalizace v papežském apartmá nemocnice Gemelli, tradičním místě péče o hlavy katolické církve.
Během hospitalizace lékaři diagnostikovali tzv. polymikrobiální infekci — komplexní a komplikované onemocnění způsobené kombinací několika bakteriálních, virových a plísňových původců. Infekce napadla zejména průdušky, ale později zobrazovací vyšetření ukázala také na oboustranný zápal plic.
František navíc trpěl bronchiektáziemi, což jsou rozšířené a trvale poškozené průdušky, a měl také příznaky bronchitidy s astmatickými rysy. Tyto problémy dále oslabovaly jeho schopnost dýchat.
K vážnému zhoršení zdravotního stavu došlo 22. února, kdy papež prodělal těžkou a dlouhotrvající dechovou krizi. Situace si vyžádala okamžité zavedení vysokoprůtokového kyslíku a opakované krevní transfúze. Papež zůstal hospitalizován celkem 38 dní a byl propuštěn až 23. března. I když se jeho zdravotní stav mírně stabilizoval, bylo zjevné, že jeho tělo je vyčerpané.
Po zprávě o jeho úmrtí se oficiální webové stránky Vatikánu změnily a nápis Apostolica Sedes Vacans (latinsky „Apoštolský stolec je uprázdněn“) nyní nahrazuje veškeré dosavadní odkazy na papežův pontifikát. Tímto způsobem Církev formálně oznamuje, že není zvolen nový nástupce a Svatý stolec čeká na dalšího papeže.
V tuto chvíli je podle kanonického práva oprávněno vstoupit do konkláve 135 kardinálů, kteří nedosáhli věku 80 let. Právě oni se v nadcházejících dnech uzavřou do Sixtinské kaple ve Vatikánu, kde v naprosté izolaci začnou hledat nového vůdce katolického světa. Tato tradice, která sahá až do 13. století, má za úkol zajistit kontinuitu řízení Církve bez dlouhých mezer v jejím vedení.
Zpráva o smrti papeže Františka se okamžitě rozšířila po celém světě a vyvolala hluboký zármutek napříč kontinenty. V jeho rodné Argentině vyhlásila vláda sedmidenní státní smutek, během kterého budou vlajky staženy na půl žerdi a proběhne řada mší a pietních shromáždění. Také Brazílie vyhlásila týdenní smutek, který prezident Lula da Silva označil za projev úcty k papežově sociálnímu a duchovnímu odkazu.
V evropských zemích je odezva rovněž silná. V Rakousku se v 17:00 rozezní kostelní zvony po celé zemi a v 18:00 bude ve vídeňském chrámu svatého Štěpána sloužena zádušní mše. Ve Velké Británii byly vlajky na královských rezidencích i na britské ambasádě u Svatého stolce spuštěny na půl žerdi. Španělská vláda rozhodla o třídenním smutku. V Paříži se dnes z věže katedrály Notre-Dame rozeznělo 88 úderů zvonu — za každý rok Františkova života jeden. Večer se zhasnou světla na Eiffelově věži jako tiché gesto úcty.
Zatímco svět truchlí, uvnitř Vatikánu se začíná připravovat vše potřebné pro pohřební obřady i následné zasedání konkláve. Pohřeb papeže bude podle tradice trvat devět dní, během nichž budou slouženy mše a modlitby za jeho duši. A mezitím se budou oči věřících upírat k Sixtinské kapli, odkud jednoho dne vyjde bílý kouř, nesoucí naději a zprávu: Habemus Papam.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.