Prezident oznámil, že zveřejní více než 80 000 stran nepozměněných dokumentů, které byly povoleny v roce 2017. Odhaduje se, že 99 procent těchto materiálů je již veřejně přístupných. Po letech spekulací a konspiračních teorií by mohl být konečně odhalen jeden z největších politických tajemství v americké historii.
Prezident Donald Trump oznámil, že v úterý budou zveřejněny vládní spisy týkající se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, a naznačil, že tentokrát nedojde k žádným úpravám. „Nevěřím, že něco redigujeme,“ řekl Trump během pondělní návštěvy v Kennedyho centru, kulturní a politické instituci, kterou převzal před téměř pěti týdny a sám se stal předsedou. „Hodně jste četli,“ dodal před reportéry a ujistil je, že záznamy budou zveřejněny ve své plné podobě, bez cenzury, jak to umožnila jeho administrativa v roce 2017. Informuje deník New York Times.
Podle Trumpa bude soubor čítat přibližně 80 000 stran, což je součástí pokračujícího odhalování dokumentů týkajících se atentátu na Kennedyho, jeho bratra Roberta F. Kennedyho a Dr. Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok je součástí širšího procesu, který začal v roce 1992, kdy byl přijat zákon nařízení zveřejnění všech vládních záznamů souvisejících s těmito událostmi.
I když Trump poskytl tento vzrušující slib, žádné podrobnosti o čase nebo metodě zveřejnění nebyly uvedeny. Národní archiv a další agentury se k tomu nevyjádřily a neobjasnily, zda budou všechny dokumenty vydány najednou, nebo postupně v průběhu několika týdnů. „Zatímco většina materiálů byla zveřejněna, zůstává několik tisíc záznamů zadržených kvůli národní bezpečnosti nebo ochranným opatřením velké poroty,“ uvedl archiv.
Zákon z roku 1992 stanovil, že veškeré dokumenty týkající se vraždy musí být zveřejněny do 25 let, s výjimkou těch, které by mohly ohrozit bezpečnost země. Trump v roce 2017 zveřejnil část těchto dokumentů, ale zpravodajským službám dal více času na redigování citlivých informací. I přes zveřejnění většiny souborů, odborníci nečekají, že nové dokumenty přinesou zásadní změny v porozumění vraždy. Všichni vyšetřovatelé, kteří se podíleli na vyšetřování atentátu, dospěli k závěru, že Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald.
Nicméně většina veřejnosti stále věří, že do vraždy musel být zapojen někdo jiný než Oswald. Důvodem jsou i dlouho utajované dokumenty, které napomáhaly různým konspiračním teoriím. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že americká veřejnost není přesvědčena o oficiální verzi událostí.
V roce 2023, pod Bidenovou administrativou, byly zveřejněny nové dokumenty, ale úředníci uvedli, že neobsahují žádné informace, které by zásadně změnily veřejné chápání atentátu. Historici i konspirační teoretici však netrpělivě očekávají nová odhalení a podrobnosti o atentátu.
Zajímavým vývojem je i nález nových dokumentů FBI, které byly objeveny při prohlídce po Trumpově výnosu. FBI oznámila, že v únoru našla asi 2 400 nových záznamů, ale zatím nebylo uvedeno, jaký obsah mohou mít. Zda budou součástí nadcházejícího zveřejnění, zůstává nejasné.
Okolnosti smrti JFK fascinují americkou společnost už desetiletí a průzkumy ukazují, že většina Američanů pochybuje o oficiálních vysvětleních tohoto případu. Podle průzkumu Gallup z roku 2023 uvedlo 65 procent Američanů, že nevěří závěrům Warrenovy komise, která dospěla k závěru, že Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty USA zatčený v souvislosti s vraždou JFK, jednal při zabití prezidenta sám.
Dvacet procent respondentů v průzkumu uvedlo, že věří, že Oswald spolupracoval s americkou vládou, zatímco 16 procent se domnívalo, že pracoval pro CIA.
Jakkoli se očekává, že toto bude jedno z posledních velkých zveřejnění týkajících se atentátu na Kennedyho, odborníci a veřejnost budou stále napjatě sledovat každý nový detail, který by mohl přinést nový pohled na tuto tragickou událost americké historie.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
