Svět se v posledních dnech stal svědkem nové kapitoly obchodní války, která připomíná spíše napínavý televizní thriller než standardní ekonomickou politiku. Prezident Spojených států Donald Trump totiž oznámil zavedení nového „základního“ 10% cla na veškerý dovoz do země. Toto clo začalo platit už 5. dubna, přičemž od 9. dubna vstoupí v platnost další specifická cla na jednotlivé země.
Rozhodnutí přichází bez jakéhokoli prostoru pro podniky, aby mohly přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Analytici tak očekávají, že odpověď postižených zemí bude rychlá a tvrdá. Retaliace ve formě vlastních cel a obchodních sankcí se zdá být nevyhnutelná.
Mezi nejhůře zasažené země patří Vietnam, který čelí 46% clům. Následuje Čína s celkovým zatížením 54 %, Jižní Korea, Japonsko a státy Evropské unie s 20% sazbou. EU již deklarovala, že využije „všech dostupných nástrojů“ k odvetě, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kanada, ačkoliv unikla základnímu 10% clu, stále čelí dříve zavedeným 25% clům na automobilový průmysl a další sektory. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „nic není mimo stůl“, čímž dal najevo připravenost k možným protiopatřením.
Vietnam a další rozvojové ekonomiky jihovýchodní Asie, jako je Kambodža (49%) a Myanmar (44%), mohou být touto situací velmi silně zasaženy. Vzhledem k jejich závislosti na americkém trhu je otázkou, zda vůbec budou schopny reagovat, nebo zda budou muset nápor amerických opatření prostě vydržet.
Zvláště Vietnam, který donedávna těžil ze zhoršených vztahů mezi USA a Čínou, se nyní ocitá v obtížné situaci. Způsob, jakým se snažil vyjít Spojeným státům vstříc – například přijetím deportovaných vietnamských občanů – nyní vypadá jako nedostatečný.
Některé země přitom zvažují, zda má odvetná strategie vůbec smysl. Austrálie například uvažuje, že by místo odvety mohla raději hledat alternativní cesty. Rusko, jehož obchodní vztahy s USA jsou minimální a zatížené sankcemi, by naopak mohlo těžit z možnosti rozšíření spolupráce s Washingtonem – což si údajně Trump přeje.
Jedním z méně zřejmých, ale zásadních dopadů je Trumpovo zrušení výjimky známé jako „de minimis“ pro drobné nákupy z Číny. Od 2. května bude platit clo ve výši 30 % nebo minimálně 25 dolarů na každou zásilku, což se 1. června zvýší na 50 dolarů. Toto opatření se dotkne milionů Američanů, kteří nakupují levné zboží online, zejména přes platformy jako Temu nebo AliExpress.
Americká poštovní služba tak čelí bezprecedentní logistické výzvě – až 100 000 malých balíčků za hodinu bude nově podléhat clu a kontrolám ze strany celníků. Online nakupování z Číny se tak výrazně prodraží, a to nejen kvůli clům, ale i z důvodu možné byrokratické zátěže.
Po celém světě lze očekávat také spotřebitelskou reakci – včetně bojkotů amerických výrobků. Příkladem může být kanadské hnutí „lokty vzhůru“, které podporuje domácí spotřebu na úkor amerického zboží. Mnozí zákazníci však riskují, že svým protestem poškodí především místní franšízanty, nikoli americké korporace.
Trump by však mohl navzdory všemu brzy vyhlásit vítězství. V důsledku okamžitého zavedení cel totiž dojde k poklesu měsíčního obchodního deficitu, což mu poskytne prostor k tvrzení, že jeho opatření fungují. Tento efekt ale bude spíše krátkodobý a způsobený tím, že dovozci nestihli předzásobit své sklady.
Dlouhodobě však nová cla poškodí zejména běžné americké spotřebitele. Například tričko za 20 dolarů může nyní stát téměř 30 dolarů, a to ještě bez započtení amerických prodejních daní. V kombinaci s dalšími restrikcemi to znamená zásadní zdražení spotřebního zboží v USA.
Jak tato obchodní sága pokračuje, svět se musí připravit na další epizody, plné nejistoty, vyhrožování a odvet. Obchodní válka nabírá globální rozměry – a žádný stát, firma ani spotřebitel z ní zřejmě nevyjde bez šrámu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.