Evropská komise odkládá první vlnu odvetných cel v obchodní válce s Donaldem Trumpem, čímž si dává více času na vyjednání vzájemně přijatelného řešení s USA. Jak ve čtvrtek oznámil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, opatření, která měla vstoupit v platnost 1. dubna, budou nyní odložena na 13. dubna.
Tento krok znamená, že obě fáze plánované reakce EU na americká cla na ocel a hliník budou sloučeny do jednoho balíčku, který pokryje americký vývoz v hodnotě 26 miliard eur. „Všechna protiopatření EU oznámená 12. března vstoupí v platnost v polovině dubna,“ uvedl Šefčovič při projevu před členy obchodního výboru.
Podle něj zpoždění poskytne více času na jednání s americkými partnery s cílem najít kompromisní řešení. „To by bylo pro nás jasně preferovanou variantou,“ dodal eurokomisař. Současně označil obchodní spor mezi EU a USA za „velmi dynamický a nestabilní“, což vyžaduje flexibilní přístup při nastavování odpovědi Bruselu.
Odklad také umožní Komisi upravit svůj přístup podle očekávané další vlny recipročních cel z Washingtonu, která by mohla přijít už 2. dubna. „Naším cílem je najít správnou rovnováhu mezi dotčenými produkty, přičemž bereme v úvahu zájmy evropských výrobců, exportérů i spotřebitelů,“ uvedl mluvčí Komise Olof Gill. Zdůraznil zároveň, že odložení opatření nemění jejich plánovaný dopad, který má dosáhnout až 26 miliard eur.
Rozhodnutí přichází po kritice z několika evropských zemí, zejména z Irska, Itálie a Francie, ohledně způsobu, jakým EU reaguje na americká cla. Trump totiž pohrozil zavedením 200% cla na veškeré víno, šampaňské a alkoholické nápoje z Evropské unie, což by nejvíce zasáhlo právě tyto státy.
Francouzský premiér François Bayrou označil plánovaný postup Bruselu za chybný a varoval, že EU míří svými odvetnými opatřeními na nesprávné cíle. Vzhledem k významu francouzského vinařského průmyslu je Paříž jedním z nejhlasitějších kritiků nových amerických opatření.
Italská vláda rovněž varovala před tvrdými ekonomickými dopady celních opatření, přičemž italský ministr zahraničí Luigi Di Maio zdůraznil, že jednostranné eskalace konfliktu mohou poškodit evropské hospodářství více než samotná americká cla.
Napětí mezi EU a USA tak nadále roste a odklad odvetných opatření naznačuje, že Brusel se stále snaží vyjednat kompromisní řešení, které by zabránilo dalšímu prohlubování obchodního konfliktu s Washingtonem.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.