Prezident oznámil, že zveřejní více než 80 000 stran nepozměněných dokumentů, které byly povoleny v roce 2017. Odhaduje se, že 99 procent těchto materiálů je již veřejně přístupných. Po letech spekulací a konspiračních teorií by mohl být konečně odhalen jeden z největších politických tajemství v americké historii.
Prezident Donald Trump oznámil, že v úterý budou zveřejněny vládní spisy týkající se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, a naznačil, že tentokrát nedojde k žádným úpravám. „Nevěřím, že něco redigujeme,“ řekl Trump během pondělní návštěvy v Kennedyho centru, kulturní a politické instituci, kterou převzal před téměř pěti týdny a sám se stal předsedou. „Hodně jste četli,“ dodal před reportéry a ujistil je, že záznamy budou zveřejněny ve své plné podobě, bez cenzury, jak to umožnila jeho administrativa v roce 2017. Informuje deník New York Times.
Podle Trumpa bude soubor čítat přibližně 80 000 stran, což je součástí pokračujícího odhalování dokumentů týkajících se atentátu na Kennedyho, jeho bratra Roberta F. Kennedyho a Dr. Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok je součástí širšího procesu, který začal v roce 1992, kdy byl přijat zákon nařízení zveřejnění všech vládních záznamů souvisejících s těmito událostmi.
I když Trump poskytl tento vzrušující slib, žádné podrobnosti o čase nebo metodě zveřejnění nebyly uvedeny. Národní archiv a další agentury se k tomu nevyjádřily a neobjasnily, zda budou všechny dokumenty vydány najednou, nebo postupně v průběhu několika týdnů. „Zatímco většina materiálů byla zveřejněna, zůstává několik tisíc záznamů zadržených kvůli národní bezpečnosti nebo ochranným opatřením velké poroty,“ uvedl archiv.
Zákon z roku 1992 stanovil, že veškeré dokumenty týkající se vraždy musí být zveřejněny do 25 let, s výjimkou těch, které by mohly ohrozit bezpečnost země. Trump v roce 2017 zveřejnil část těchto dokumentů, ale zpravodajským službám dal více času na redigování citlivých informací. I přes zveřejnění většiny souborů, odborníci nečekají, že nové dokumenty přinesou zásadní změny v porozumění vraždy. Všichni vyšetřovatelé, kteří se podíleli na vyšetřování atentátu, dospěli k závěru, že Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald.
Nicméně většina veřejnosti stále věří, že do vraždy musel být zapojen někdo jiný než Oswald. Důvodem jsou i dlouho utajované dokumenty, které napomáhaly různým konspiračním teoriím. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že americká veřejnost není přesvědčena o oficiální verzi událostí.
V roce 2023, pod Bidenovou administrativou, byly zveřejněny nové dokumenty, ale úředníci uvedli, že neobsahují žádné informace, které by zásadně změnily veřejné chápání atentátu. Historici i konspirační teoretici však netrpělivě očekávají nová odhalení a podrobnosti o atentátu.
Zajímavým vývojem je i nález nových dokumentů FBI, které byly objeveny při prohlídce po Trumpově výnosu. FBI oznámila, že v únoru našla asi 2 400 nových záznamů, ale zatím nebylo uvedeno, jaký obsah mohou mít. Zda budou součástí nadcházejícího zveřejnění, zůstává nejasné.
Okolnosti smrti JFK fascinují americkou společnost už desetiletí a průzkumy ukazují, že většina Američanů pochybuje o oficiálních vysvětleních tohoto případu. Podle průzkumu Gallup z roku 2023 uvedlo 65 procent Američanů, že nevěří závěrům Warrenovy komise, která dospěla k závěru, že Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty USA zatčený v souvislosti s vraždou JFK, jednal při zabití prezidenta sám.
Dvacet procent respondentů v průzkumu uvedlo, že věří, že Oswald spolupracoval s americkou vládou, zatímco 16 procent se domnívalo, že pracoval pro CIA.
Jakkoli se očekává, že toto bude jedno z posledních velkých zveřejnění týkajících se atentátu na Kennedyho, odborníci a veřejnost budou stále napjatě sledovat každý nový detail, který by mohl přinést nový pohled na tuto tragickou událost americké historie.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
