Ve městě Winfield v americkém státě Missouri otřásl veřejností skandál, v jehož středu stojí 70letá pěstounka. Žena byla zatčena kvůli podezření z týrání a ohrožení svěřené nezletilé osoby. Orgány činné v trestním řízení nyní vyšetřují znepokojivou možnost, že jednu ze svých adoptovaných dcer mohla vyměnit za opici.
Podezřelá byla zatčena během uplynulého víkendu a od té doby je ve vazbě, přičemž kauce byla stanovena na 250 000 dolarů. Její další soudní jednání je naplánováno na příští úterý. Vzhledem k ochraně nezletilé oběti se agentura AP rozhodla nezveřejňovat jméno ženy.
Případ vyvolal silnou odezvu zejména kvůli šíři její minulosti. Podle státního zástupce okresu Lincoln Mikea Wooda působila žena jako pěstounka či adoptivní matka přibližně pro 200 dětí během více než deseti let. Jeho úřad ve snaze o stanovení pouze hotovostní kauce uvedl, že obdržel informace o tom, že řada těchto dětí zažívala podobné fyzické i psychické týrání jako nynější oběť.
V dokumentu s pravděpodobnými důvody k obvinění, který vypracoval detektiv šerifova úřadu, se uvádí, že dívka byla opakovaně biti dřevěnými lištami, botami i pádlem. Oběť také uvedla, že se opakovaně snažila upozornit okolí na své utrpení, ale nikdo jí prý nevěřil.
Nejvíce šokující částí případu však je, že policie prověřuje bizarní a děsivé tvrzení, podle něhož žena mohla dívku vyměnit s někým z Texasu za opici. Zatím nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti, ale vyšetřování této stopy pokračuje.
Městečko Winfield, kde žena žila, má jen kolem 1 500 obyvatel a nachází se zhruba 70 kilometrů severozápadně od centra St. Louis. Případ tak otřásl nejen komunitou, ale i celým státem Missouri, kde nyní dochází k širšímu přezkumu pěstounského systému.
Podle dostupných informací nebyla ženě přidělena právní zástupkyně a zatím není jasné, zda bude obviněna i z dalších skutků. Policie zároveň analyzuje svědectví a záznamy, které by mohly naznačovat vzorce zneužívání u dalších dětí, jež prošly jejím domem.
Celá situace znovu otevřela otázky týkající se dohledu nad pěstounskou péčí v USA. Kritici volají po reformách, důslednějších kontrolách a ochraně dětí, které jsou v systému často přehlíženy.
Veřejnost i média případ bedlivě sledují, zejména kvůli znepokojivému množství dětí, které žena během let vychovávala, a otřesným podmínkám, kterým mohla řada z nich čelit. Policie zároveň apeluje na možné další oběti, aby se přihlásily.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.