Nedávné setkání mezi zvláštním vyslancem prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem bylo podle všeho posledním aktem dosavadní Trumpovy politiky vůči Moskvě. Podle informací portálu Onet.pl jednal Witkoff s Putinem o návrhu na příměří, který USA připravily ve spolupráci s evropskými mocnostmi. Moskva dostala velmi výhodnou nabídku, a pokud ji odmítne, i ti největší sympatizanti Ruska ztratí veškeré iluze o možnosti dohody.
Americký návrh nepočítá s trvalým mírem, ale s příměřím. Moskvě by se fakticky uznaly její územní zisky tím, že by se tato otázka odložila na 49 nebo 99 let. Dále se navrhuje zrušení většiny sankcí a obnovení energetické spolupráce, což by znamenalo opětovný import ruského plynu a ropy. Součástí návrhu sice nejsou záruky nerozšiřování NATO ani slib, že USA přestanou vojensky podporovat Ukrajinu, ale zdá se, že Rusové by tento bod akceptovali.
O tom, že je dohoda možná, hovoří i přední evropští politici. Polský premiér Donald Tusk nedávno uvedl, že existuje velká šance, že „rusko-ukrajinská válka bude alespoň pozastavena“.
Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel, který v rozhovoru pro BBC řekl, že pokud je cenou za přežití Ukrajiny to, že si Rusko ponechá část jejího území, je to přijatelná cena. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na dotaz ohledně obnovení energetické spolupráce s Ruskem diplomaticky odpověděl, že „jednou tato válka skončí a Rusko bylo pro Evropskou unii zdrojem surovin po stovky let“.
Zatím není jasné, zda Rusko návrh přijme. Paradoxně, rostoucí napětí mezi USA a Ruskem, včetně jaderných hrozeb, může naznačovat, že dohoda je na spadnutí. Trumpovi by to umožnilo prezentovat dohodu jako výsledek hrozby jaderného konfliktu.
Prezident Trump dal Putinovi lhůtu do 8. srpna na ukončení války a pohrozil sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují ruskou ropu a plyn. Zavedení těchto sankcí by vedlo ke krachu ruské ekonomiky.
Moskva však zřejmě spoléhá na to, že Trump blafuje a sankce nespustí. Washington si naopak myslí, že Rusko se sankcí panicky bojí, o čemž prý svědčí ruský návrh, že Rusko přestane útočit na ukrajinská města, pokud USA sankce nezavedou.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.