Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Podle výzkumných dat analytické organizace ACLED bylo v Evropě mezi lednem 2022 a dubnem 2025 zaznamenáno téměř dvě stě podezřelých incidentů spojených s ruskou diverzní činností. Tyto operace, zahrnující desítky případů sabotáží, žhářství, vandalismu a přeletů dronů nad citlivými objekty, mají za cíl testovat odhodlání západních zemí pod práhem otevřeného vojenského konfliktu. Nejvíce takových událostí zaznamenalo Německo, následované Norskem, Finskem a Polskem, přičemž výzkumné ústavy varují i před využíváním kriminálních sítí k plnění diverzních úkolů.
Cílem těchto hybridních akcí nebývá přímý vojenský střet se státem, ale narušení systémů, na kterých závisí běžný život obyvatel. Útoky na dodávky elektrické energie, komunikační sítě, dopravu, místní samosprávy nebo dezinformace šířené ve veřejném prostoru mají za cíl oslabit důvěru v demokratické instituce a prohloubit společenské rozpory. Právě proto nová obranná agenda Evropské unie spoléhá nejen na ozbrojené síly, ale také na schopnost samotných občanů a komunit zachovat klid a funkčnost v krizových situacích.
Sílící zájem veřejnosti o bezpečnost potvrzují i průzkumy Eurobarometru, podle nichž se velká většina Evropanů obává o bezpečnostní schopnosti Unie a zároveň podporuje společnou obrannou politiku. Evropská unie v reakci na tyto výzvy představila v roce 2025 Strategii připravené Unie, která prosazuje komplexní přístup k rizikům a zapojení celé společnosti. Součástí této strategie je i doporučení pro domácnosti, aby udržovaly zásoby základních potřeb pro přežití na nejméně sedmdesát dva hodin.
Role občanů spočívá především v tom, že odmítnou být nástrojem chaosu a destabilizace. V případě dezinformačních kampaní závisí bezpečnost na tom, zda jednotlivci nepodložené zprávy dále šíří a podléhají panice, nebo zda si informace ověřují z důvěryhodných zdrojů. Při výpadcích energií či komunikačních sítí zase rozhoduje praktická připravenost domácností, jako je držení hotovosti, náhradních zdrojů energie, pitné vody či předem dohodnutých krizových kontaktů s rodinou a sousedy.
Snaha o vyšší krizovou připravenost civilního obyvatelstva neznamená militarizaci společnosti ani přenášení odpovědnosti ze státu na jednotlivce. Zajištění národní obrany a ochrany infrastruktury zůstává primární povinností vlád a bezpečnostních složek. Protože však moderní hybridní hrozby míří přímo na mysl a pohodlí obyvatel, nemohou státní orgány čelit chaosu bez aktivní součinnosti informovaných a odolných občanů, kteří nepodléhají manipulacím.
Inspiraci pro celou Evropu představují země jako Finsko, Švédsko či Dánsko, které dlouhodobě rozvíjejí koncepty krizové připravenosti a distribuují občanům praktické návody pro případ války nebo přírodních katastrof. V České republice fungují ve školách vzdělávací programy zaměřené na chování při mimořádných událostech a znalost tísňových signálů, připomíná pro The Conversation Monika Sus, profesorka na Ústavu politologických studií Polské akademie věd. Propojování státní obrany s občanskou vzdělaností a dobrovolnictvím vytváří odolné prostředí, které je odolnější vůči zastrašování a tlaku ze strany vnějších protivníků.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl vyjádřit k tomu, zda podporuje opětovné zvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tento postoj představuje zřetelný odklon od prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno izraelskému předsedovi vlády vyjádřil plnou veřejnou podporu. K vyjádření dochází v citlivém období pouhých několik dní před konáním izraelských parlamentních voleb.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.