Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. Zdůraznil, že skutečné příměří a cesta k ukončení války mohou začít pouze v případě přímého jednání s tím, „kdo všechno rozhoduje“.
„Toto je jeho válka. On ji rozpoutal, on ji může ukončit,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na Putina. „Každá výzva k bezpodmínečnému příměří má smysl. A výzvy k přímým jednáním na nejvyšší úrovni jsou stejně důležité.“
Zelenskyj také připomněl, že původně požadoval jako podmínku příměří na 30 dní, ale na základě doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho vyzval „přistoupit na Putinovu hru“, nakonec souhlasil i bez této záruky.
Donald Trump nyní pokračuje v diplomatické iniciativě. Při letu do katarského Dauhá novinářům na palubě Air Force One řekl, že o účasti na summitu vážně uvažuje. „Putin by si přál, abych tam byl – a ta možnost stále existuje,“ uvedl Trump. „To, že to zvažuji, neznamená, že bych to neudělal. Pokud to může zachránit životy, udělám to a vrátím se.“
Trump dále dodal: „Nevím, jestli tam vůbec Putin bude, pokud tam nebudu já.“
Na dotaz, zda si stále myslí, že ho Putin jen „vodí za nos“, jak naznačil v nedávném příspěvku na sociální síti, Trump odpověděl, že to novinářům poví během několika dní.
Přestože Vladimir Putin byl tím, kdo přímé jednání v Turecku navrhl, zůstává nejasné, zda se skutečně osobně zúčastní. Kreml opakovaně uvedl, že složení ruské delegace oznámí, až k tomu prezident dá pokyn. Zatím ale z Moskvy nezaznělo žádné potvrzení osobní účasti.
Zelenskyj jasně prohlásil, že není ochoten jednat s žádným jiným ruským představitelem než s Putinem samotným.
Trump, který se aktuálně nachází na cestě po Blízkém východě, dříve zmínil, že zvažuje zastávku v Turecku. „Uvažoval jsem, že bych tam přelétl. Pokud uvidím, že se tam může něco skutečně stát, tak je to možnost,“ řekl novinářům.
Bílý dům oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a generál ve výslužbě Keith Kellogg se na jednání určitě dostaví. Rovněž ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil svou účast.
Důležitou roli v zákulisní diplomacii se snaží sehrát i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který po nedávné návštěvě Moskvy vyjádřil podporu jednáním a uvedl, že požádá Putina, aby do Turecka přijel. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech,“ uvedl Lula. „Máme možnost výrazně rozšířit naše obchodní vztahy a napomoci světovému míru.“
Mírová iniciativa v Istanbulu je v tuto chvíli obestřena velkou nejistotou. Vše bude záležet na tom, zda se Putin rozhodne dorazit osobně – a zda se Trump skutečně rozhodne přerušit svou cestu po Perském zálivu. Pokud by se oba muži ocitli v jedné místnosti se Zelenským, šlo by bezesporu o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů posledních let.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.