Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Podle analytiků OSN se již uzavřelo okno příležitosti pro udržení nárůstu globální teploty na hranici jednoho a půl stupně Celsia v souladu s vědeckými doporučeními. Přesto odborníci zdůrazňují, že stále existuje šance omezit toto překročení na přijatelnou úroveň a vyhnout se nejhorším dopadům klimatické krize. Pokud by se podařilo do roku 2030 snížit emise o zmíněných osmnáct procent a do roku 2035 o pětačtyřicet procent, existovala by dobrá naděje na udržení oteplení na úrovni jednoho a sedmi desetin stupně nad předprůmyslovou úrovní.
Celosvětová produkce uhlíku v loňském roce sice stagnovala a úroveň emisí zůstala na zhruba stejné hodnotě jako v předchozím období, avšak odborníci varují před předčasným optimismem. Vzhledem k rostoucí závislosti na fosilních palivech a nestabilní geopolitické situaci nelze hovořit o definitivním vrcholu emisí. Výkonná ředitelka environmentálního programu OSN Inger Andersenová uvedla, že světové vládní špičky v minulosti otálely a nyní musí hledat cestu k nápravě co nejrychleji, přičemž vyzvala k pokračování v úsilí i přes uzavření nejpřísnějšího cíle.
Zpráva rovněž poukazuje na nedostatečnost závazků, které státy přislíbily na loňském klimatickém summitu v Brazílii, přičemž negativní vliv má i postoj Spojených států. Pod vedením prezidenta Dona Trumpa USA odstoupily od pařížské dohody a hrozí zvratem dosavadního poklesu emisí. Ekologičtí experti, včetně šéfa analytického centra Climate Analytics Billa Harea, proto vyzvali hlavní producenty ropy a zemního plynu, mezi které patří Spojené státy či Saúdská Arábie, aby přestali ignorovat vědecká varování a čelili realitě.
Analýza OSN varuje, že ani při plném splnění všech dosavadních aktualizovaných příslibů by teploty vzrostly o dva a půl až dva a šest desetin stupně, zatímco současné politické kroky směřují k oteplení o dva a osm desetin stupně. Každých pět let pokračování emisí na stávající úrovni přitom posouvá odhady oteplení o desetinu stupně vzhůru. Vědci upozorňují, že s každým dalším desátým stupněm nad cílovou hranicí roste pravděpodobnost spuštění nevratných bodů zlomu v klimatickém systému planety.
Zatímco technologie pro přechod k čistší energii, jako jsou solární a větrné elektrárny, postupují kupředu rychleji, než se očekávalo, politické vedení mnoha zemí zaostává. Odborníci poukazují na fakt, že řešení a inovace jsou již k dispozici, avšak vlády selhávají v rychlém odklonu od fosilních paliv. Současný nedostatek politické vůle by měl být napraven v rámci mechanismu globálního hodnocení plánovaného na rok 2028, ovšem neshody kolem harmonogramu zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu tento proces ohrožují.
Řešení stávající situace vyžaduje okamžitá opatření napříč všemi sektory, přičemž OSN jako jedno z nejrychlejších opatření pro přibrzdění oteplování označuje razantní snížení emisí metanu. Tento plyn je totiž v oteplování atmosféry mnohonásobně účinnější než oxid uhličitý, což nabízí prostor pro efektivní zásah v nejbližších letech.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.