Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Mezi hlavními příjemci maďarské štědrosti figurují známá jména britské konzervativní scény, jako je lord David Frost, hlavní vyjednavač brexitu, nebo Matt Goodwin, vlivný akademik spojený se stranou Reform UK. Tito i další jednotlivci těžili z prostředků, které Orbánova vláda přesouvala do spřátelených think-tanků a vzdělávacích institucí. Podle investigativních zpráv si někteří „hostující experti“ v Maďarsku přišli na měsíční odměny dosahující v přepočtu až čtvrt milionu korun.
Symbolem tohoto propojení se stal zejména institut MCC Brussels, vedený britsko-maďarským sociologem Frankem Furedim. Tato organizace byla téměř výhradně financována maďarskou nadací Mathias Corvinus Collegium, která disponuje obrovským majetkem včetně podílů v energetickém gigantu MOL. Kritici dlouhodobě upozorňují na to, že tyto peníze mají fakticky původ v ruské ropě, čímž se britská pravice nepřímo stávala součástí širších zájmů Kremlu.
Další významnou institucí v této síti je Nadace odkaz Rogera Scrutona (RSLF), pojmenovaná po zesnulém konzervativním filosofovi. Od roku 2023 získala od maďarské strany přes půl milionu liber, což představuje více než 90 % jejích celkových příjmů. V jejím vedení přitom zasedají vlivné postavy jako bývalý ministr Michael Gove nebo James Orr, jeden z hlavních poradců Nigela Farage. Tato personální unie ukazuje, jak hluboko maďarský vliv do britské politiky pronikl.
Změna kurzu v Maďarsku však přichází bleskově. Nově zvolený premiér Péter Magyar dal jasně najevo, že hodlá okamžitě zastavit „propagační mašinérii“ financovanou ze státních peněz. Magyar ostře kritizuje směšování stranických zájmů s vládními výdaji a prohlásil, že stát nikdy neměl podobné instituce v zahraničí sponzorovat. Pro britské příjemce těchto peněz to znamená jediné: jejich dosavadní jistoty končí.
V ohrožení jsou i mediální projekty jako Remix News, které v angličtině šíří narativy zaměřené proti migraci a kritizující liberální směřování západní Evropy. Podle Franka Furediho se nyní očekává, že nová maďarská vláda podnikne kroky k odebrání licencí a zastavení financování těchto subjektů. Furedi připouští, že jeho organizace se bude muset drasticky zeštíhlit a začít hledat zdroje jinde, pokud chce ve své činnosti pokračovat.
Experti sledující dění v Maďarsku naznačují, že osiřelí evropští populisté by se nyní mohli upnout k novému spojenci – Spojeným státům pod vedením Donalda Trumpa. Nová americká národní bezpečnostní strategie totiž hovoří o pěstování odporu vůči současnému směřování Evropy přímo uvnitř evropských národů. To by mohlo být pro lidi jako Goodwin nebo Lord Frost novým záchranným lanem.
Maďaři si podle analytičky Marietty van der Tol jasně zvolili změnu režimu, i když zatím není zcela zřejmé, jak hluboká transformace pod vedením Pétera Magyara bude. Jedno je však jisté: éra, kdy si Budapešť kupovala přízeň britských konzervativců z peněz plynoucích z obchodu s Ruskem, končí. Atmosféra v budapešťských kavárnách, kde se ještě před týdnem scházeli mezinárodní hosté MCC, je podle svědků po volební noci mimořádně ponurá.
Zatímco si britská pravice zvyká na novou realitu bez maďarských dotací, pozornost se obrací i k diplomatickým postům. Očekává se odvolání maďarského velvyslance v Londýně Ference Kumina, který byl Orbánovi velmi blízký.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.