Rusko musí pochopit, že je nutné jednat o ukončení války na Ukrajině. Jinak se konflikt může táhnout ještě roky. V aktuálním rozhovoru to řekl český prezident Petr Pavel. Kyjev zároveň ujistil, že Česko nikdy neuzná okupovaná území jako součást Ruska.
Pavel v rozhovoru pro ukrajinskou mutaci BBC připustil, že ruská armáda v poslední době dosáhla jistých taktických úspěchů, ale za cenu těžkých ztrát. Ukrajinskou obranu označil v té souvislosti za efektivní.
"Pokud bude válka pokračovat touto trajektorií, může se táhnout roky, což je nepřijatelné pro každého. Proto podporujeme Ukrajinu a aplikujeme maximální tlak na Rusko, aby pochopilo, že řešení může být nalezeno jedině u jednacího stolu, nikoliv na bojišti," konstatoval.
Podle Pavla je zřejmé, že Rusko nebude chtít jednat, dokud bude úspěšné na bojišti. "Oni věří, že vojenská akce zajistí víc než rozhovory. Proto Putin nařizuje maximální tlak, podniká útoky a terorizuje civilisty, aby je donutil požadovat ukončení války za jakoukoliv cenu," podotkl a ocenil odvahu Ukrajinců, jejich inovace či nové taktické postupy.
Český prezident v rozhovoru podpořil protiruské sankce, když je označil za účinný nástroj. "Ruská ekonomika nemůže ustát dlouhodobý tlak a dříve či později bude Rusko přinuceno jednat," poznamenal.
Pavel zmínil, že Kyjev momentálně není v pozici, že by mohl rychle osvobodit okupovaná území. "Pokud některá území zůstanou dočasně okupovaná bez právního uznání, je to přijatelné, ale nikdy je neuznáme jako ruská," slíbil. "Putinův režim není věčný a situace v Rusku se změní," nechal se slyšet.
Podle prezidenta není jednoduché svolit ke kompromisu při jednáních se šéfem Kremlu, ale realita je taková, že pokračování války zapříčiní další velké ztráty na životech. "Musíme začít příměřím a mírovou dohodou, která umožní obnovu Ukrajiny a vztahů s Ruskem za jiných podmínek," dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.