Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
Dodal, že by mohlo jít o spolupráci s dalšími zeměmi. Uvedl, že jim nyní pomohou takové lidi najít a zlikvidovat, pokud si to situace bude žádat.
Komentáře přichází jen pár dní poté, co americké síly zaútočily na loď v Karibiku. Bílý dům uvedl, že v důsledku útoku zahynulo jedenáct pašeráků drog, jejichž totožnost však neprozradil. Na otázku, zda mohou pašeráci pocházející ze spojeneckých zemí, jako je Mexiko a Ekvádor, čelit „jednostranné popravě“ ze strany amerických sil, Rubio řekl, že „spolupracující vlády“ pomohou identifikovat pašeráky.
Prezident podle něj řekl, že chce vést válku proti těmto skupinám, protože ony vedou válku proti Spojeným státům už 30 let a nikdo na to nereaguje. Ujistil však, že není nutné, aby se tak ve většině případů dělalo se spřátelenými vládami, protože ty jim pomohou. Ekvádorská a mexická vláda však zatím neřekly, že by při vojenských útocích asistovaly.
Krátce po úterním útoku na plavidlo v jižním Karibiku, prezident Donald Trump uvedl, že se jednalo o vojenskou operaci, která se zaměřila na členy venezuelského gangu Tren de Aragua. Ti měli v té době transportovat nelegální omamné látky směrem do Spojených států. Podle expertů, které oslovila BBC, však mohl útok porušit mezinárodní lidská práva a námořní právo.
Ve čtvrtek Rubio oznámil, že Washington poskytne Ekvádoru 13,5 milionu dolarů na bezpečnostní pomoc a 6 milionů na dronovou technologii. Cílem je pomoct Ekvádoru v boji proti obchodování s drogami. Násilí v Ekvádoru v posledních letech prudce stoupá, protože drogové gangy mezi sebou bojují o kontrolu nad lukrativními cestami kokainu.
Vláda uvádí, že přibližně 70 % světového kokainu v současnosti prochází Ekvádorem. Přepravuje se ze sousedních zemí, jako je Kolumbie a Peru, na trhy ve Spojených státech, Evropě a Asii. Prezident Ekvádoru Daniel Noboa si přál, aby byly Los Lobos a Los Choneros označeny za teroristické skupiny. Již dříve je v rozhovoru pro BBC označil za teroristy.
Kvůli prudce stoupajícímu násilí gangů v Ekvádoru se rovněž zvyšuje migrace z této jihoamerické země do Spojených států. Podle odborníků na imigrační právo není jasné, zda označení kartelů za teroristické organizace pomůže, nebo naopak uškodí obětem, které žádají o azyl v USA. Na jedné straně by se mohly považovat za oběti terorismu. Na straně druhé se však někteří obávají, že by ti, kteří museli platit vydírání gangům, mohli být potrestáni za jejich „materiální podporu“.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.