Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.
Trump po pondělním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že Izrael zatím plní dvacetibodový mírový plán, který od Hamásu vyžaduje odzbrojení, na sto procent. Podle amerického prezidenta by se obě strany konfliktu měly posunout do druhé fáze co možná nejrychleji. "Musí ale dojít k odzbrojení," zdůraznil podle BBC.
"Pokud se (Hamás) neodzbrojí, s čímž souhlasili, pak opravdu tvrdě zaplatí. Musí se odzbrojit ve velmi krátkém čase," konstatoval šéf Bílého domu a podotkl, že brzy může začít rekonstrukce Pásma Gazy. Trump se také zastal Izraelců ohledně plnění mírového plánu. "Nejsem znepokojen ničím, co Izrael dělá. Jsem znepokojen tím, co dělají jiní lidé, respektive co nedělají," poznamenal.
Mírový plán vstoupil v platnost během října. Ve druhé fázi má být v Pásmu Gazy, palestinské exklávě u pobřeží Středozemního moře, ustanovena technokratická vláda. Zároveň se mají odzbrojit příslušníci hnutí Hamás a izraelští vojáci se z oblasti stáhnou. Následně může začít obnova území.
Sám Netanjahu podle kritiků zdržuje mírový proces a tlačí na Hamás, aby se odzbrojil před stažením izraelských vojsk z Gazy. Je mu také vyčítáno, že se nechce angažovat v otázce politické budoucnosti Palestinců.
Od zahájení příměří přišlo o život přes 400 Palestinců, tvrdí úřady řízené Hamásem. Izraelská armáda, která ovládá více než polovinu Pásma Gazy, k tomu uvedla, že opětuje palbu pouze v případě, že jsou porušeny podmínky příměří. Sama obvinila Hamás ze zavraždění trojice izraelských vojáků.
Člen prezidentské ochranky čelí obžalobě kvůli únorové nehodě pod vlivem alkoholu, která se stala v obci na Náchodsku, kde má prezident Petr Pavel chalupu. Šofér, který je od nehody mimo službu, může dostat až dvouletý trest odnětí svobody.
Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.
Felix Slováček a Dáda Patrasová mají za sebou nejsmutnější Vánoce, jaké si pamatují. Poprvé totiž nesháněli dárky pro milovanou dceru Aničku, která letos podlehla vážné nemoci.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.