Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Každý účastník – od kardinálů až po zdravotníky či personál v jídelně – musí složit přísahu věčného mlčení. Kromě toho Vatikán vyčistí prostory od jakýchkoliv odposlouchávacích zařízení a nasadí elektronické rušičky, které zamezí přístupu k mobilním sítím i internetu.
„Vatikán bere izolaci extrémně vážně,“ říká John Allen, editor katolického zpravodajského serveru Crux. A to nejen kvůli možným kyberútokům, ale také kvůli zajištění duchovní soustředěnosti volitelů. Elektronická zařízení musí odevzdat všichni, včetně hodinek. V domě Santa Marta, kde kardinálové přebývají, nejsou televize, noviny ani rádia. Okenní závěsy zůstávají zatažené.
„Kardinálové jsou naprosto odříznutí od světa,“ potvrzuje Ines San Martin z americké pobočky Papežských misijních děl. Komunikace je povolena pouze prostřednictvím vysílaček, a to jen ve výjimečných případech – například pokud je zvolen papež a je třeba to oznámit zvoníkům ve svatopetrské bazilice.
Porušení pravidel konkláve může mít fatální následky – včetně exkomunikace, tedy vyloučení z církve. „Nikdo si netroufne přísahu porušit,“ ujišťuje bývalý vedoucí papežské domácnosti Paolo de Nicolo.
Zatímco samotné volbě předchází naprosté informační vakuum, v předvečer konkláve je atmosféra v Římě zcela opačná. Italští novináři i návštěvníci města se proměnili v lovce kardinálů. Spekuluje se o aliancích, sledují se návštěvy restaurací a zaznamenává se každé gesto. „Víno a rigatoni: Poslední večeře kardinálů“ hlásal nedávný titulek listu La Repubblica.
Novináři postávají u kolonád Svatopetrského náměstí a čekají na kardinály mířící na každodenní kongregace. Kardinálové se však drží zpátky. „Potřebujeme jednotu,“ opakují, ale více neprozradí.
Do Říma dorazilo zhruba 250 kardinálů z celého světa, ovšem pouze ti mladší 80 let mají hlasovací právo. A právě různorodost volitelů je důvodem, proč je ovlivňování výsledku obtížnější než v minulosti. „Papež František jmenoval mnoho nových kardinálů – padesát nebo šedesát procent z nich se ani nezná,“ upozorňuje San Martin.
To znesnadňuje i případné zákulisní lobby, které přesto existují. Konzervativní skupiny propagují například guinejského kardinála Saraha, známého kritikou potratů a LGBT práv. Jiné zasahují přes média – jako když uniklo video filipínského kardinála Tagleho zpívajícího „Imagine“ od Johna Lennona, což mělo poškodit jeho šance, ale spíše posílilo jeho popularitu.
Navzdory všem vnějším snahám o vliv je samotný akt volby hluboce duchovní. „Nejde o politické rozhodnutí, ale o náboženské,“ zdůrazňuje San Martin. „Věříme, že volbu vede Duch svatý.“
Ve středu ráno budou kardinálové definitivně uzamčeni ve Vatikánu. Od té chvíle přebírá otěže tradice, modlitba a vnitřní přesvědčení volitelů. Ačkoliv se o favorita zatím mluví jen opatrně, atmosféra je napjatá – výběr nového papeže ovlivní nejen směřování katolické církve, ale i její hlas ve světových otázkách od míru po morálku.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
