Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Merz již dříve během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že pokud se členské státy nedohodnou na řešení této otázky na Evropské radě, je v sázce důvěryhodnost Evropské unie. Upozornil, že neschopnost jednat v takto klíčovém okamžiku by „vážně poškodila akceschopnost Evropské unie na roky, ne-li déle“, a ukázala by světu neschopnost jednat jednotně.
Původní opozice ze strany Belgie, která je nejvíce zasažena kvůli centrálnímu depozitáři Euroclear, se rozšířila. Nyní se podle webu The Guardian zdá, že proti tomuto nápadu stojí i Malta, Bulharsko, Česká republika a také Itálie, která je významným hráčem. Šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová, proto dříve uvedla, že schválení návrhu tento týden může být ošemetné.
Kancléř Merz a britský lídr Keir Starmer doufali, že se jim podaří přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera k upuštění od jeho principiálního odporu, který má silnou podporu – 67 % Belgičanů podporuje jeho postoj, jak ukázal nový průzkum.
Merz však poukazuje na to, že v podstatě jde o volbu „buď to, nebo nic“, a že v sázce je samotná důvěryhodnost EU v konání. Tato otázka bude pravděpodobně dominovat večerní večeři s dalšími evropskými lídry v Berlíně, kde se budou snažit najít cestu vpřed před Evropskou radou.
Mezitím americká a ukrajinská delegace označily osm hodin rozhovorů, které proběhly v neděli a pondělí, za „skutečný pokrok“ a „velmi, velmi pozitivní“ v téměř každém aspektu. Americká delegace tvrdí, že bylo vyřešeno „90 %“ sporných bodů mezi oběma stranami. Na jednáních se podíleli i zástupci Francie, Německa a Spojeného království.
Na rozdíl od kritiky prezidenta Trumpa z minulého týdne, kdy hovořil o nečinnosti, bylo chování evropských účastníků označeno za „vynikající“ a konstruktivní. Součástí rozhovorů byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly být podobné Článku 5 Smlouvy NATO, po upuštění Kyjeva od požadavku na členství v Alianci. Podle amerických vyjednavačů by Rusko bylo otevřené i členství Ukrajiny v Evropské unii.
Prezident Trump je údajně s pokrokem v jednáních „potěšen“. Další práce na upřesnění stávajících návrhů byla delegována na pracovní skupiny, přičemž i nadále zůstávají nevyřešeny otázky území a suverenity. Rusko očekává, že ho americká strana bude o rozhovorech později informovat.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.