Svět se v posledních dnech stal svědkem nové kapitoly obchodní války, která připomíná spíše napínavý televizní thriller než standardní ekonomickou politiku. Prezident Spojených států Donald Trump totiž oznámil zavedení nového „základního“ 10% cla na veškerý dovoz do země. Toto clo začalo platit už 5. dubna, přičemž od 9. dubna vstoupí v platnost další specifická cla na jednotlivé země.
Rozhodnutí přichází bez jakéhokoli prostoru pro podniky, aby mohly přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Analytici tak očekávají, že odpověď postižených zemí bude rychlá a tvrdá. Retaliace ve formě vlastních cel a obchodních sankcí se zdá být nevyhnutelná.
Mezi nejhůře zasažené země patří Vietnam, který čelí 46% clům. Následuje Čína s celkovým zatížením 54 %, Jižní Korea, Japonsko a státy Evropské unie s 20% sazbou. EU již deklarovala, že využije „všech dostupných nástrojů“ k odvetě, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kanada, ačkoliv unikla základnímu 10% clu, stále čelí dříve zavedeným 25% clům na automobilový průmysl a další sektory. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „nic není mimo stůl“, čímž dal najevo připravenost k možným protiopatřením.
Vietnam a další rozvojové ekonomiky jihovýchodní Asie, jako je Kambodža (49%) a Myanmar (44%), mohou být touto situací velmi silně zasaženy. Vzhledem k jejich závislosti na americkém trhu je otázkou, zda vůbec budou schopny reagovat, nebo zda budou muset nápor amerických opatření prostě vydržet.
Zvláště Vietnam, který donedávna těžil ze zhoršených vztahů mezi USA a Čínou, se nyní ocitá v obtížné situaci. Způsob, jakým se snažil vyjít Spojeným státům vstříc – například přijetím deportovaných vietnamských občanů – nyní vypadá jako nedostatečný.
Některé země přitom zvažují, zda má odvetná strategie vůbec smysl. Austrálie například uvažuje, že by místo odvety mohla raději hledat alternativní cesty. Rusko, jehož obchodní vztahy s USA jsou minimální a zatížené sankcemi, by naopak mohlo těžit z možnosti rozšíření spolupráce s Washingtonem – což si údajně Trump přeje.
Jedním z méně zřejmých, ale zásadních dopadů je Trumpovo zrušení výjimky známé jako „de minimis“ pro drobné nákupy z Číny. Od 2. května bude platit clo ve výši 30 % nebo minimálně 25 dolarů na každou zásilku, což se 1. června zvýší na 50 dolarů. Toto opatření se dotkne milionů Američanů, kteří nakupují levné zboží online, zejména přes platformy jako Temu nebo AliExpress.
Americká poštovní služba tak čelí bezprecedentní logistické výzvě – až 100 000 malých balíčků za hodinu bude nově podléhat clu a kontrolám ze strany celníků. Online nakupování z Číny se tak výrazně prodraží, a to nejen kvůli clům, ale i z důvodu možné byrokratické zátěže.
Po celém světě lze očekávat také spotřebitelskou reakci – včetně bojkotů amerických výrobků. Příkladem může být kanadské hnutí „lokty vzhůru“, které podporuje domácí spotřebu na úkor amerického zboží. Mnozí zákazníci však riskují, že svým protestem poškodí především místní franšízanty, nikoli americké korporace.
Trump by však mohl navzdory všemu brzy vyhlásit vítězství. V důsledku okamžitého zavedení cel totiž dojde k poklesu měsíčního obchodního deficitu, což mu poskytne prostor k tvrzení, že jeho opatření fungují. Tento efekt ale bude spíše krátkodobý a způsobený tím, že dovozci nestihli předzásobit své sklady.
Dlouhodobě však nová cla poškodí zejména běžné americké spotřebitele. Například tričko za 20 dolarů může nyní stát téměř 30 dolarů, a to ještě bez započtení amerických prodejních daní. V kombinaci s dalšími restrikcemi to znamená zásadní zdražení spotřebního zboží v USA.
Jak tato obchodní sága pokračuje, svět se musí připravit na další epizody, plné nejistoty, vyhrožování a odvet. Obchodní válka nabírá globální rozměry – a žádný stát, firma ani spotřebitel z ní zřejmě nevyjde bez šrámu.
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.