Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Bezpečnostní záruky, které Putin navrhl, jsou podle Witkoffa srovnatelné s článkem 5 smlouvy NATO, který stanovuje, že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny. Dohoda má Ukrajině poskytnout ochranu před další invazí ze strany Ruska.
Putin také slíbil, že Rusko nebude vstupovat na žádná další území v Evropě, a to má být ukotveno v ruské legislativě.
Witkoff upřesnil, že Putin na summitu s Trumpem ustoupil od některých dřívějších požadavků. Původně trval na tom, že Ukrajina se musí vzdát celého Donbasu, nyní ale prý přistoupil na "výměnu území" podle aktuálních frontových linií.
Vyslanec dodal, že tato otázka bude projednána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho návštěvy Bílého domu. Putin však stále požaduje, aby Ukrajina snížila velikost své armády, stala se neutrálním státem a vzdala se snahy o vstup do NATO.
Podle Witkoffa se Trump po jednání s Putinem rozhodl upustit od myšlenky okamžitého příměří a místo toho se zaměřit na rychlou a trvalou mírovou dohodu. "Jsme odhodláni se snažit dosáhnout mírové dohody, která ukončí boje trvale, velmi, velmi rychle," řekl.
Witkoff zdůraznil, že Putinova ochota ke kompromisům je povzbudivá a větší než v minulosti, a to zejména ve srovnání s předchozí americkou administrativou.
Navržený kompromis s bezpečnostními zárukami, podobnými článku 5, je podle něj elegantním řešením, které obchází ruské námitky proti členství Ukrajiny v NATO.
"Vše bude záviset na tom, s čím bude Ukrajina souhlasit," uzavřel Witkoff.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.