Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Video: Čínská vojenská přehlídka | YouTube
Prezident Si Ťin-pching se na přehlídce ukázal po boku hned dvaceti šesti hlav států, mezi nimiž nechyběli ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Bylo to vůbec poprvé, co se tito tři lídři setkali na veřejnosti. Pro Kima, který byl dlouho v mezinárodní izolaci, znamenala účast na takto významné události posílení jeho postavení.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu prohlásil, že jeho země je „nezastavitelná“ a nikdy se nenechá „zastrašit“. Zdůraznil, že se lidstvo musí rozhodnout, zda si zvolí mír, nebo válku. Tyto silné výroky a představené vojenské vybavení mohou být náznakem, jaké plány má Čína s demokratickým Tchaj-wanem, který považuje za své území.
Během přehlídky Si Ťin-pching v limuzíně defiloval před zástupy vojáků a vojenské techniky na pekingské třídě Čchang-an. Poté se vrátil, aby se připojil ke svým hostům na sedadlech nad ikonickým portrétem Mao Ce-tunga. Mezi vojenským vybavením, které se na přehlídce objevilo poprvé, byly například hypersonické střely, podvodní drony a nová mezikontinentální balistická střela DF-61.
Kromě defilé po zemi proběhla také velkolepá letecká přehlídka, kde se letadla a vrtulníky seřadily do formace tvořící číslo osmdesát. Pekingští obyvatelé se sešli v ulicích, aby si ji prohlédli. Cílem celé události bylo ukázat světu jednotu a vojenskou sílu Číny.
Napětí vyvolala reakce Donalda Trumpa, který se přehlídky nezúčastnil a na sociální síti se opřel do Si Ťin-pchinga, Putina a Kima. Obvinil je ze spiknutí proti Spojeným státům.
Akce byla vyvrcholením týdne plného diplomatických událostí, kdy Si Ťin-pching hostil v severním přístavním městě Tchien-ťin summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Cílem organizace je nabídnout alternativu k tradičním západním aliancím. Většina zúčastněných lídrů, včetně Putina, se pak přesunula do Pekingu na vojenskou přehlídku.
Mezi hosty nebyli žádní významní západní představitelé. Bezpečnostní opatření v Pekingu byla během přehlídky výrazně zpřísněna. Byly uzavřené silnice a na mostech a ulicích byli rozmístěni vojáci.
Kim Čong-un, který do Pekingu přijel vlakem se svou dcerou, se na mezinárodní scéně naposledy aktivně pohyboval okolo roku 2018, kdy se několikrát setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po neúspěchu summitu v Hanoji v roce 2019 se z globální scény stáhl.
Severní Korea je v současné době jedním z hlavních spojenců Ruska ve válce na Ukrajině. Během setkání v Pekingu, které se konalo po přehlídce, Putin poděkoval Kimovi a ocenil jeho vojáky za to, že bojují „hrdinsky“. Kimova účast demonstruje jeho mocné přátele, kteří se k němu chovají s respektem. Čína zase ukázala, že má moc a politický vliv na to, aby svedla Putina a Kima dohromady.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.