Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. Zdůraznil, že skutečné příměří a cesta k ukončení války mohou začít pouze v případě přímého jednání s tím, „kdo všechno rozhoduje“.
„Toto je jeho válka. On ji rozpoutal, on ji může ukončit,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na Putina. „Každá výzva k bezpodmínečnému příměří má smysl. A výzvy k přímým jednáním na nejvyšší úrovni jsou stejně důležité.“
Zelenskyj také připomněl, že původně požadoval jako podmínku příměří na 30 dní, ale na základě doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho vyzval „přistoupit na Putinovu hru“, nakonec souhlasil i bez této záruky.
Donald Trump nyní pokračuje v diplomatické iniciativě. Při letu do katarského Dauhá novinářům na palubě Air Force One řekl, že o účasti na summitu vážně uvažuje. „Putin by si přál, abych tam byl – a ta možnost stále existuje,“ uvedl Trump. „To, že to zvažuji, neznamená, že bych to neudělal. Pokud to může zachránit životy, udělám to a vrátím se.“
Trump dále dodal: „Nevím, jestli tam vůbec Putin bude, pokud tam nebudu já.“
Na dotaz, zda si stále myslí, že ho Putin jen „vodí za nos“, jak naznačil v nedávném příspěvku na sociální síti, Trump odpověděl, že to novinářům poví během několika dní.
Přestože Vladimir Putin byl tím, kdo přímé jednání v Turecku navrhl, zůstává nejasné, zda se skutečně osobně zúčastní. Kreml opakovaně uvedl, že složení ruské delegace oznámí, až k tomu prezident dá pokyn. Zatím ale z Moskvy nezaznělo žádné potvrzení osobní účasti.
Zelenskyj jasně prohlásil, že není ochoten jednat s žádným jiným ruským představitelem než s Putinem samotným.
Trump, který se aktuálně nachází na cestě po Blízkém východě, dříve zmínil, že zvažuje zastávku v Turecku. „Uvažoval jsem, že bych tam přelétl. Pokud uvidím, že se tam může něco skutečně stát, tak je to možnost,“ řekl novinářům.
Bílý dům oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a generál ve výslužbě Keith Kellogg se na jednání určitě dostaví. Rovněž ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil svou účast.
Důležitou roli v zákulisní diplomacii se snaží sehrát i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který po nedávné návštěvě Moskvy vyjádřil podporu jednáním a uvedl, že požádá Putina, aby do Turecka přijel. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech,“ uvedl Lula. „Máme možnost výrazně rozšířit naše obchodní vztahy a napomoci světovému míru.“
Mírová iniciativa v Istanbulu je v tuto chvíli obestřena velkou nejistotou. Vše bude záležet na tom, zda se Putin rozhodne dorazit osobně – a zda se Trump skutečně rozhodne přerušit svou cestu po Perském zálivu. Pokud by se oba muži ocitli v jedné místnosti se Zelenským, šlo by bezesporu o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů posledních let.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.