Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
K této mimořádné diplomatické aktivitě došlo poté, co ministerstvo spravedlnosti USA zahájilo vyšetřování samotného předsedy Fedu. Žalobci prověřují okolnosti miliardové rekonstrukce sídla centrální banky ve Washingtonu a zkoumají, zda Powell při své dřívější výpovědi v Kongresu neuváděl nepravdivé informace o nákladech projektu. Powell však ve videonahrávce zaslané médiím označil toto vyšetřování za pouhou záminku, která má zvýšit politický tlak na Fed, aby razantněji snižoval úrokové sazby.
Americký prezident Donald Trump, který Powella do funkce v roce 2018 sám jmenoval, ho dlouhodobě kritizuje a veřejně ho častuje urážlivými výrazy. Trump sice prohlásil, že o vyšetřování ministerstva spravedlnosti nic neví, zároveň se však nechal slyšet, že Powell podle něj není příliš schopný v řízení banky ani ve stavebnictví. Tento bezprecedentní útok na nezávislost měnové politiky vyvolal otřesy na trzích a vedl k oslabení dolaru vůči euru i dalším světovým měnám.
Pod prohlášení na obranu Powella se kromě lídrů z Evropy a Británie podepsali také guvernéři centrálních bank z Kanady, Austrálie, Švýcarska, Brazílie či Jižní Koreje. Celou iniciativu koordinovala Banka pro mezinárodní vypořádání plateb se sídlem v Basileji. Centrální bankéři vyzdvihli Powellovu bezúhonnost a jeho neochvějné odhodlání sloužit veřejnému zájmu bez ohledu na politické preference Bílého domu.
Kritika postupu administrativy zaznívá i z řad bývalých vysokých představitelů Fedu, jako jsou Alan Greenspan či Janet Yellenová. Podle nich se současné snahy o ovládnutí měnové politiky podobají praktikám v rozvojových zemích se slabými institucemi, což může mít pro americkou ekonomiku i globální postavení dolaru fatální následky. Proti postupu ministerstva spravedlnosti se začínají ozývat i někteří republikánští senátoři, kteří hrozí, že zablokují schvalování Powellova nástupce, dokud se právní spory nevyjasní.
Jerome Powell by měl ve své funkci skončit v květnu. Současná eskalace napětí však naznačuje, že boj o podobu amerického bankovnictví bude provázet Washington až do posledního dne jeho mandátu. Trhy nyní s obavami sledují, zda politický tlak na Fed nepovede k nekontrolovanému růstu inflace nebo k oslabení důvěry v americký státní dluh jako bezpečný přístav pro investory.
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.