Nedávné setkání mezi zvláštním vyslancem prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem bylo podle všeho posledním aktem dosavadní Trumpovy politiky vůči Moskvě. Podle informací portálu Onet.pl jednal Witkoff s Putinem o návrhu na příměří, který USA připravily ve spolupráci s evropskými mocnostmi. Moskva dostala velmi výhodnou nabídku, a pokud ji odmítne, i ti největší sympatizanti Ruska ztratí veškeré iluze o možnosti dohody.
Americký návrh nepočítá s trvalým mírem, ale s příměřím. Moskvě by se fakticky uznaly její územní zisky tím, že by se tato otázka odložila na 49 nebo 99 let. Dále se navrhuje zrušení většiny sankcí a obnovení energetické spolupráce, což by znamenalo opětovný import ruského plynu a ropy. Součástí návrhu sice nejsou záruky nerozšiřování NATO ani slib, že USA přestanou vojensky podporovat Ukrajinu, ale zdá se, že Rusové by tento bod akceptovali.
O tom, že je dohoda možná, hovoří i přední evropští politici. Polský premiér Donald Tusk nedávno uvedl, že existuje velká šance, že „rusko-ukrajinská válka bude alespoň pozastavena“.
Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel, který v rozhovoru pro BBC řekl, že pokud je cenou za přežití Ukrajiny to, že si Rusko ponechá část jejího území, je to přijatelná cena. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na dotaz ohledně obnovení energetické spolupráce s Ruskem diplomaticky odpověděl, že „jednou tato válka skončí a Rusko bylo pro Evropskou unii zdrojem surovin po stovky let“.
Zatím není jasné, zda Rusko návrh přijme. Paradoxně, rostoucí napětí mezi USA a Ruskem, včetně jaderných hrozeb, může naznačovat, že dohoda je na spadnutí. Trumpovi by to umožnilo prezentovat dohodu jako výsledek hrozby jaderného konfliktu.
Prezident Trump dal Putinovi lhůtu do 8. srpna na ukončení války a pohrozil sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují ruskou ropu a plyn. Zavedení těchto sankcí by vedlo ke krachu ruské ekonomiky.
Moskva však zřejmě spoléhá na to, že Trump blafuje a sankce nespustí. Washington si naopak myslí, že Rusko se sankcí panicky bojí, o čemž prý svědčí ruský návrh, že Rusko přestane útočit na ukrajinská města, pokud USA sankce nezavedou.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.