Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Tento obrat přichází v době, kdy se ukazuje, že ambice vybudovat v Evropě vlastní špičkové vývojové laboratoře narážejí na technologické i finanční limity. Představitelé unijních institucí, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, argumentují, že kontinent nemusí nutně vlastnit samotné modely, pokud dokáže jejich prostřednictvím efektivně zvýšit celkovou produktivitu hospodářství a podpořit růst domácích firem.
Výzva, které unie čelí, je nicméně obrovská, neboť dosavadní statistiky ukazují na velmi nízkou míru využívání umělé inteligence v evropském byznysu. Zatímco velké korporace nové technologie postupně zavádějí, drtivá většina malých a středních podniků, které tvoří páteř evropské ekonomiky, zaostává kvůli nedostatku odborných znalostí a obavám z regulace. Evropská komise proto chystá řadu iniciativ, které mají v nejbližších týdnech implementaci systémů v klíčových odvětvích výrazně urychlit.
Odborníci i představitelé unie upozorňují, že zaostávání v oblasti vývoje primárních modelů je způsobeno především nedostatkem výpočetního výkonu a přísnými regulatorními podmínkami. Například v Británii upozornili tamní činitelé na to, že současné zákony o autorských právech prakticky znemožňují trénování nejmodernějších systémů superinteligence, aniž by tím země rezignovala na bezpečnostní zájmy.
Ne všichni v technologickém sektoru však s tímto obratem souhlasí a kritici varují před strategickou chybou. Představitelé francouzské společnosti Mistral, která představuje nejvýznamnější evropský projekt v oblasti pokročilé umělé inteligence, namítají, že největší ekonomická hodnota zůstává v rukou těch, kteří tyto základní modely sami vytvářejí. Ignorování vývoje by podle nich mohlo kontinent uvrhnout do trvalé závislosti na zahraničních poskytovatelích.
Spoléhání se na americká či čínská řešení s sebou nese nemalá rizika, protože Evropa již nyní spoléhá na cizí dodavatele v oblasti základní polovodičové infrastruktury i cloudových služeb. Zatímco někteří unijní představitelé tvrdí, že vývoj vlastních systémů pokračuje a má za cíl snížit zranitelnost kontinentu, realita nedostatku zdrojů nutí firmy k pragmatickému přijetí stávajícího stavu.
Na evropském trhu se zároveň rozhořívá boj o technologickou suverenitu, kdy některé veřejné instituce a vyhledávače přecházejí na otevřené modely ze zahraničí kvůli pochybnostem o výkonu domácí konkurence. Přestože firmy jako Mistral se snaží odstup od globální špičky snižovat a vydávají nové verze svých systémů s menší spotřebou zdrojů, tlak trhu zůstává obrovský.
Budoucnost evropské technologické politiky se tak bude odvíjet od schopnosti propojit pragmatické využívání cizích inovací s ochranou vlastních strategických zájmů. Namísto nákladného a zpochybnitelného soupeření v nejkrajnějších oblastech vývoje se tak Evropa snaží najít vlastní cestu k tomu, jak z digitální revoluce vytěžit maximum pro svůj průmysl.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.