Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Souboj o Warner Bros se vyostřil poté, co se společnost začátkem prosince dohodla na prodeji svých filmových studií a streamovací služby HBO Max konkurenčnímu Netflixu za 82,7 miliardy dolarů. Společnost Paramount, kterou ovládá miliardářská rodina Ellisonových, však bleskově kontrovala mnohem vyšší hotovostní nabídkou. Na rozdíl od Netflixu chce Paramount koupit celou firmu, tedy včetně zpravodajské sítě CNN.
Správní rada WBD v dopise akcionářům obvinila Paramount z klamání investorů. Podle vedení WBD není jasné, zda má rodina Ellisonových pro takto obří transakci skutečně zajištěné dostatečné finanční krytí. Předseda rady Samuel A. Di Piazza Jr. uvedl, že Paramount opakovaně ignoroval klíčové obavy, které mu byly tlumočeny během předchozích šesti neúspěšných návrhů na fúzi.
Situaci kolem financování Paramountu navíc zkomplikoval odchod jednoho z klíčových partnerů. V úterý se z procesu nečekaně stáhl investiční fond Affinity Partners, který založil Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa. Nabídka Paramountu se tak nyní opírá především o zdroje z Blízkého východu, konkrétně o státní fondy Saúdské Arábie a Kataru, což vyvolává otázky ohledně budoucího vlivu zahraničního kapitálu na americká média.
Do celého sporu otevřeně zasahuje i Bílý dům. Prezident Donald Trump se nechal slyšet, že hodlá osobně dohlížet na to, zda regulátoři jakoukoli dohodu posvětí. Jeho hlavním terčem je přitom právě televize CNN, kterou dlouhodobě kritizuje. Minulý týden prohlásil, že CNN by měla být prodána samostatně, protože její současné vedení považuje za zkorumpované nebo neschopné.
Vedení WBD varuje akcionáře také před vysokými náklady, které by přijetí nabídky od Paramountu provázely. Pokud by společnost zrušila již podepsanou dohodu s Netflixem, musela by zaplatit tučnou pokutu ve výši 2,8 miliardy dolarů. Podle správní rady představuje spojení s Netflixem pro akcionáře mnohem jistější a stabilnější hodnotu než nejisté sliby ze strany Paramountu.
Akcionáři mají nyní čas do 8. ledna 2026, aby se rozhodli, ke které straně se přikloní. Výsledek tohoto souboje určí podobu globálního zábavního průmyslu na příští desetiletí. Pokud zvítězí Paramount, vznikne gigant schopný konkurovat i společnosti Disney, pokud Netflix, potvrdí se definitivní nadvláda streamovacích platforem nad tradičními filmovými studii.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.