Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. Zdůraznil, že skutečné příměří a cesta k ukončení války mohou začít pouze v případě přímého jednání s tím, „kdo všechno rozhoduje“.
„Toto je jeho válka. On ji rozpoutal, on ji může ukončit,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na Putina. „Každá výzva k bezpodmínečnému příměří má smysl. A výzvy k přímým jednáním na nejvyšší úrovni jsou stejně důležité.“
Zelenskyj také připomněl, že původně požadoval jako podmínku příměří na 30 dní, ale na základě doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho vyzval „přistoupit na Putinovu hru“, nakonec souhlasil i bez této záruky.
Donald Trump nyní pokračuje v diplomatické iniciativě. Při letu do katarského Dauhá novinářům na palubě Air Force One řekl, že o účasti na summitu vážně uvažuje. „Putin by si přál, abych tam byl – a ta možnost stále existuje,“ uvedl Trump. „To, že to zvažuji, neznamená, že bych to neudělal. Pokud to může zachránit životy, udělám to a vrátím se.“
Trump dále dodal: „Nevím, jestli tam vůbec Putin bude, pokud tam nebudu já.“
Na dotaz, zda si stále myslí, že ho Putin jen „vodí za nos“, jak naznačil v nedávném příspěvku na sociální síti, Trump odpověděl, že to novinářům poví během několika dní.
Přestože Vladimir Putin byl tím, kdo přímé jednání v Turecku navrhl, zůstává nejasné, zda se skutečně osobně zúčastní. Kreml opakovaně uvedl, že složení ruské delegace oznámí, až k tomu prezident dá pokyn. Zatím ale z Moskvy nezaznělo žádné potvrzení osobní účasti.
Zelenskyj jasně prohlásil, že není ochoten jednat s žádným jiným ruským představitelem než s Putinem samotným.
Trump, který se aktuálně nachází na cestě po Blízkém východě, dříve zmínil, že zvažuje zastávku v Turecku. „Uvažoval jsem, že bych tam přelétl. Pokud uvidím, že se tam může něco skutečně stát, tak je to možnost,“ řekl novinářům.
Bílý dům oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a generál ve výslužbě Keith Kellogg se na jednání určitě dostaví. Rovněž ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil svou účast.
Důležitou roli v zákulisní diplomacii se snaží sehrát i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který po nedávné návštěvě Moskvy vyjádřil podporu jednáním a uvedl, že požádá Putina, aby do Turecka přijel. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech,“ uvedl Lula. „Máme možnost výrazně rozšířit naše obchodní vztahy a napomoci světovému míru.“
Mírová iniciativa v Istanbulu je v tuto chvíli obestřena velkou nejistotou. Vše bude záležet na tom, zda se Putin rozhodne dorazit osobně – a zda se Trump skutečně rozhodne přerušit svou cestu po Perském zálivu. Pokud by se oba muži ocitli v jedné místnosti se Zelenským, šlo by bezesporu o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů posledních let.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.