Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Mikroplasty se již dříve našly v lidské krvi, placentě, mateřském mléce i tepnách a byly spojovány s řadou vážných onemocnění. Odborníkům však dosud chybělo vysvětlení, jak může materiál považovaný za neaktivní vyvolávat v těle škodlivé reakce. Výzkumníci zjistili, že povrch plastových částic dokáže sám o sobě generovat hydroxylové radikály. Právě tyto nestabilní molekuly jsou přitom hlavní příčinou oxidačního stresu spojeného se stárnutím a nemocemi.
Lidské tělo a buňky tvoří z velké části voda, v níž se takové chemické procesy mohou snadno odehrávat. Podle vedoucího výzkumu Wei Mina mohou tyto radikály potenciálně poškozovat důležité biologické molekuly včetně bílkovin, tuků a DNA. Vědci proto upozorňují, že bude nutné přehodnotit způsob, jakým se hodnotí chemická bezpečnost plastů. Výsledky naznačují, že ani plast bez přidaných látek nemusí být zcela neškodný.
V rámci studie vědci testovali šest běžných druhů plastů, mezi nimiž nechyběl polyethylen, polypropylen, polystyren, PVC, PET a akryl. Prvotním impulzem k objevu bylo pozorování, že žluté barvivo ve vodě ztrácelo po smíchání s plastovými částicemi během deseti dnů svou barvu. V jiných tekutinách, jako je například alkohol, přitom k žádné změně nedošlo. Tento jev ukázal, že klíčovou roli v celé reakci hraje právě přítomnost vody.
Další testy potvrdily, že povrch plastů produkuje hydroxylové radikály zcela bez přítomnosti světla či přidaných chemikálií. Počítačové simulace následně pomohly vysvětlit, proč k těmto reakcím na rozhraní plastu a vody dochází. Vědci následně zkoumali, jak tyto reaktivní molekuly ovlivňují strukturu bílkovin a červené krvinky. Zjistili, že bílkoviny v kontaktu s plastem tvoří shluky, což je známka poškození jejich struktury.
Při testech s červenými krvinkami odebranými myším docházelo po přímém kontaktu s plastovými částicemi k jejich rozpadu na fragmenty. Vědci zjistili, že různé druhy plastů vykazují odlišnou míru reaktivity na svém povrchu. Nejaktivnější byly plasty odpuzující vodu, jako je polyethylen a polypropylen, které se běžně používají na výrobu obalů či víček od lahví. Naopak PET a akryl vykazovaly nejmenší reaktivitu.
Podle autorů studie není nutné, aby byl plast nebo voda chemicky neobvyklá, protože rozhodující je samotná hranice jejich vzájemného kontaktu. Molekuly vody se v přítomnosti plastového povrchu chovají odlišně a vytvářejí specifické prostředí pro vznik reaktivních molekul. S tím, jak se plasty postupně rozpadají na menší kousky vlivem slunečního záření či mechanického opotřebení, se jejich povrchová plocha zvětšuje. Větší plocha znamená větší kontakt s vodou, což význam těchto reakcí ještě zvyšuje.
Odborníci zdůrazňují, že dosavadní zjištění pocházejí z laboratorních experimentů a dosud nebyla potvrzena u lidí. Vědci zatím přesně nevědí, jaké množství mikroplastů v lidském těle již způsobuje reálné poškození. V příštích fázích výzkumu se proto chtějí zaměřit na to, zda k podobnému poškození dochází i v živých tkáních. Výsledky by v budoucnu mohly pomoci určit, které druhy plastů by měly být vyřazeny z používání v potravinářství.
Zatímco vědci pokračují v dalším zkoumání, odborníci doporučují dodržovat několik jednoduchých opatření ke snížení osobní expozice. Doporučuje se vyhnout se ohřívání jídla v plastových nádobách a omezit používání plastových lahví na pití. Teplo totiž zvyšuje uvolňování mikroplastů a urychluje jejich degradaci. Místo toho je vhodné používat nádoby ze skla nebo nerezové oceli.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
