Svět se v posledních dnech stal svědkem nové kapitoly obchodní války, která připomíná spíše napínavý televizní thriller než standardní ekonomickou politiku. Prezident Spojených států Donald Trump totiž oznámil zavedení nového „základního“ 10% cla na veškerý dovoz do země. Toto clo začalo platit už 5. dubna, přičemž od 9. dubna vstoupí v platnost další specifická cla na jednotlivé země.
Rozhodnutí přichází bez jakéhokoli prostoru pro podniky, aby mohly přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Analytici tak očekávají, že odpověď postižených zemí bude rychlá a tvrdá. Retaliace ve formě vlastních cel a obchodních sankcí se zdá být nevyhnutelná.
Mezi nejhůře zasažené země patří Vietnam, který čelí 46% clům. Následuje Čína s celkovým zatížením 54 %, Jižní Korea, Japonsko a státy Evropské unie s 20% sazbou. EU již deklarovala, že využije „všech dostupných nástrojů“ k odvetě, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kanada, ačkoliv unikla základnímu 10% clu, stále čelí dříve zavedeným 25% clům na automobilový průmysl a další sektory. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „nic není mimo stůl“, čímž dal najevo připravenost k možným protiopatřením.
Vietnam a další rozvojové ekonomiky jihovýchodní Asie, jako je Kambodža (49%) a Myanmar (44%), mohou být touto situací velmi silně zasaženy. Vzhledem k jejich závislosti na americkém trhu je otázkou, zda vůbec budou schopny reagovat, nebo zda budou muset nápor amerických opatření prostě vydržet.
Zvláště Vietnam, který donedávna těžil ze zhoršených vztahů mezi USA a Čínou, se nyní ocitá v obtížné situaci. Způsob, jakým se snažil vyjít Spojeným státům vstříc – například přijetím deportovaných vietnamských občanů – nyní vypadá jako nedostatečný.
Některé země přitom zvažují, zda má odvetná strategie vůbec smysl. Austrálie například uvažuje, že by místo odvety mohla raději hledat alternativní cesty. Rusko, jehož obchodní vztahy s USA jsou minimální a zatížené sankcemi, by naopak mohlo těžit z možnosti rozšíření spolupráce s Washingtonem – což si údajně Trump přeje.
Jedním z méně zřejmých, ale zásadních dopadů je Trumpovo zrušení výjimky známé jako „de minimis“ pro drobné nákupy z Číny. Od 2. května bude platit clo ve výši 30 % nebo minimálně 25 dolarů na každou zásilku, což se 1. června zvýší na 50 dolarů. Toto opatření se dotkne milionů Američanů, kteří nakupují levné zboží online, zejména přes platformy jako Temu nebo AliExpress.
Americká poštovní služba tak čelí bezprecedentní logistické výzvě – až 100 000 malých balíčků za hodinu bude nově podléhat clu a kontrolám ze strany celníků. Online nakupování z Číny se tak výrazně prodraží, a to nejen kvůli clům, ale i z důvodu možné byrokratické zátěže.
Po celém světě lze očekávat také spotřebitelskou reakci – včetně bojkotů amerických výrobků. Příkladem může být kanadské hnutí „lokty vzhůru“, které podporuje domácí spotřebu na úkor amerického zboží. Mnozí zákazníci však riskují, že svým protestem poškodí především místní franšízanty, nikoli americké korporace.
Trump by však mohl navzdory všemu brzy vyhlásit vítězství. V důsledku okamžitého zavedení cel totiž dojde k poklesu měsíčního obchodního deficitu, což mu poskytne prostor k tvrzení, že jeho opatření fungují. Tento efekt ale bude spíše krátkodobý a způsobený tím, že dovozci nestihli předzásobit své sklady.
Dlouhodobě však nová cla poškodí zejména běžné americké spotřebitele. Například tričko za 20 dolarů může nyní stát téměř 30 dolarů, a to ještě bez započtení amerických prodejních daní. V kombinaci s dalšími restrikcemi to znamená zásadní zdražení spotřebního zboží v USA.
Jak tato obchodní sága pokračuje, svět se musí připravit na další epizody, plné nejistoty, vyhrožování a odvet. Obchodní válka nabírá globální rozměry – a žádný stát, firma ani spotřebitel z ní zřejmě nevyjde bez šrámu.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.