Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. Zdůraznil, že skutečné příměří a cesta k ukončení války mohou začít pouze v případě přímého jednání s tím, „kdo všechno rozhoduje“.
„Toto je jeho válka. On ji rozpoutal, on ji může ukončit,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na Putina. „Každá výzva k bezpodmínečnému příměří má smysl. A výzvy k přímým jednáním na nejvyšší úrovni jsou stejně důležité.“
Zelenskyj také připomněl, že původně požadoval jako podmínku příměří na 30 dní, ale na základě doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho vyzval „přistoupit na Putinovu hru“, nakonec souhlasil i bez této záruky.
Donald Trump nyní pokračuje v diplomatické iniciativě. Při letu do katarského Dauhá novinářům na palubě Air Force One řekl, že o účasti na summitu vážně uvažuje. „Putin by si přál, abych tam byl – a ta možnost stále existuje,“ uvedl Trump. „To, že to zvažuji, neznamená, že bych to neudělal. Pokud to může zachránit životy, udělám to a vrátím se.“
Trump dále dodal: „Nevím, jestli tam vůbec Putin bude, pokud tam nebudu já.“
Na dotaz, zda si stále myslí, že ho Putin jen „vodí za nos“, jak naznačil v nedávném příspěvku na sociální síti, Trump odpověděl, že to novinářům poví během několika dní.
Přestože Vladimir Putin byl tím, kdo přímé jednání v Turecku navrhl, zůstává nejasné, zda se skutečně osobně zúčastní. Kreml opakovaně uvedl, že složení ruské delegace oznámí, až k tomu prezident dá pokyn. Zatím ale z Moskvy nezaznělo žádné potvrzení osobní účasti.
Zelenskyj jasně prohlásil, že není ochoten jednat s žádným jiným ruským představitelem než s Putinem samotným.
Trump, který se aktuálně nachází na cestě po Blízkém východě, dříve zmínil, že zvažuje zastávku v Turecku. „Uvažoval jsem, že bych tam přelétl. Pokud uvidím, že se tam může něco skutečně stát, tak je to možnost,“ řekl novinářům.
Bílý dům oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a generál ve výslužbě Keith Kellogg se na jednání určitě dostaví. Rovněž ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil svou účast.
Důležitou roli v zákulisní diplomacii se snaží sehrát i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který po nedávné návštěvě Moskvy vyjádřil podporu jednáním a uvedl, že požádá Putina, aby do Turecka přijel. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech,“ uvedl Lula. „Máme možnost výrazně rozšířit naše obchodní vztahy a napomoci světovému míru.“
Mírová iniciativa v Istanbulu je v tuto chvíli obestřena velkou nejistotou. Vše bude záležet na tom, zda se Putin rozhodne dorazit osobně – a zda se Trump skutečně rozhodne přerušit svou cestu po Perském zálivu. Pokud by se oba muži ocitli v jedné místnosti se Zelenským, šlo by bezesporu o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů posledních let.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.