Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Merz již dříve během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že pokud se členské státy nedohodnou na řešení této otázky na Evropské radě, je v sázce důvěryhodnost Evropské unie. Upozornil, že neschopnost jednat v takto klíčovém okamžiku by „vážně poškodila akceschopnost Evropské unie na roky, ne-li déle“, a ukázala by světu neschopnost jednat jednotně.
Původní opozice ze strany Belgie, která je nejvíce zasažena kvůli centrálnímu depozitáři Euroclear, se rozšířila. Nyní se podle webu The Guardian zdá, že proti tomuto nápadu stojí i Malta, Bulharsko, Česká republika a také Itálie, která je významným hráčem. Šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová, proto dříve uvedla, že schválení návrhu tento týden může být ošemetné.
Kancléř Merz a britský lídr Keir Starmer doufali, že se jim podaří přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera k upuštění od jeho principiálního odporu, který má silnou podporu – 67 % Belgičanů podporuje jeho postoj, jak ukázal nový průzkum.
Merz však poukazuje na to, že v podstatě jde o volbu „buď to, nebo nic“, a že v sázce je samotná důvěryhodnost EU v konání. Tato otázka bude pravděpodobně dominovat večerní večeři s dalšími evropskými lídry v Berlíně, kde se budou snažit najít cestu vpřed před Evropskou radou.
Mezitím americká a ukrajinská delegace označily osm hodin rozhovorů, které proběhly v neděli a pondělí, za „skutečný pokrok“ a „velmi, velmi pozitivní“ v téměř každém aspektu. Americká delegace tvrdí, že bylo vyřešeno „90 %“ sporných bodů mezi oběma stranami. Na jednáních se podíleli i zástupci Francie, Německa a Spojeného království.
Na rozdíl od kritiky prezidenta Trumpa z minulého týdne, kdy hovořil o nečinnosti, bylo chování evropských účastníků označeno za „vynikající“ a konstruktivní. Součástí rozhovorů byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly být podobné Článku 5 Smlouvy NATO, po upuštění Kyjeva od požadavku na členství v Alianci. Podle amerických vyjednavačů by Rusko bylo otevřené i členství Ukrajiny v Evropské unii.
Prezident Trump je údajně s pokrokem v jednáních „potěšen“. Další práce na upřesnění stávajících návrhů byla delegována na pracovní skupiny, přičemž i nadále zůstávají nevyřešeny otázky území a suverenity. Rusko očekává, že ho americká strana bude o rozhovorech později informovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.