Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Každý účastník – od kardinálů až po zdravotníky či personál v jídelně – musí složit přísahu věčného mlčení. Kromě toho Vatikán vyčistí prostory od jakýchkoliv odposlouchávacích zařízení a nasadí elektronické rušičky, které zamezí přístupu k mobilním sítím i internetu.
„Vatikán bere izolaci extrémně vážně,“ říká John Allen, editor katolického zpravodajského serveru Crux. A to nejen kvůli možným kyberútokům, ale také kvůli zajištění duchovní soustředěnosti volitelů. Elektronická zařízení musí odevzdat všichni, včetně hodinek. V domě Santa Marta, kde kardinálové přebývají, nejsou televize, noviny ani rádia. Okenní závěsy zůstávají zatažené.
„Kardinálové jsou naprosto odříznutí od světa,“ potvrzuje Ines San Martin z americké pobočky Papežských misijních děl. Komunikace je povolena pouze prostřednictvím vysílaček, a to jen ve výjimečných případech – například pokud je zvolen papež a je třeba to oznámit zvoníkům ve svatopetrské bazilice.
Porušení pravidel konkláve může mít fatální následky – včetně exkomunikace, tedy vyloučení z církve. „Nikdo si netroufne přísahu porušit,“ ujišťuje bývalý vedoucí papežské domácnosti Paolo de Nicolo.
Zatímco samotné volbě předchází naprosté informační vakuum, v předvečer konkláve je atmosféra v Římě zcela opačná. Italští novináři i návštěvníci města se proměnili v lovce kardinálů. Spekuluje se o aliancích, sledují se návštěvy restaurací a zaznamenává se každé gesto. „Víno a rigatoni: Poslední večeře kardinálů“ hlásal nedávný titulek listu La Repubblica.
Novináři postávají u kolonád Svatopetrského náměstí a čekají na kardinály mířící na každodenní kongregace. Kardinálové se však drží zpátky. „Potřebujeme jednotu,“ opakují, ale více neprozradí.
Do Říma dorazilo zhruba 250 kardinálů z celého světa, ovšem pouze ti mladší 80 let mají hlasovací právo. A právě různorodost volitelů je důvodem, proč je ovlivňování výsledku obtížnější než v minulosti. „Papež František jmenoval mnoho nových kardinálů – padesát nebo šedesát procent z nich se ani nezná,“ upozorňuje San Martin.
To znesnadňuje i případné zákulisní lobby, které přesto existují. Konzervativní skupiny propagují například guinejského kardinála Saraha, známého kritikou potratů a LGBT práv. Jiné zasahují přes média – jako když uniklo video filipínského kardinála Tagleho zpívajícího „Imagine“ od Johna Lennona, což mělo poškodit jeho šance, ale spíše posílilo jeho popularitu.
Navzdory všem vnějším snahám o vliv je samotný akt volby hluboce duchovní. „Nejde o politické rozhodnutí, ale o náboženské,“ zdůrazňuje San Martin. „Věříme, že volbu vede Duch svatý.“
Ve středu ráno budou kardinálové definitivně uzamčeni ve Vatikánu. Od té chvíle přebírá otěže tradice, modlitba a vnitřní přesvědčení volitelů. Ačkoliv se o favorita zatím mluví jen opatrně, atmosféra je napjatá – výběr nového papeže ovlivní nejen směřování katolické církve, ale i její hlas ve světových otázkách od míru po morálku.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
