Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Člen íránského parlamentu Mohammad Beigi uvedl, že vážně poškozeno bylo devět nemocnic. Nedělní vlna útoků si navíc vyžádala zranění řady pacientů, kteří se v těchto zdravotnických zařízeních nacházeli. Kromě nemocnic jsou hlášeny škody i v dalších obydlených oblastech, nad Teheránem se po sérii explozí stále vznášejí hustá mračna kouře.
Krize se v pondělí ráno vyostřila také v sousedním Bahrajnu. Tamní státní média informovala o požáru na „cizím plavidle“ v průmyslové zóně Salman Industrial City. Oheň, který se již podařilo uhasit, způsobily dopadající trosky zneškodněné rakety. Incident si vyžádal jeden lidský život a další dva lidé utrpěli vážná zranění.
Tento útok následuje po nedělním ostřelování americké námořní základny v Bahrajnu íránskými raketami. Agentura Reuters získala záběry, na kterých je vidět stoupající kouř přímo nad americkým vojenským objektem. Americké ministerstvo zahraničí se k aktuálnímu vývoji v Bahrajnu zatím oficiálně nevyjádřilo.
V samotném Íránu pokračuje rozsáhlý internetový blackout, který trvá již více než 48 hodin. Podle monitorovací organizace NetBlocks jde o taktiku, kterou režim v Teheránu využívá pravidelně, naposledy během lednových protivládních protestů. Reportéři CNN v terénu však hlásí, že připojení není odpojeno zcela totálně, jako tomu bylo v minulém měsíci.
Do situace se vložil také Hassan Chomejní, vnuk zakladatele islámské republiky a možný kandidát na post příštího nejvyššího vůdce. Prostřednictvím tiskové agentury Tasnim vyzval občany, aby neopouštěli ulice a mešity. Právě přítomnost lidí na veřejných prostranstvích označil za „měkkou sílu“, která drží režim u moci.
Chomejní prohlásil, že až do konce války je pro každého povinností zaplnit mešity a městská náměstí. Lidé by podle jeho instrukcí měli vycházet v černém oblečení a s vlajkami imáma Husajna v rukou. Jako správce Chomejního mauzolea požívá náboženskou legitimitu, ačkoliv v minulosti byl považován za méně radikálního a v roce 2016 mu bylo znemožněno kandidovat do Shromáždění znalců.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.