Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Na palubě letounu Air Force One byl Trump dotázán, zda USA stále plně podporují článek 5, který garantuje, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.
Odpověď však byla vyhýbavá: „Záleží na tom, jak ho definujete. Existuje mnoho definic článku 5. To víte, že?“ odpověděl novinářům. „Ale jsem zavázán být jejich přítelem. Jsem zavázán chránit životy. Přesnou definici vám dám až na místě. Nechci to říkat z letadla.“
Trumpovo vyjádření přichází ve chvíli, kdy NATO plánuje schválit nové navýšení obranných výdajů členských států na 5 % HDP – což je výrazný nárůst oproti současnému dvouprocentnímu cíli. Právě tento požadavek prezident Trump dlouhodobě prosazoval.
Ačkoli šéf NATO Mark Rutte veřejně tvrdí, že tento krok není motivován snahou „zavděčit se jednomu muži“, uniklý vzkaz, který Trump sám zveřejnil na síti Truth Social, vypovídá o opaku.
V soukromém poselství Rutte píše: „Donalde, dostal jsi nás do opravdu důležitého bodu pro Ameriku, Evropu i celý svět. Dosáhneš něčeho, co se žádnému americkému prezidentovi celé dekády nepodařilo. Evropa zaplatí – a pořádně – jak má, a to bude tvoje vítězství.“
Rutte vzkaz zakončil gratulací k „rozhodnému postupu v Íránu“, čímž odkázal na americké a izraelské údery na íránská jaderná zařízení, které vedly k odvetným útokům Íránu na americké základny v Kataru, izraelské pozice a civilní infrastrukturu.
K přetrvávajícímu napětí mezi Izraelem a Íránem se Trump vyjádřil v souvislosti s telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Volal mi Vladimir a říká: ‚Mohu vám nějak pomoct s Íránem?‘ A já mu říkám: ‚Ne, s Íránem ne. Potřebuji pomoct s tebou.‘“ Trump tím naznačil, že hledá cestu k dohodě s Kremlem ohledně války na Ukrajině.
Přestože příměří mezi Íránem a Izraelem, vyjednané za pomoci USA, stále formálně platí, jeho stabilita je po sérii útoků velmi křehká.
Trump rovněž potvrdil, že se pravděpodobně v Haagu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.