Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Video: Čínská vojenská přehlídka | YouTube
Prezident Si Ťin-pching se na přehlídce ukázal po boku hned dvaceti šesti hlav států, mezi nimiž nechyběli ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Bylo to vůbec poprvé, co se tito tři lídři setkali na veřejnosti. Pro Kima, který byl dlouho v mezinárodní izolaci, znamenala účast na takto významné události posílení jeho postavení.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu prohlásil, že jeho země je „nezastavitelná“ a nikdy se nenechá „zastrašit“. Zdůraznil, že se lidstvo musí rozhodnout, zda si zvolí mír, nebo válku. Tyto silné výroky a představené vojenské vybavení mohou být náznakem, jaké plány má Čína s demokratickým Tchaj-wanem, který považuje za své území.
Během přehlídky Si Ťin-pching v limuzíně defiloval před zástupy vojáků a vojenské techniky na pekingské třídě Čchang-an. Poté se vrátil, aby se připojil ke svým hostům na sedadlech nad ikonickým portrétem Mao Ce-tunga. Mezi vojenským vybavením, které se na přehlídce objevilo poprvé, byly například hypersonické střely, podvodní drony a nová mezikontinentální balistická střela DF-61.
Kromě defilé po zemi proběhla také velkolepá letecká přehlídka, kde se letadla a vrtulníky seřadily do formace tvořící číslo osmdesát. Pekingští obyvatelé se sešli v ulicích, aby si ji prohlédli. Cílem celé události bylo ukázat světu jednotu a vojenskou sílu Číny.
Napětí vyvolala reakce Donalda Trumpa, který se přehlídky nezúčastnil a na sociální síti se opřel do Si Ťin-pchinga, Putina a Kima. Obvinil je ze spiknutí proti Spojeným státům.
Akce byla vyvrcholením týdne plného diplomatických událostí, kdy Si Ťin-pching hostil v severním přístavním městě Tchien-ťin summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Cílem organizace je nabídnout alternativu k tradičním západním aliancím. Většina zúčastněných lídrů, včetně Putina, se pak přesunula do Pekingu na vojenskou přehlídku.
Mezi hosty nebyli žádní významní západní představitelé. Bezpečnostní opatření v Pekingu byla během přehlídky výrazně zpřísněna. Byly uzavřené silnice a na mostech a ulicích byli rozmístěni vojáci.
Kim Čong-un, který do Pekingu přijel vlakem se svou dcerou, se na mezinárodní scéně naposledy aktivně pohyboval okolo roku 2018, kdy se několikrát setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po neúspěchu summitu v Hanoji v roce 2019 se z globální scény stáhl.
Severní Korea je v současné době jedním z hlavních spojenců Ruska ve válce na Ukrajině. Během setkání v Pekingu, které se konalo po přehlídce, Putin poděkoval Kimovi a ocenil jeho vojáky za to, že bojují „hrdinsky“. Kimova účast demonstruje jeho mocné přátele, kteří se k němu chovají s respektem. Čína zase ukázala, že má moc a politický vliv na to, aby svedla Putina a Kima dohromady.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
