Svět se v posledních dnech stal svědkem nové kapitoly obchodní války, která připomíná spíše napínavý televizní thriller než standardní ekonomickou politiku. Prezident Spojených států Donald Trump totiž oznámil zavedení nového „základního“ 10% cla na veškerý dovoz do země. Toto clo začalo platit už 5. dubna, přičemž od 9. dubna vstoupí v platnost další specifická cla na jednotlivé země.
Rozhodnutí přichází bez jakéhokoli prostoru pro podniky, aby mohly přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Analytici tak očekávají, že odpověď postižených zemí bude rychlá a tvrdá. Retaliace ve formě vlastních cel a obchodních sankcí se zdá být nevyhnutelná.
Mezi nejhůře zasažené země patří Vietnam, který čelí 46% clům. Následuje Čína s celkovým zatížením 54 %, Jižní Korea, Japonsko a státy Evropské unie s 20% sazbou. EU již deklarovala, že využije „všech dostupných nástrojů“ k odvetě, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kanada, ačkoliv unikla základnímu 10% clu, stále čelí dříve zavedeným 25% clům na automobilový průmysl a další sektory. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „nic není mimo stůl“, čímž dal najevo připravenost k možným protiopatřením.
Vietnam a další rozvojové ekonomiky jihovýchodní Asie, jako je Kambodža (49%) a Myanmar (44%), mohou být touto situací velmi silně zasaženy. Vzhledem k jejich závislosti na americkém trhu je otázkou, zda vůbec budou schopny reagovat, nebo zda budou muset nápor amerických opatření prostě vydržet.
Zvláště Vietnam, který donedávna těžil ze zhoršených vztahů mezi USA a Čínou, se nyní ocitá v obtížné situaci. Způsob, jakým se snažil vyjít Spojeným státům vstříc – například přijetím deportovaných vietnamských občanů – nyní vypadá jako nedostatečný.
Některé země přitom zvažují, zda má odvetná strategie vůbec smysl. Austrálie například uvažuje, že by místo odvety mohla raději hledat alternativní cesty. Rusko, jehož obchodní vztahy s USA jsou minimální a zatížené sankcemi, by naopak mohlo těžit z možnosti rozšíření spolupráce s Washingtonem – což si údajně Trump přeje.
Jedním z méně zřejmých, ale zásadních dopadů je Trumpovo zrušení výjimky známé jako „de minimis“ pro drobné nákupy z Číny. Od 2. května bude platit clo ve výši 30 % nebo minimálně 25 dolarů na každou zásilku, což se 1. června zvýší na 50 dolarů. Toto opatření se dotkne milionů Američanů, kteří nakupují levné zboží online, zejména přes platformy jako Temu nebo AliExpress.
Americká poštovní služba tak čelí bezprecedentní logistické výzvě – až 100 000 malých balíčků za hodinu bude nově podléhat clu a kontrolám ze strany celníků. Online nakupování z Číny se tak výrazně prodraží, a to nejen kvůli clům, ale i z důvodu možné byrokratické zátěže.
Po celém světě lze očekávat také spotřebitelskou reakci – včetně bojkotů amerických výrobků. Příkladem může být kanadské hnutí „lokty vzhůru“, které podporuje domácí spotřebu na úkor amerického zboží. Mnozí zákazníci však riskují, že svým protestem poškodí především místní franšízanty, nikoli americké korporace.
Trump by však mohl navzdory všemu brzy vyhlásit vítězství. V důsledku okamžitého zavedení cel totiž dojde k poklesu měsíčního obchodního deficitu, což mu poskytne prostor k tvrzení, že jeho opatření fungují. Tento efekt ale bude spíše krátkodobý a způsobený tím, že dovozci nestihli předzásobit své sklady.
Dlouhodobě však nová cla poškodí zejména běžné americké spotřebitele. Například tričko za 20 dolarů může nyní stát téměř 30 dolarů, a to ještě bez započtení amerických prodejních daní. V kombinaci s dalšími restrikcemi to znamená zásadní zdražení spotřebního zboží v USA.
Jak tato obchodní sága pokračuje, svět se musí připravit na další epizody, plné nejistoty, vyhrožování a odvet. Obchodní válka nabírá globální rozměry – a žádný stát, firma ani spotřebitel z ní zřejmě nevyjde bez šrámu.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.