Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
Dodal, že by mohlo jít o spolupráci s dalšími zeměmi. Uvedl, že jim nyní pomohou takové lidi najít a zlikvidovat, pokud si to situace bude žádat.
Komentáře přichází jen pár dní poté, co americké síly zaútočily na loď v Karibiku. Bílý dům uvedl, že v důsledku útoku zahynulo jedenáct pašeráků drog, jejichž totožnost však neprozradil. Na otázku, zda mohou pašeráci pocházející ze spojeneckých zemí, jako je Mexiko a Ekvádor, čelit „jednostranné popravě“ ze strany amerických sil, Rubio řekl, že „spolupracující vlády“ pomohou identifikovat pašeráky.
Prezident podle něj řekl, že chce vést válku proti těmto skupinám, protože ony vedou válku proti Spojeným státům už 30 let a nikdo na to nereaguje. Ujistil však, že není nutné, aby se tak ve většině případů dělalo se spřátelenými vládami, protože ty jim pomohou. Ekvádorská a mexická vláda však zatím neřekly, že by při vojenských útocích asistovaly.
Krátce po úterním útoku na plavidlo v jižním Karibiku, prezident Donald Trump uvedl, že se jednalo o vojenskou operaci, která se zaměřila na členy venezuelského gangu Tren de Aragua. Ti měli v té době transportovat nelegální omamné látky směrem do Spojených států. Podle expertů, které oslovila BBC, však mohl útok porušit mezinárodní lidská práva a námořní právo.
Ve čtvrtek Rubio oznámil, že Washington poskytne Ekvádoru 13,5 milionu dolarů na bezpečnostní pomoc a 6 milionů na dronovou technologii. Cílem je pomoct Ekvádoru v boji proti obchodování s drogami. Násilí v Ekvádoru v posledních letech prudce stoupá, protože drogové gangy mezi sebou bojují o kontrolu nad lukrativními cestami kokainu.
Vláda uvádí, že přibližně 70 % světového kokainu v současnosti prochází Ekvádorem. Přepravuje se ze sousedních zemí, jako je Kolumbie a Peru, na trhy ve Spojených státech, Evropě a Asii. Prezident Ekvádoru Daniel Noboa si přál, aby byly Los Lobos a Los Choneros označeny za teroristické skupiny. Již dříve je v rozhovoru pro BBC označil za teroristy.
Kvůli prudce stoupajícímu násilí gangů v Ekvádoru se rovněž zvyšuje migrace z této jihoamerické země do Spojených států. Podle odborníků na imigrační právo není jasné, zda označení kartelů za teroristické organizace pomůže, nebo naopak uškodí obětem, které žádají o azyl v USA. Na jedné straně by se mohly považovat za oběti terorismu. Na straně druhé se však někteří obávají, že by ti, kteří museli platit vydírání gangům, mohli být potrestáni za jejich „materiální podporu“.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.