Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Merz již dříve během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že pokud se členské státy nedohodnou na řešení této otázky na Evropské radě, je v sázce důvěryhodnost Evropské unie. Upozornil, že neschopnost jednat v takto klíčovém okamžiku by „vážně poškodila akceschopnost Evropské unie na roky, ne-li déle“, a ukázala by světu neschopnost jednat jednotně.
Původní opozice ze strany Belgie, která je nejvíce zasažena kvůli centrálnímu depozitáři Euroclear, se rozšířila. Nyní se podle webu The Guardian zdá, že proti tomuto nápadu stojí i Malta, Bulharsko, Česká republika a také Itálie, která je významným hráčem. Šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová, proto dříve uvedla, že schválení návrhu tento týden může být ošemetné.
Kancléř Merz a britský lídr Keir Starmer doufali, že se jim podaří přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera k upuštění od jeho principiálního odporu, který má silnou podporu – 67 % Belgičanů podporuje jeho postoj, jak ukázal nový průzkum.
Merz však poukazuje na to, že v podstatě jde o volbu „buď to, nebo nic“, a že v sázce je samotná důvěryhodnost EU v konání. Tato otázka bude pravděpodobně dominovat večerní večeři s dalšími evropskými lídry v Berlíně, kde se budou snažit najít cestu vpřed před Evropskou radou.
Mezitím americká a ukrajinská delegace označily osm hodin rozhovorů, které proběhly v neděli a pondělí, za „skutečný pokrok“ a „velmi, velmi pozitivní“ v téměř každém aspektu. Americká delegace tvrdí, že bylo vyřešeno „90 %“ sporných bodů mezi oběma stranami. Na jednáních se podíleli i zástupci Francie, Německa a Spojeného království.
Na rozdíl od kritiky prezidenta Trumpa z minulého týdne, kdy hovořil o nečinnosti, bylo chování evropských účastníků označeno za „vynikající“ a konstruktivní. Součástí rozhovorů byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly být podobné Článku 5 Smlouvy NATO, po upuštění Kyjeva od požadavku na členství v Alianci. Podle amerických vyjednavačů by Rusko bylo otevřené i členství Ukrajiny v Evropské unii.
Prezident Trump je údajně s pokrokem v jednáních „potěšen“. Další práce na upřesnění stávajících návrhů byla delegována na pracovní skupiny, přičemž i nadále zůstávají nevyřešeny otázky území a suverenity. Rusko očekává, že ho americká strana bude o rozhovorech později informovat.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.