Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Na palubě letounu Air Force One byl Trump dotázán, zda USA stále plně podporují článek 5, který garantuje, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.
Odpověď však byla vyhýbavá: „Záleží na tom, jak ho definujete. Existuje mnoho definic článku 5. To víte, že?“ odpověděl novinářům. „Ale jsem zavázán být jejich přítelem. Jsem zavázán chránit životy. Přesnou definici vám dám až na místě. Nechci to říkat z letadla.“
Trumpovo vyjádření přichází ve chvíli, kdy NATO plánuje schválit nové navýšení obranných výdajů členských států na 5 % HDP – což je výrazný nárůst oproti současnému dvouprocentnímu cíli. Právě tento požadavek prezident Trump dlouhodobě prosazoval.
Ačkoli šéf NATO Mark Rutte veřejně tvrdí, že tento krok není motivován snahou „zavděčit se jednomu muži“, uniklý vzkaz, který Trump sám zveřejnil na síti Truth Social, vypovídá o opaku.
V soukromém poselství Rutte píše: „Donalde, dostal jsi nás do opravdu důležitého bodu pro Ameriku, Evropu i celý svět. Dosáhneš něčeho, co se žádnému americkému prezidentovi celé dekády nepodařilo. Evropa zaplatí – a pořádně – jak má, a to bude tvoje vítězství.“
Rutte vzkaz zakončil gratulací k „rozhodnému postupu v Íránu“, čímž odkázal na americké a izraelské údery na íránská jaderná zařízení, které vedly k odvetným útokům Íránu na americké základny v Kataru, izraelské pozice a civilní infrastrukturu.
K přetrvávajícímu napětí mezi Izraelem a Íránem se Trump vyjádřil v souvislosti s telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Volal mi Vladimir a říká: ‚Mohu vám nějak pomoct s Íránem?‘ A já mu říkám: ‚Ne, s Íránem ne. Potřebuji pomoct s tebou.‘“ Trump tím naznačil, že hledá cestu k dohodě s Kremlem ohledně války na Ukrajině.
Přestože příměří mezi Íránem a Izraelem, vyjednané za pomoci USA, stále formálně platí, jeho stabilita je po sérii útoků velmi křehká.
Trump rovněž potvrdil, že se pravděpodobně v Haagu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.