Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Člen íránského parlamentu Mohammad Beigi uvedl, že vážně poškozeno bylo devět nemocnic. Nedělní vlna útoků si navíc vyžádala zranění řady pacientů, kteří se v těchto zdravotnických zařízeních nacházeli. Kromě nemocnic jsou hlášeny škody i v dalších obydlených oblastech, nad Teheránem se po sérii explozí stále vznášejí hustá mračna kouře.
Krize se v pondělí ráno vyostřila také v sousedním Bahrajnu. Tamní státní média informovala o požáru na „cizím plavidle“ v průmyslové zóně Salman Industrial City. Oheň, který se již podařilo uhasit, způsobily dopadající trosky zneškodněné rakety. Incident si vyžádal jeden lidský život a další dva lidé utrpěli vážná zranění.
Tento útok následuje po nedělním ostřelování americké námořní základny v Bahrajnu íránskými raketami. Agentura Reuters získala záběry, na kterých je vidět stoupající kouř přímo nad americkým vojenským objektem. Americké ministerstvo zahraničí se k aktuálnímu vývoji v Bahrajnu zatím oficiálně nevyjádřilo.
V samotném Íránu pokračuje rozsáhlý internetový blackout, který trvá již více než 48 hodin. Podle monitorovací organizace NetBlocks jde o taktiku, kterou režim v Teheránu využívá pravidelně, naposledy během lednových protivládních protestů. Reportéři CNN v terénu však hlásí, že připojení není odpojeno zcela totálně, jako tomu bylo v minulém měsíci.
Do situace se vložil také Hassan Chomejní, vnuk zakladatele islámské republiky a možný kandidát na post příštího nejvyššího vůdce. Prostřednictvím tiskové agentury Tasnim vyzval občany, aby neopouštěli ulice a mešity. Právě přítomnost lidí na veřejných prostranstvích označil za „měkkou sílu“, která drží režim u moci.
Chomejní prohlásil, že až do konce války je pro každého povinností zaplnit mešity a městská náměstí. Lidé by podle jeho instrukcí měli vycházet v černém oblečení a s vlajkami imáma Husajna v rukou. Jako správce Chomejního mauzolea požívá náboženskou legitimitu, ačkoliv v minulosti byl považován za méně radikálního a v roce 2016 mu bylo znemožněno kandidovat do Shromáždění znalců.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.