Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Další čtyři vojáci byli kvůli zraněním evakuováni do jordánských nemocnic, odkud však již byli propuštěni. Ostatní zasažení členové personálu utrpěli pouze lehká poranění a vrátili se do služby. Armáda zveřejní totožnost padlých až 24 hodin po vyrozumění jejich nejbližších příbuzných.
Bílý dům byl požádán o vyjádření, přičemž prezident Donald Trump označil úmrtí vojáků za velmi smutnou událost v patřičné službě vlasti. Ministr obrany Pete Hegseth na sociální síti X vyjádřil padlým hrdinům úctu a dodal, že jejich oběť pouze posiluje americké odhodlání. K útoku na základnu v jordánském Al-Azraqu se přihlásily íránské Islámské revoluční gardy. Ty prohlásily, že se jim pomocí raket a bezpilotních letounů podařilo zcela zničit několik tamních letadel.
Americká armáda v reakci na incident zahájila nové nálety proti Íránu, aby zemi za usmrcení svých příslušníků rychle potrestala. Celkový počet amerických vojáků, kteří v tomto téměř pětiměsíčním konfliktu zemřeli, tak podle vojenských záznamů stoupl na 16. Předchozí ztráty zahrnují šest vojáků zabitých v březnu přímým íránským zásahem v Kuvajtu a jednoho seržanta v Saúdské Arábii. V březnu také zahynulo šest členů posádky při havárii tankovacího letadla v západním Iráku, která však nebyla způsobena nepřátelskou palbou.
V červenci pak americké námořnictvo ukončilo pátrání po nezvěstném členovi posádky, jehož vrtulník se zřítil do Arabského moře bez známek nepřátelského zavinění. K nejnovějším obětem dochází v době, kdy se křehké příměří mezi Íránem a USA prakticky zhroutilo. Obě strany si v tomto týdnu vyměňovaly palbu, přičemž po amerických úderech následovaly vlny íránských dronů a raket cílících na země hostící americké základny.
Íránští představitelé oznámili, že za poslední den bylo zabito 12 Íránců, čímž celkový počet obětí v této fázi války dosáhl 50. Zástupce guvernéra v íránské provincii Hormozgán uvedl, že při americkém raketovém útoku bylo zničeno zařízení na odsolování vody. Americká armáda se k tomuto konkrétnímu tvrzení zatím nevyjádřila.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.