Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Trumpova administrativa a její spojenec Elon Musk však dosud poskytují matující, neúplné a někdy si odporující odpovědi. Administrativa jakoukoli vinu odmítá, avšak k omezení došlo v době, kdy se americký prezident začal zřetelně odklánět od Ukrajiny směrem k Rusku. Musk navíc v minulém týdnu opakovaně naznačoval, že rozhodnutí leží na straně americké vlády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro stanici NBC News přímo ukázal na vládní místa s tím, že pokyn musel vzejít z vládních kruhů, přičemž samotný příkaz provedla společnost SpaceX. Agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje uvedla, že Bílý dům zaslal ministerstvu obrany zprávu o zpomalení systému Starshield. Zdroje CNN však tuto informaci nepotvrdily a sám Trump jakoukoliv účast odmítl.
Musk na sociální síti X reagoval na dotazy tím, že systém Starshield vlastní a kontroluje americká vláda. Uvedl, že o jakýchkoliv omezeních rychlosti nebo používání rozhoduje americká armáda a nakonec prezident Spojených států. Když jiný uživatel tvrdil, že za rozhodnutím stojí právě americká vláda, Musk odpověděl slovem „Pravda“. Společnost SpaceX se přitom odmítla vyjádřit k tomu, zda Musk explicitně potvrdil odpovědnost Trumpovy administrativy.
Americký prezident v pátek kategoricky prohlásil, že on sám nic takového neudělal a neví o tom, že by za tím kdokoli stál. Ministr zahraničí Marco Rubio označil zprávy o roli Bílého domu za nepravdivé a prohlásil, že Zelenskyj neví, o čem mluví. Rubio nicméně v pondělí potvrdil, že Ukrajina z tohoto vojenského systému v minulosti těžce profitovala.
Ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Washington nic nestáhl zpět, upozornil však na existenci smluvních podmínek služby Starlink, které je nutné dodržovat. Musk v této souvislosti dodal, že komerční verze Starlink nemůže být využívána k útočným vojenským akcím. To naznačuje, že mezi oběma stranami mohl existovat spor ohledně způsobu využití těchto technologií ze strany Kyjeva.
Celá kontroverze se odehrává v širším kontextu zhoršujících se vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem a posunu v americké zahraniční politice. Trump dříve kritizoval ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie a nedávno odložil uvalení nových sankcí na Moskvu. Ukrajina mezitím vládní představitele obvinila také z omezování sdílení zpravodajských informací o blížících se útocích.
Postoj miliardáře Elona Muska, který je hlavním finančním dárcem Republikánské strany, přitahuje pozornost kvůli jeho těsným vazbám na Trumpa. Někteří republikánští i demokratičtí zákonodárci už požadují plné vyšetřování a vyvození důsledků pro odpovědné osoby. Hrozí přitom parlamentními slyšeními a okamžitými škrty v rozpočtech dotčených vládních agentur.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.