Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
Dodal, že by mohlo jít o spolupráci s dalšími zeměmi. Uvedl, že jim nyní pomohou takové lidi najít a zlikvidovat, pokud si to situace bude žádat.
Komentáře přichází jen pár dní poté, co americké síly zaútočily na loď v Karibiku. Bílý dům uvedl, že v důsledku útoku zahynulo jedenáct pašeráků drog, jejichž totožnost však neprozradil. Na otázku, zda mohou pašeráci pocházející ze spojeneckých zemí, jako je Mexiko a Ekvádor, čelit „jednostranné popravě“ ze strany amerických sil, Rubio řekl, že „spolupracující vlády“ pomohou identifikovat pašeráky.
Prezident podle něj řekl, že chce vést válku proti těmto skupinám, protože ony vedou válku proti Spojeným státům už 30 let a nikdo na to nereaguje. Ujistil však, že není nutné, aby se tak ve většině případů dělalo se spřátelenými vládami, protože ty jim pomohou. Ekvádorská a mexická vláda však zatím neřekly, že by při vojenských útocích asistovaly.
Krátce po úterním útoku na plavidlo v jižním Karibiku, prezident Donald Trump uvedl, že se jednalo o vojenskou operaci, která se zaměřila na členy venezuelského gangu Tren de Aragua. Ti měli v té době transportovat nelegální omamné látky směrem do Spojených států. Podle expertů, které oslovila BBC, však mohl útok porušit mezinárodní lidská práva a námořní právo.
Ve čtvrtek Rubio oznámil, že Washington poskytne Ekvádoru 13,5 milionu dolarů na bezpečnostní pomoc a 6 milionů na dronovou technologii. Cílem je pomoct Ekvádoru v boji proti obchodování s drogami. Násilí v Ekvádoru v posledních letech prudce stoupá, protože drogové gangy mezi sebou bojují o kontrolu nad lukrativními cestami kokainu.
Vláda uvádí, že přibližně 70 % světového kokainu v současnosti prochází Ekvádorem. Přepravuje se ze sousedních zemí, jako je Kolumbie a Peru, na trhy ve Spojených státech, Evropě a Asii. Prezident Ekvádoru Daniel Noboa si přál, aby byly Los Lobos a Los Choneros označeny za teroristické skupiny. Již dříve je v rozhovoru pro BBC označil za teroristy.
Kvůli prudce stoupajícímu násilí gangů v Ekvádoru se rovněž zvyšuje migrace z této jihoamerické země do Spojených států. Podle odborníků na imigrační právo není jasné, zda označení kartelů za teroristické organizace pomůže, nebo naopak uškodí obětem, které žádají o azyl v USA. Na jedné straně by se mohly považovat za oběti terorismu. Na straně druhé se však někteří obávají, že by ti, kteří museli platit vydírání gangům, mohli být potrestáni za jejich „materiální podporu“.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.