Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Každý účastník – od kardinálů až po zdravotníky či personál v jídelně – musí složit přísahu věčného mlčení. Kromě toho Vatikán vyčistí prostory od jakýchkoliv odposlouchávacích zařízení a nasadí elektronické rušičky, které zamezí přístupu k mobilním sítím i internetu.
„Vatikán bere izolaci extrémně vážně,“ říká John Allen, editor katolického zpravodajského serveru Crux. A to nejen kvůli možným kyberútokům, ale také kvůli zajištění duchovní soustředěnosti volitelů. Elektronická zařízení musí odevzdat všichni, včetně hodinek. V domě Santa Marta, kde kardinálové přebývají, nejsou televize, noviny ani rádia. Okenní závěsy zůstávají zatažené.
„Kardinálové jsou naprosto odříznutí od světa,“ potvrzuje Ines San Martin z americké pobočky Papežských misijních děl. Komunikace je povolena pouze prostřednictvím vysílaček, a to jen ve výjimečných případech – například pokud je zvolen papež a je třeba to oznámit zvoníkům ve svatopetrské bazilice.
Porušení pravidel konkláve může mít fatální následky – včetně exkomunikace, tedy vyloučení z církve. „Nikdo si netroufne přísahu porušit,“ ujišťuje bývalý vedoucí papežské domácnosti Paolo de Nicolo.
Zatímco samotné volbě předchází naprosté informační vakuum, v předvečer konkláve je atmosféra v Římě zcela opačná. Italští novináři i návštěvníci města se proměnili v lovce kardinálů. Spekuluje se o aliancích, sledují se návštěvy restaurací a zaznamenává se každé gesto. „Víno a rigatoni: Poslední večeře kardinálů“ hlásal nedávný titulek listu La Repubblica.
Novináři postávají u kolonád Svatopetrského náměstí a čekají na kardinály mířící na každodenní kongregace. Kardinálové se však drží zpátky. „Potřebujeme jednotu,“ opakují, ale více neprozradí.
Do Říma dorazilo zhruba 250 kardinálů z celého světa, ovšem pouze ti mladší 80 let mají hlasovací právo. A právě různorodost volitelů je důvodem, proč je ovlivňování výsledku obtížnější než v minulosti. „Papež František jmenoval mnoho nových kardinálů – padesát nebo šedesát procent z nich se ani nezná,“ upozorňuje San Martin.
To znesnadňuje i případné zákulisní lobby, které přesto existují. Konzervativní skupiny propagují například guinejského kardinála Saraha, známého kritikou potratů a LGBT práv. Jiné zasahují přes média – jako když uniklo video filipínského kardinála Tagleho zpívajícího „Imagine“ od Johna Lennona, což mělo poškodit jeho šance, ale spíše posílilo jeho popularitu.
Navzdory všem vnějším snahám o vliv je samotný akt volby hluboce duchovní. „Nejde o politické rozhodnutí, ale o náboženské,“ zdůrazňuje San Martin. „Věříme, že volbu vede Duch svatý.“
Ve středu ráno budou kardinálové definitivně uzamčeni ve Vatikánu. Od té chvíle přebírá otěže tradice, modlitba a vnitřní přesvědčení volitelů. Ačkoliv se o favorita zatím mluví jen opatrně, atmosféra je napjatá – výběr nového papeže ovlivní nejen směřování katolické církve, ale i její hlas ve světových otázkách od míru po morálku.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
