Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Merz již dříve během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že pokud se členské státy nedohodnou na řešení této otázky na Evropské radě, je v sázce důvěryhodnost Evropské unie. Upozornil, že neschopnost jednat v takto klíčovém okamžiku by „vážně poškodila akceschopnost Evropské unie na roky, ne-li déle“, a ukázala by světu neschopnost jednat jednotně.
Původní opozice ze strany Belgie, která je nejvíce zasažena kvůli centrálnímu depozitáři Euroclear, se rozšířila. Nyní se podle webu The Guardian zdá, že proti tomuto nápadu stojí i Malta, Bulharsko, Česká republika a také Itálie, která je významným hráčem. Šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová, proto dříve uvedla, že schválení návrhu tento týden může být ošemetné.
Kancléř Merz a britský lídr Keir Starmer doufali, že se jim podaří přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera k upuštění od jeho principiálního odporu, který má silnou podporu – 67 % Belgičanů podporuje jeho postoj, jak ukázal nový průzkum.
Merz však poukazuje na to, že v podstatě jde o volbu „buď to, nebo nic“, a že v sázce je samotná důvěryhodnost EU v konání. Tato otázka bude pravděpodobně dominovat večerní večeři s dalšími evropskými lídry v Berlíně, kde se budou snažit najít cestu vpřed před Evropskou radou.
Mezitím americká a ukrajinská delegace označily osm hodin rozhovorů, které proběhly v neděli a pondělí, za „skutečný pokrok“ a „velmi, velmi pozitivní“ v téměř každém aspektu. Americká delegace tvrdí, že bylo vyřešeno „90 %“ sporných bodů mezi oběma stranami. Na jednáních se podíleli i zástupci Francie, Německa a Spojeného království.
Na rozdíl od kritiky prezidenta Trumpa z minulého týdne, kdy hovořil o nečinnosti, bylo chování evropských účastníků označeno za „vynikající“ a konstruktivní. Součástí rozhovorů byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly být podobné Článku 5 Smlouvy NATO, po upuštění Kyjeva od požadavku na členství v Alianci. Podle amerických vyjednavačů by Rusko bylo otevřené i členství Ukrajiny v Evropské unii.
Prezident Trump je údajně s pokrokem v jednáních „potěšen“. Další práce na upřesnění stávajících návrhů byla delegována na pracovní skupiny, přičemž i nadále zůstávají nevyřešeny otázky území a suverenity. Rusko očekává, že ho americká strana bude o rozhovorech později informovat.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.