Panika po úmrtí vědkyně v Rusku pominula. Vysvětlení úřadů ale nikdo nevěří

Mladá žena zemřela v místní nemocnici, což okamžitě přitáhlo pozornost Světové zdravotnické organizace i úřadů ve Spojených státech amerických, které požadují podrobnější informace. Místní obyvatelé se však potýkají s nedostatkem oficiálních zpráv a o celé situaci se dozvídají především z neoficiálních zdrojů a fám šířených na sociálních sítích. Ruské úřady jakékoliv riziko epidemie odmítají a tvrdí, že situace je plně pod kontrolou.

Ruská dohlížecí služba Rospotrebnadzor oficiálně uvedla, že příčinou smrti mladé výzkumnice byl zápal plic neznámého původu. Úřad rázně odmítl podezření, že by onemocnění jakkoliv souviselo s její profesní činností v laboratorním výzkumu vysoce nebezpečných nákaz.

Přesto státní orgány bezprostředně po události přistoupily k izolaci všech osob, které se zesnulou ženou přišly v posledních dnech do přímého kontaktu. Lékařští odborníci citovaní nezávislými médii však podle CNN oficiální verzi zpochybňují a upozorňují, že definitivní identifikace patogenu vyžaduje laboratorní testy trvající až deset dní. Závěr o vyloučení pracovní nákazy pouhý den po pitvě je podle nich z odborného hlediska nemožný.

Podle svědectví obyvatel obytného domu v Irkutsku, kde zemřelá laborantka žila, přijela k budově tři speciální vozidla. Z nich vystoupili pracovníci v oranžových ochranných oblecích a plynových maskách, kteří nesli nádoby s dezinfekčními prostředky. Tým odborníků následně zahájil rozsáhlou dezinfekci vchodů a společných prostor domu, přičemž na místě zůstal velmi štiplavý a těžce snesitelný zápach. Obyvatelům domu pracovníci sdělili pouze to, že byli vysláni dohledovým úřadem kvůli úmrtí mladé ženy na nebezpečný virus, aniž by znali další podrobnosti.

Vzniklá nejistota a šíření zpráv o možném výskytu moru vedly v regionu ke krátkodobé nákupní horečce v lékárnách. Lékárníci v Irkutsku a okolí zaznamenali zvýšený zájem obyvatel o respirátory, dezinfekční gely a především o tetracyklinová antibiotika. Lidé se podle zaměstnanců lékáren snažili předzásobit pro případ zhoršení epidemiologické situace a možného šíření nákazy. Nárazová panika však trvala pouze krátce a v následujících dnech se situace v obchodech i v ulicích měst vrátila do běžných kolejí.

Obyvatelé Šelechova i nedalekého Irkutska vyjadřují vůči oficiálním prohlášením státních orgánů značnou skepsi a odstup. Zkušenosti s jednáním úřadů vedou mnohé místní k tomu, že státním zprávám příliš nevěří a spoléhají spíše na vlastní úsudek či zprávy od známých. Někteří lidé naopak zachovávají klid a zdůrazňují, že na rozdíl od minulých epidemií existuje proti moru účinná léčba v podobě dostupných léků. Na sociálních sítích se vedle obav objevuje i černý humor narážející na tradičně vyhýbavé formulování oficiálních zpráv ruských institucí.

Lidský rozměr celé události podtrhuje situace rodiny zesnulé výzkumnice. Matka zemřelé laborantky Světlana Šipilovová se po smrti dcery ocitla v povinné izolaci na infekčním oddělení nemocnice v Irkutsku. V rozhovoru pro místní média uvedla, že její dcera byla poctivou a tvrdě pracující ženou s čistou duší. Zesnulá laborantka navíc nemohla být dosud pohřbena, neboť celá její rodina zůstává uzavřena v karanténním zařízení bez možnosti opustit nemocniční prostory.