Svět se v posledních dnech stal svědkem nové kapitoly obchodní války, která připomíná spíše napínavý televizní thriller než standardní ekonomickou politiku. Prezident Spojených států Donald Trump totiž oznámil zavedení nového „základního“ 10% cla na veškerý dovoz do země. Toto clo začalo platit už 5. dubna, přičemž od 9. dubna vstoupí v platnost další specifická cla na jednotlivé země.
Rozhodnutí přichází bez jakéhokoli prostoru pro podniky, aby mohly přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Analytici tak očekávají, že odpověď postižených zemí bude rychlá a tvrdá. Retaliace ve formě vlastních cel a obchodních sankcí se zdá být nevyhnutelná.
Mezi nejhůře zasažené země patří Vietnam, který čelí 46% clům. Následuje Čína s celkovým zatížením 54 %, Jižní Korea, Japonsko a státy Evropské unie s 20% sazbou. EU již deklarovala, že využije „všech dostupných nástrojů“ k odvetě, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kanada, ačkoliv unikla základnímu 10% clu, stále čelí dříve zavedeným 25% clům na automobilový průmysl a další sektory. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „nic není mimo stůl“, čímž dal najevo připravenost k možným protiopatřením.
Vietnam a další rozvojové ekonomiky jihovýchodní Asie, jako je Kambodža (49%) a Myanmar (44%), mohou být touto situací velmi silně zasaženy. Vzhledem k jejich závislosti na americkém trhu je otázkou, zda vůbec budou schopny reagovat, nebo zda budou muset nápor amerických opatření prostě vydržet.
Zvláště Vietnam, který donedávna těžil ze zhoršených vztahů mezi USA a Čínou, se nyní ocitá v obtížné situaci. Způsob, jakým se snažil vyjít Spojeným státům vstříc – například přijetím deportovaných vietnamských občanů – nyní vypadá jako nedostatečný.
Některé země přitom zvažují, zda má odvetná strategie vůbec smysl. Austrálie například uvažuje, že by místo odvety mohla raději hledat alternativní cesty. Rusko, jehož obchodní vztahy s USA jsou minimální a zatížené sankcemi, by naopak mohlo těžit z možnosti rozšíření spolupráce s Washingtonem – což si údajně Trump přeje.
Jedním z méně zřejmých, ale zásadních dopadů je Trumpovo zrušení výjimky známé jako „de minimis“ pro drobné nákupy z Číny. Od 2. května bude platit clo ve výši 30 % nebo minimálně 25 dolarů na každou zásilku, což se 1. června zvýší na 50 dolarů. Toto opatření se dotkne milionů Američanů, kteří nakupují levné zboží online, zejména přes platformy jako Temu nebo AliExpress.
Americká poštovní služba tak čelí bezprecedentní logistické výzvě – až 100 000 malých balíčků za hodinu bude nově podléhat clu a kontrolám ze strany celníků. Online nakupování z Číny se tak výrazně prodraží, a to nejen kvůli clům, ale i z důvodu možné byrokratické zátěže.
Po celém světě lze očekávat také spotřebitelskou reakci – včetně bojkotů amerických výrobků. Příkladem může být kanadské hnutí „lokty vzhůru“, které podporuje domácí spotřebu na úkor amerického zboží. Mnozí zákazníci však riskují, že svým protestem poškodí především místní franšízanty, nikoli americké korporace.
Trump by však mohl navzdory všemu brzy vyhlásit vítězství. V důsledku okamžitého zavedení cel totiž dojde k poklesu měsíčního obchodního deficitu, což mu poskytne prostor k tvrzení, že jeho opatření fungují. Tento efekt ale bude spíše krátkodobý a způsobený tím, že dovozci nestihli předzásobit své sklady.
Dlouhodobě však nová cla poškodí zejména běžné americké spotřebitele. Například tričko za 20 dolarů může nyní stát téměř 30 dolarů, a to ještě bez započtení amerických prodejních daní. V kombinaci s dalšími restrikcemi to znamená zásadní zdražení spotřebního zboží v USA.
Jak tato obchodní sága pokračuje, svět se musí připravit na další epizody, plné nejistoty, vyhrožování a odvet. Obchodní válka nabírá globální rozměry – a žádný stát, firma ani spotřebitel z ní zřejmě nevyjde bez šrámu.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.