Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Íránští vojenští představitelé pohrozili, že v případě nového eskalování konfliktu rozšíří seznam cílů daleko za hranice regionu. Mezi zvažovanými možnostmi jsou útoky na podmořské internetové kabely, vyřazení center pro umělou inteligenci či údery na ropná a plynárenská zařízení. Mluvčí Revolučních gard Hosejn Mohebbi podle CNN prohlásil, že svět bude ohromen a že Teherán disponuje dosud nezasaženými cíli.
Konflikt, který Spojené státy a Izrael zahájily útoky na Írán v únoru, se mezitím propadl do patové situace vyvolávající globální ekonomickou nestabilitu. Během úvodní fáze války byl zabit tehdejší nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, vojenští velitelé a řada civilistů. Írán tehdy reagoval zablokováním Hormuzského průlivu a raketovými útoky na civilní infrastrukturu v okolních arabských státech.
Obyvatelé v Teheránu prožívají hluboké obavy z možného obnovení náletů a každodenně očekávají začátek nových bojů. Sedmdesátiletý obyvatel metropole pro CNN uvedl, že má neustále nabité powerbanky a předem zásobenou pitnou vodu pro případ náhlého útoku. Rodiče vyjadřují strach při každodenním posílání dětí do škol kolem aktivních vojenských základen a hlídek Revolučních gard.
Bílý dům chystá nové vojenské scénáře a poradci amerického prezidenta diskutují o různých možnostech postupu vůči Íránu. Prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že do voleb 3. listopadu nepřijme žádné nové kroky, avšak blízcí poradci připouštějí nejistotu ohledně dodržení tohoto termínu. Americká armáda mezitím připravila strike plány zahrnující případné použití masivní nevybuchující pumy GBU-43/B proti íránské energetické infrastruktuře a jaderným zařízením.
Íránská armáda reaguje na americké hrozby vlastní novou a mnohem útočnější doktrínou připouštějící preventivní údery. Íránský armádní velitel Alírezá Šejch označil americké plány za pouhé zastrašovací nástroje určené k vystrašení obyvatelstva. V rámci nedávných celostátních vojenských cvičení provedly Revoluční gardy testy spočívající v jednorázovém odpálení třiceti balistických raket.
Bezpečnostní experti varují, že v případě rozšíření konfliktu by Írán mohl zaměřit své útoky také na evropský kontinent. Podle Farzina Nadimioho, experta think-tanku Washington Institute, by cílem mohly být americké síly na leteckých základnách v Anglii či klíčový logistický uzel Ramstein v Německu. K těmto obavám přispělo i nedávné stažení amerických dálkových bombardérů ze Spojeného království zpět do USA.
Přesun amerických bombardérů následoval po odhalení blíže nespecifikované hrozby a zatčení několika osob podezřelých z íránského spiknutí zaměřeného na britskou základnu RAF Fairford. Írán by se podle odborníků mohl pokusit o překonání obranných systémů pomocí sofistikovaných rojů dronů s umělou inteligencí. Tyto drony dokážou komunikovat mezi sebou, měnit letové dráhy a aktivně se vyhýbat systémům elektronického rušení.
Teherán se rovněž snaží vylepšit své schopnosti v oblasti řízených střel s cílem zavést nadzvukový pohon pro lepší průnik protivzdušnou obranou. Cílem íránských snah má být také pokus o rušení vojenských komunikačních a průzkumných satelitů protivníka. Odborník na Blízký východ Ali Vaez upozornil, že účelem íránských varování je vytvořit odstrašující efekt, který však Washington může interpretovat jako provokaci.
Během únorové fáze konfliktu čelily největšímu náporu íránských raketových útoků Spojené arabské emiráty, na které Teherán vypálil přes dva a půl tisíce střel a dronů. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že téměř všechny projektily se podařilo úspěšně zachytit a zneškodnit. Útoky tehdy zasáhly i klíčová zařízení včetně vodních drah v Kuwajtu či datových center v Dubaji.
Vedoucí představitel íránské Rady pro národní bezpečnost Mohsen Rezaei v nedávném prohlášení varoval před útoky na americká aktiva v regionu včetně území Spojených arabských emirátů. Reagoval tak na hrozby nových vojenských operací ze strany Washingtonu. Podle jeho slov by v případě nového konfliktu došlo ke zničení řady podmořských kabelů a technologických zařízení.
Představitelé Spojených arabských emirátů na hrozby reagovali ujištěním, že země je na případnou eskalaci konfliktu připravena mnohem lépe než v únoru. Předseda výboru pro obranu a vnitra federální národní rady Ali Al-Nuaimi prohlásil, že emiráty nechtějí válku, avšak podniknou veškeré nezbytné kroky k ochraně své suverenity. Spojené arabské emiráty během únorových bojů čelily masivní vlně útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.