Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin však prozatím neprojevuje velkou ochotu sdílet společný stůl s ukrajinským protějškem, pokud by se jednání nekonalo v Moskvě. Kreml podle BBC uvedl, že by se třístranné rozhovory mohly příští měsíc obnovit v Abú Zabí, avšak pouze na technické úrovni. Americký vyslanec Steve Witkoff na sociální síti X připustil, že v této záležitosti zbývá vykonat ještě mnoho důležité práce.
Witkoff zároveň ve svém vyjádření zdůraznil, že americký prezident Donald Trump zůstává odhodlán dosáhnout ukončení tohoto konfliktu. Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov se zúčastnil rozhovorů v Petrohradu a přednesl klíčová vyjádření k celé diplomatické snaze. Ušakov uvedl, že americký vyslanec informoval Putina o diskusích v Oslu a o nových přístupech ze strany Evropanů a Kyjeva.
Kremelský poradce však dal najevo, že ho tyto návrhy příliš neohromily, a označil je za málo užitečné pro řešení ukrajinské krize. Na dotaz ruské státní televize ohledně toho, jak blízko je mír, Ušakov odpověděl, že věci se pohybují tím správným směrem. Dodal však, že situace zůstává poměrně vágní a přesný odhad vývoje je obtížný.
Ruský prezident se podle všeho v současné době necítí pod tlakem k ukončení probíhajícího konfliktu. Dobře si uvědomuje, že ukrajinská protivzdušná obrana čelí vážnému zatížení a že se blíží zimní období. Chladné počasí může Moskva vnímat jako příležitost k zesílení tlaku na zemi.
Vladimir Putin rovněž sleduje situaci v Bílém domě, kde má americký prezident zájem na větším a ziskovějším vztahu s Ruskem. Spojené státy v poslední době pozastavily některé sankce uvalené na Moskvu a souhlasily s nákupem ruské nafty. Donald Trump navíc vyjádřil ostrou kritiku na adresu prezidenta Zelenského, což Moskvě vyhovuje a snižuje tlak na její vedení.
Ruský poslanec a moderátor Jevgenij Popov označil Donalda Trumpa za jediného vůdce v západním světě, který nyní pro mír něco dělá. Na otázku, zda jde o mír za ruských podmínek, odpověděl, že samozřejmě ano. Třístranná schůzka na nejvyšší úrovni sice možná není bezprostředně na obzoru, ale situace se vyvíjí dál.
V průběhu příštího měsíce se na okraj summitu APEC v Číně může uskutečnit setkání mezi Vladimirem Putinem, Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem. Někteří komentátoři tuto připravovanou událost již označují za novou Jaltu v narážce na historickou konferenci z roku 1945. Podle poslance Popova jsou Rusko, Čína a Spojené státy v současnosti jedinými supervelmocemi světa, a setkání jejich lídrů proto přinese globální význam.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
