Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. Zdůraznil, že skutečné příměří a cesta k ukončení války mohou začít pouze v případě přímého jednání s tím, „kdo všechno rozhoduje“.
„Toto je jeho válka. On ji rozpoutal, on ji může ukončit,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na Putina. „Každá výzva k bezpodmínečnému příměří má smysl. A výzvy k přímým jednáním na nejvyšší úrovni jsou stejně důležité.“
Zelenskyj také připomněl, že původně požadoval jako podmínku příměří na 30 dní, ale na základě doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho vyzval „přistoupit na Putinovu hru“, nakonec souhlasil i bez této záruky.
Donald Trump nyní pokračuje v diplomatické iniciativě. Při letu do katarského Dauhá novinářům na palubě Air Force One řekl, že o účasti na summitu vážně uvažuje. „Putin by si přál, abych tam byl – a ta možnost stále existuje,“ uvedl Trump. „To, že to zvažuji, neznamená, že bych to neudělal. Pokud to může zachránit životy, udělám to a vrátím se.“
Trump dále dodal: „Nevím, jestli tam vůbec Putin bude, pokud tam nebudu já.“
Na dotaz, zda si stále myslí, že ho Putin jen „vodí za nos“, jak naznačil v nedávném příspěvku na sociální síti, Trump odpověděl, že to novinářům poví během několika dní.
Přestože Vladimir Putin byl tím, kdo přímé jednání v Turecku navrhl, zůstává nejasné, zda se skutečně osobně zúčastní. Kreml opakovaně uvedl, že složení ruské delegace oznámí, až k tomu prezident dá pokyn. Zatím ale z Moskvy nezaznělo žádné potvrzení osobní účasti.
Zelenskyj jasně prohlásil, že není ochoten jednat s žádným jiným ruským představitelem než s Putinem samotným.
Trump, který se aktuálně nachází na cestě po Blízkém východě, dříve zmínil, že zvažuje zastávku v Turecku. „Uvažoval jsem, že bych tam přelétl. Pokud uvidím, že se tam může něco skutečně stát, tak je to možnost,“ řekl novinářům.
Bílý dům oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a generál ve výslužbě Keith Kellogg se na jednání určitě dostaví. Rovněž ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil svou účast.
Důležitou roli v zákulisní diplomacii se snaží sehrát i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který po nedávné návštěvě Moskvy vyjádřil podporu jednáním a uvedl, že požádá Putina, aby do Turecka přijel. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech,“ uvedl Lula. „Máme možnost výrazně rozšířit naše obchodní vztahy a napomoci světovému míru.“
Mírová iniciativa v Istanbulu je v tuto chvíli obestřena velkou nejistotou. Vše bude záležet na tom, zda se Putin rozhodne dorazit osobně – a zda se Trump skutečně rozhodne přerušit svou cestu po Perském zálivu. Pokud by se oba muži ocitli v jedné místnosti se Zelenským, šlo by bezesporu o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů posledních let.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.