Odstoupení Marca Rubia a Steva Witkoffa z účasti na summitu o příměří na Ukrajině snížilo význam této události, napsala BBC. Portál popisoval okolnosti, za kterých se to stalo.
Vedoucí představitelé Spojených států na poslední chvíli odstoupili z jednání o příměří na Ukrajině, která se ve středu konala v Londýně. Jak uvedla BBC, americký ministr zahraničí Marco Rubio a vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff zrušili svou účast těsně před začátkem. „Britské ministerstvo zahraničí bylo rozhodnutím zaskočeno,“ cituje stanice diplomatický zdroj.
Rozhodnutí odstoupit snížilo význam plánované schůzky, na níž se měli sejít ministři zahraničí Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa. Místo Rubia a Witkoffa do Londýna dorazil jen generál Keith Kellogg, Trumpův vyslanec pro Ukrajinu. Rubio a Witkoff později označili plánované rozhovory za „technické schůzky“, které nevyžadují jejich přítomnost.
Podle serveru Politico byl důvodem stažení údajný „střet zájmů“. Server zároveň uvedl, že „schůzku zrušili na poslední chvíli, což zdůraznilo napětí mezi Trumpovým týmem a evropskými spojenci ohledně osudu rusko-ukrajinské války“. BBC dodává, že „americké rozhodnutí mohlo být způsobeno tím, že Američané neměli co nového říci nebo že předpokládali odmítnutí svého plánu ze strany Ukrajiny.
Bílý dům potvrdil, že Witkoff v následujících dnech odcestuje do Ruska, kde se má setkat s Vladimirem Putinem. „Americký ministr zahraničí se tento týden zaměří na rozhovory v Moskvě, protože tempo diplomatického úsilí o ukončení války se zrychluje,“ uvedla BBC.
Zatímco Spojené státy hledají kontakt s Moskvou, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil jakékoli územní ústupky. „Ukrajina neuznává okupaci Krymu. Není o čem mluvit,“ řekl Zelenskyj na úterním briefingu.
Odpověděl tak na spekulace, že Washington a Moskva by mohly uznat ruské držení Krymu výměnou za příměří.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.