Ve městě Winfield v americkém státě Missouri otřásl veřejností skandál, v jehož středu stojí 70letá pěstounka. Žena byla zatčena kvůli podezření z týrání a ohrožení svěřené nezletilé osoby. Orgány činné v trestním řízení nyní vyšetřují znepokojivou možnost, že jednu ze svých adoptovaných dcer mohla vyměnit za opici.
Podezřelá byla zatčena během uplynulého víkendu a od té doby je ve vazbě, přičemž kauce byla stanovena na 250 000 dolarů. Její další soudní jednání je naplánováno na příští úterý. Vzhledem k ochraně nezletilé oběti se agentura AP rozhodla nezveřejňovat jméno ženy.
Případ vyvolal silnou odezvu zejména kvůli šíři její minulosti. Podle státního zástupce okresu Lincoln Mikea Wooda působila žena jako pěstounka či adoptivní matka přibližně pro 200 dětí během více než deseti let. Jeho úřad ve snaze o stanovení pouze hotovostní kauce uvedl, že obdržel informace o tom, že řada těchto dětí zažívala podobné fyzické i psychické týrání jako nynější oběť.
V dokumentu s pravděpodobnými důvody k obvinění, který vypracoval detektiv šerifova úřadu, se uvádí, že dívka byla opakovaně biti dřevěnými lištami, botami i pádlem. Oběť také uvedla, že se opakovaně snažila upozornit okolí na své utrpení, ale nikdo jí prý nevěřil.
Nejvíce šokující částí případu však je, že policie prověřuje bizarní a děsivé tvrzení, podle něhož žena mohla dívku vyměnit s někým z Texasu za opici. Zatím nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti, ale vyšetřování této stopy pokračuje.
Městečko Winfield, kde žena žila, má jen kolem 1 500 obyvatel a nachází se zhruba 70 kilometrů severozápadně od centra St. Louis. Případ tak otřásl nejen komunitou, ale i celým státem Missouri, kde nyní dochází k širšímu přezkumu pěstounského systému.
Podle dostupných informací nebyla ženě přidělena právní zástupkyně a zatím není jasné, zda bude obviněna i z dalších skutků. Policie zároveň analyzuje svědectví a záznamy, které by mohly naznačovat vzorce zneužívání u dalších dětí, jež prošly jejím domem.
Celá situace znovu otevřela otázky týkající se dohledu nad pěstounskou péčí v USA. Kritici volají po reformách, důslednějších kontrolách a ochraně dětí, které jsou v systému často přehlíženy.
Veřejnost i média případ bedlivě sledují, zejména kvůli znepokojivému množství dětí, které žena během let vychovávala, a otřesným podmínkám, kterým mohla řada z nich čelit. Policie zároveň apeluje na možné další oběti, aby se přihlásily.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.