Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Video: Čínská vojenská přehlídka | YouTube
Prezident Si Ťin-pching se na přehlídce ukázal po boku hned dvaceti šesti hlav států, mezi nimiž nechyběli ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Bylo to vůbec poprvé, co se tito tři lídři setkali na veřejnosti. Pro Kima, který byl dlouho v mezinárodní izolaci, znamenala účast na takto významné události posílení jeho postavení.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu prohlásil, že jeho země je „nezastavitelná“ a nikdy se nenechá „zastrašit“. Zdůraznil, že se lidstvo musí rozhodnout, zda si zvolí mír, nebo válku. Tyto silné výroky a představené vojenské vybavení mohou být náznakem, jaké plány má Čína s demokratickým Tchaj-wanem, který považuje za své území.
Během přehlídky Si Ťin-pching v limuzíně defiloval před zástupy vojáků a vojenské techniky na pekingské třídě Čchang-an. Poté se vrátil, aby se připojil ke svým hostům na sedadlech nad ikonickým portrétem Mao Ce-tunga. Mezi vojenským vybavením, které se na přehlídce objevilo poprvé, byly například hypersonické střely, podvodní drony a nová mezikontinentální balistická střela DF-61.
Kromě defilé po zemi proběhla také velkolepá letecká přehlídka, kde se letadla a vrtulníky seřadily do formace tvořící číslo osmdesát. Pekingští obyvatelé se sešli v ulicích, aby si ji prohlédli. Cílem celé události bylo ukázat světu jednotu a vojenskou sílu Číny.
Napětí vyvolala reakce Donalda Trumpa, který se přehlídky nezúčastnil a na sociální síti se opřel do Si Ťin-pchinga, Putina a Kima. Obvinil je ze spiknutí proti Spojeným státům.
Akce byla vyvrcholením týdne plného diplomatických událostí, kdy Si Ťin-pching hostil v severním přístavním městě Tchien-ťin summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Cílem organizace je nabídnout alternativu k tradičním západním aliancím. Většina zúčastněných lídrů, včetně Putina, se pak přesunula do Pekingu na vojenskou přehlídku.
Mezi hosty nebyli žádní významní západní představitelé. Bezpečnostní opatření v Pekingu byla během přehlídky výrazně zpřísněna. Byly uzavřené silnice a na mostech a ulicích byli rozmístěni vojáci.
Kim Čong-un, který do Pekingu přijel vlakem se svou dcerou, se na mezinárodní scéně naposledy aktivně pohyboval okolo roku 2018, kdy se několikrát setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po neúspěchu summitu v Hanoji v roce 2019 se z globální scény stáhl.
Severní Korea je v současné době jedním z hlavních spojenců Ruska ve válce na Ukrajině. Během setkání v Pekingu, které se konalo po přehlídce, Putin poděkoval Kimovi a ocenil jeho vojáky za to, že bojují „hrdinsky“. Kimova účast demonstruje jeho mocné přátele, kteří se k němu chovají s respektem. Čína zase ukázala, že má moc a politický vliv na to, aby svedla Putina a Kima dohromady.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.