Prezident oznámil, že zveřejní více než 80 000 stran nepozměněných dokumentů, které byly povoleny v roce 2017. Odhaduje se, že 99 procent těchto materiálů je již veřejně přístupných. Po letech spekulací a konspiračních teorií by mohl být konečně odhalen jeden z největších politických tajemství v americké historii.
Prezident Donald Trump oznámil, že v úterý budou zveřejněny vládní spisy týkající se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, a naznačil, že tentokrát nedojde k žádným úpravám. „Nevěřím, že něco redigujeme,“ řekl Trump během pondělní návštěvy v Kennedyho centru, kulturní a politické instituci, kterou převzal před téměř pěti týdny a sám se stal předsedou. „Hodně jste četli,“ dodal před reportéry a ujistil je, že záznamy budou zveřejněny ve své plné podobě, bez cenzury, jak to umožnila jeho administrativa v roce 2017. Informuje deník New York Times.
Podle Trumpa bude soubor čítat přibližně 80 000 stran, což je součástí pokračujícího odhalování dokumentů týkajících se atentátu na Kennedyho, jeho bratra Roberta F. Kennedyho a Dr. Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok je součástí širšího procesu, který začal v roce 1992, kdy byl přijat zákon nařízení zveřejnění všech vládních záznamů souvisejících s těmito událostmi.
I když Trump poskytl tento vzrušující slib, žádné podrobnosti o čase nebo metodě zveřejnění nebyly uvedeny. Národní archiv a další agentury se k tomu nevyjádřily a neobjasnily, zda budou všechny dokumenty vydány najednou, nebo postupně v průběhu několika týdnů. „Zatímco většina materiálů byla zveřejněna, zůstává několik tisíc záznamů zadržených kvůli národní bezpečnosti nebo ochranným opatřením velké poroty,“ uvedl archiv.
Zákon z roku 1992 stanovil, že veškeré dokumenty týkající se vraždy musí být zveřejněny do 25 let, s výjimkou těch, které by mohly ohrozit bezpečnost země. Trump v roce 2017 zveřejnil část těchto dokumentů, ale zpravodajským službám dal více času na redigování citlivých informací. I přes zveřejnění většiny souborů, odborníci nečekají, že nové dokumenty přinesou zásadní změny v porozumění vraždy. Všichni vyšetřovatelé, kteří se podíleli na vyšetřování atentátu, dospěli k závěru, že Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald.
Nicméně většina veřejnosti stále věří, že do vraždy musel být zapojen někdo jiný než Oswald. Důvodem jsou i dlouho utajované dokumenty, které napomáhaly různým konspiračním teoriím. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že americká veřejnost není přesvědčena o oficiální verzi událostí.
V roce 2023, pod Bidenovou administrativou, byly zveřejněny nové dokumenty, ale úředníci uvedli, že neobsahují žádné informace, které by zásadně změnily veřejné chápání atentátu. Historici i konspirační teoretici však netrpělivě očekávají nová odhalení a podrobnosti o atentátu.
Zajímavým vývojem je i nález nových dokumentů FBI, které byly objeveny při prohlídce po Trumpově výnosu. FBI oznámila, že v únoru našla asi 2 400 nových záznamů, ale zatím nebylo uvedeno, jaký obsah mohou mít. Zda budou součástí nadcházejícího zveřejnění, zůstává nejasné.
Okolnosti smrti JFK fascinují americkou společnost už desetiletí a průzkumy ukazují, že většina Američanů pochybuje o oficiálních vysvětleních tohoto případu. Podle průzkumu Gallup z roku 2023 uvedlo 65 procent Američanů, že nevěří závěrům Warrenovy komise, která dospěla k závěru, že Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty USA zatčený v souvislosti s vraždou JFK, jednal při zabití prezidenta sám.
Dvacet procent respondentů v průzkumu uvedlo, že věří, že Oswald spolupracoval s americkou vládou, zatímco 16 procent se domnívalo, že pracoval pro CIA.
Jakkoli se očekává, že toto bude jedno z posledních velkých zveřejnění týkajících se atentátu na Kennedyho, odborníci a veřejnost budou stále napjatě sledovat každý nový detail, který by mohl přinést nový pohled na tuto tragickou událost americké historie.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
