Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Merz již dříve během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že pokud se členské státy nedohodnou na řešení této otázky na Evropské radě, je v sázce důvěryhodnost Evropské unie. Upozornil, že neschopnost jednat v takto klíčovém okamžiku by „vážně poškodila akceschopnost Evropské unie na roky, ne-li déle“, a ukázala by světu neschopnost jednat jednotně.
Původní opozice ze strany Belgie, která je nejvíce zasažena kvůli centrálnímu depozitáři Euroclear, se rozšířila. Nyní se podle webu The Guardian zdá, že proti tomuto nápadu stojí i Malta, Bulharsko, Česká republika a také Itálie, která je významným hráčem. Šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová, proto dříve uvedla, že schválení návrhu tento týden může být ošemetné.
Kancléř Merz a britský lídr Keir Starmer doufali, že se jim podaří přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera k upuštění od jeho principiálního odporu, který má silnou podporu – 67 % Belgičanů podporuje jeho postoj, jak ukázal nový průzkum.
Merz však poukazuje na to, že v podstatě jde o volbu „buď to, nebo nic“, a že v sázce je samotná důvěryhodnost EU v konání. Tato otázka bude pravděpodobně dominovat večerní večeři s dalšími evropskými lídry v Berlíně, kde se budou snažit najít cestu vpřed před Evropskou radou.
Mezitím americká a ukrajinská delegace označily osm hodin rozhovorů, které proběhly v neděli a pondělí, za „skutečný pokrok“ a „velmi, velmi pozitivní“ v téměř každém aspektu. Americká delegace tvrdí, že bylo vyřešeno „90 %“ sporných bodů mezi oběma stranami. Na jednáních se podíleli i zástupci Francie, Německa a Spojeného království.
Na rozdíl od kritiky prezidenta Trumpa z minulého týdne, kdy hovořil o nečinnosti, bylo chování evropských účastníků označeno za „vynikající“ a konstruktivní. Součástí rozhovorů byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly být podobné Článku 5 Smlouvy NATO, po upuštění Kyjeva od požadavku na členství v Alianci. Podle amerických vyjednavačů by Rusko bylo otevřené i členství Ukrajiny v Evropské unii.
Prezident Trump je údajně s pokrokem v jednáních „potěšen“. Další práce na upřesnění stávajících návrhů byla delegována na pracovní skupiny, přičemž i nadále zůstávají nevyřešeny otázky území a suverenity. Rusko očekává, že ho americká strana bude o rozhovorech později informovat.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.