Ve městě Winfield v americkém státě Missouri otřásl veřejností skandál, v jehož středu stojí 70letá pěstounka. Žena byla zatčena kvůli podezření z týrání a ohrožení svěřené nezletilé osoby. Orgány činné v trestním řízení nyní vyšetřují znepokojivou možnost, že jednu ze svých adoptovaných dcer mohla vyměnit za opici.
Podezřelá byla zatčena během uplynulého víkendu a od té doby je ve vazbě, přičemž kauce byla stanovena na 250 000 dolarů. Její další soudní jednání je naplánováno na příští úterý. Vzhledem k ochraně nezletilé oběti se agentura AP rozhodla nezveřejňovat jméno ženy.
Případ vyvolal silnou odezvu zejména kvůli šíři její minulosti. Podle státního zástupce okresu Lincoln Mikea Wooda působila žena jako pěstounka či adoptivní matka přibližně pro 200 dětí během více než deseti let. Jeho úřad ve snaze o stanovení pouze hotovostní kauce uvedl, že obdržel informace o tom, že řada těchto dětí zažívala podobné fyzické i psychické týrání jako nynější oběť.
V dokumentu s pravděpodobnými důvody k obvinění, který vypracoval detektiv šerifova úřadu, se uvádí, že dívka byla opakovaně biti dřevěnými lištami, botami i pádlem. Oběť také uvedla, že se opakovaně snažila upozornit okolí na své utrpení, ale nikdo jí prý nevěřil.
Nejvíce šokující částí případu však je, že policie prověřuje bizarní a děsivé tvrzení, podle něhož žena mohla dívku vyměnit s někým z Texasu za opici. Zatím nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti, ale vyšetřování této stopy pokračuje.
Městečko Winfield, kde žena žila, má jen kolem 1 500 obyvatel a nachází se zhruba 70 kilometrů severozápadně od centra St. Louis. Případ tak otřásl nejen komunitou, ale i celým státem Missouri, kde nyní dochází k širšímu přezkumu pěstounského systému.
Podle dostupných informací nebyla ženě přidělena právní zástupkyně a zatím není jasné, zda bude obviněna i z dalších skutků. Policie zároveň analyzuje svědectví a záznamy, které by mohly naznačovat vzorce zneužívání u dalších dětí, jež prošly jejím domem.
Celá situace znovu otevřela otázky týkající se dohledu nad pěstounskou péčí v USA. Kritici volají po reformách, důslednějších kontrolách a ochraně dětí, které jsou v systému často přehlíženy.
Veřejnost i média případ bedlivě sledují, zejména kvůli znepokojivému množství dětí, které žena během let vychovávala, a otřesným podmínkám, kterým mohla řada z nich čelit. Policie zároveň apeluje na možné další oběti, aby se přihlásily.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.