Evropská komise odkládá první vlnu odvetných cel v obchodní válce s Donaldem Trumpem, čímž si dává více času na vyjednání vzájemně přijatelného řešení s USA. Jak ve čtvrtek oznámil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, opatření, která měla vstoupit v platnost 1. dubna, budou nyní odložena na 13. dubna.
Tento krok znamená, že obě fáze plánované reakce EU na americká cla na ocel a hliník budou sloučeny do jednoho balíčku, který pokryje americký vývoz v hodnotě 26 miliard eur. „Všechna protiopatření EU oznámená 12. března vstoupí v platnost v polovině dubna,“ uvedl Šefčovič při projevu před členy obchodního výboru.
Podle něj zpoždění poskytne více času na jednání s americkými partnery s cílem najít kompromisní řešení. „To by bylo pro nás jasně preferovanou variantou,“ dodal eurokomisař. Současně označil obchodní spor mezi EU a USA za „velmi dynamický a nestabilní“, což vyžaduje flexibilní přístup při nastavování odpovědi Bruselu.
Odklad také umožní Komisi upravit svůj přístup podle očekávané další vlny recipročních cel z Washingtonu, která by mohla přijít už 2. dubna. „Naším cílem je najít správnou rovnováhu mezi dotčenými produkty, přičemž bereme v úvahu zájmy evropských výrobců, exportérů i spotřebitelů,“ uvedl mluvčí Komise Olof Gill. Zdůraznil zároveň, že odložení opatření nemění jejich plánovaný dopad, který má dosáhnout až 26 miliard eur.
Rozhodnutí přichází po kritice z několika evropských zemí, zejména z Irska, Itálie a Francie, ohledně způsobu, jakým EU reaguje na americká cla. Trump totiž pohrozil zavedením 200% cla na veškeré víno, šampaňské a alkoholické nápoje z Evropské unie, což by nejvíce zasáhlo právě tyto státy.
Francouzský premiér François Bayrou označil plánovaný postup Bruselu za chybný a varoval, že EU míří svými odvetnými opatřeními na nesprávné cíle. Vzhledem k významu francouzského vinařského průmyslu je Paříž jedním z nejhlasitějších kritiků nových amerických opatření.
Italská vláda rovněž varovala před tvrdými ekonomickými dopady celních opatření, přičemž italský ministr zahraničí Luigi Di Maio zdůraznil, že jednostranné eskalace konfliktu mohou poškodit evropské hospodářství více než samotná americká cla.
Napětí mezi EU a USA tak nadále roste a odklad odvetných opatření naznačuje, že Brusel se stále snaží vyjednat kompromisní řešení, které by zabránilo dalšímu prohlubování obchodního konfliktu s Washingtonem.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.