Prezident oznámil, že zveřejní více než 80 000 stran nepozměněných dokumentů, které byly povoleny v roce 2017. Odhaduje se, že 99 procent těchto materiálů je již veřejně přístupných. Po letech spekulací a konspiračních teorií by mohl být konečně odhalen jeden z největších politických tajemství v americké historii.
Prezident Donald Trump oznámil, že v úterý budou zveřejněny vládní spisy týkající se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, a naznačil, že tentokrát nedojde k žádným úpravám. „Nevěřím, že něco redigujeme,“ řekl Trump během pondělní návštěvy v Kennedyho centru, kulturní a politické instituci, kterou převzal před téměř pěti týdny a sám se stal předsedou. „Hodně jste četli,“ dodal před reportéry a ujistil je, že záznamy budou zveřejněny ve své plné podobě, bez cenzury, jak to umožnila jeho administrativa v roce 2017. Informuje deník New York Times.
Podle Trumpa bude soubor čítat přibližně 80 000 stran, což je součástí pokračujícího odhalování dokumentů týkajících se atentátu na Kennedyho, jeho bratra Roberta F. Kennedyho a Dr. Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok je součástí širšího procesu, který začal v roce 1992, kdy byl přijat zákon nařízení zveřejnění všech vládních záznamů souvisejících s těmito událostmi.
I když Trump poskytl tento vzrušující slib, žádné podrobnosti o čase nebo metodě zveřejnění nebyly uvedeny. Národní archiv a další agentury se k tomu nevyjádřily a neobjasnily, zda budou všechny dokumenty vydány najednou, nebo postupně v průběhu několika týdnů. „Zatímco většina materiálů byla zveřejněna, zůstává několik tisíc záznamů zadržených kvůli národní bezpečnosti nebo ochranným opatřením velké poroty,“ uvedl archiv.
Zákon z roku 1992 stanovil, že veškeré dokumenty týkající se vraždy musí být zveřejněny do 25 let, s výjimkou těch, které by mohly ohrozit bezpečnost země. Trump v roce 2017 zveřejnil část těchto dokumentů, ale zpravodajským službám dal více času na redigování citlivých informací. I přes zveřejnění většiny souborů, odborníci nečekají, že nové dokumenty přinesou zásadní změny v porozumění vraždy. Všichni vyšetřovatelé, kteří se podíleli na vyšetřování atentátu, dospěli k závěru, že Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald.
Nicméně většina veřejnosti stále věří, že do vraždy musel být zapojen někdo jiný než Oswald. Důvodem jsou i dlouho utajované dokumenty, které napomáhaly různým konspiračním teoriím. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že americká veřejnost není přesvědčena o oficiální verzi událostí.
V roce 2023, pod Bidenovou administrativou, byly zveřejněny nové dokumenty, ale úředníci uvedli, že neobsahují žádné informace, které by zásadně změnily veřejné chápání atentátu. Historici i konspirační teoretici však netrpělivě očekávají nová odhalení a podrobnosti o atentátu.
Zajímavým vývojem je i nález nových dokumentů FBI, které byly objeveny při prohlídce po Trumpově výnosu. FBI oznámila, že v únoru našla asi 2 400 nových záznamů, ale zatím nebylo uvedeno, jaký obsah mohou mít. Zda budou součástí nadcházejícího zveřejnění, zůstává nejasné.
Okolnosti smrti JFK fascinují americkou společnost už desetiletí a průzkumy ukazují, že většina Američanů pochybuje o oficiálních vysvětleních tohoto případu. Podle průzkumu Gallup z roku 2023 uvedlo 65 procent Američanů, že nevěří závěrům Warrenovy komise, která dospěla k závěru, že Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty USA zatčený v souvislosti s vraždou JFK, jednal při zabití prezidenta sám.
Dvacet procent respondentů v průzkumu uvedlo, že věří, že Oswald spolupracoval s americkou vládou, zatímco 16 procent se domnívalo, že pracoval pro CIA.
Jakkoli se očekává, že toto bude jedno z posledních velkých zveřejnění týkajících se atentátu na Kennedyho, odborníci a veřejnost budou stále napjatě sledovat každý nový detail, který by mohl přinést nový pohled na tuto tragickou událost americké historie.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
