Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Mezi hlavními příjemci maďarské štědrosti figurují známá jména britské konzervativní scény, jako je lord David Frost, hlavní vyjednavač brexitu, nebo Matt Goodwin, vlivný akademik spojený se stranou Reform UK. Tito i další jednotlivci těžili z prostředků, které Orbánova vláda přesouvala do spřátelených think-tanků a vzdělávacích institucí. Podle investigativních zpráv si někteří „hostující experti“ v Maďarsku přišli na měsíční odměny dosahující v přepočtu až čtvrt milionu korun.
Symbolem tohoto propojení se stal zejména institut MCC Brussels, vedený britsko-maďarským sociologem Frankem Furedim. Tato organizace byla téměř výhradně financována maďarskou nadací Mathias Corvinus Collegium, která disponuje obrovským majetkem včetně podílů v energetickém gigantu MOL. Kritici dlouhodobě upozorňují na to, že tyto peníze mají fakticky původ v ruské ropě, čímž se britská pravice nepřímo stávala součástí širších zájmů Kremlu.
Další významnou institucí v této síti je Nadace odkaz Rogera Scrutona (RSLF), pojmenovaná po zesnulém konzervativním filosofovi. Od roku 2023 získala od maďarské strany přes půl milionu liber, což představuje více než 90 % jejích celkových příjmů. V jejím vedení přitom zasedají vlivné postavy jako bývalý ministr Michael Gove nebo James Orr, jeden z hlavních poradců Nigela Farage. Tato personální unie ukazuje, jak hluboko maďarský vliv do britské politiky pronikl.
Změna kurzu v Maďarsku však přichází bleskově. Nově zvolený premiér Péter Magyar dal jasně najevo, že hodlá okamžitě zastavit „propagační mašinérii“ financovanou ze státních peněz. Magyar ostře kritizuje směšování stranických zájmů s vládními výdaji a prohlásil, že stát nikdy neměl podobné instituce v zahraničí sponzorovat. Pro britské příjemce těchto peněz to znamená jediné: jejich dosavadní jistoty končí.
V ohrožení jsou i mediální projekty jako Remix News, které v angličtině šíří narativy zaměřené proti migraci a kritizující liberální směřování západní Evropy. Podle Franka Furediho se nyní očekává, že nová maďarská vláda podnikne kroky k odebrání licencí a zastavení financování těchto subjektů. Furedi připouští, že jeho organizace se bude muset drasticky zeštíhlit a začít hledat zdroje jinde, pokud chce ve své činnosti pokračovat.
Experti sledující dění v Maďarsku naznačují, že osiřelí evropští populisté by se nyní mohli upnout k novému spojenci – Spojeným státům pod vedením Donalda Trumpa. Nová americká národní bezpečnostní strategie totiž hovoří o pěstování odporu vůči současnému směřování Evropy přímo uvnitř evropských národů. To by mohlo být pro lidi jako Goodwin nebo Lord Frost novým záchranným lanem.
Maďaři si podle analytičky Marietty van der Tol jasně zvolili změnu režimu, i když zatím není zcela zřejmé, jak hluboká transformace pod vedením Pétera Magyara bude. Jedno je však jisté: éra, kdy si Budapešť kupovala přízeň britských konzervativců z peněz plynoucích z obchodu s Ruskem, končí. Atmosféra v budapešťských kavárnách, kde se ještě před týdnem scházeli mezinárodní hosté MCC, je podle svědků po volební noci mimořádně ponurá.
Zatímco si britská pravice zvyká na novou realitu bez maďarských dotací, pozornost se obrací i k diplomatickým postům. Očekává se odvolání maďarského velvyslance v Londýně Ference Kumina, který byl Orbánovi velmi blízký.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.