Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Každý účastník – od kardinálů až po zdravotníky či personál v jídelně – musí složit přísahu věčného mlčení. Kromě toho Vatikán vyčistí prostory od jakýchkoliv odposlouchávacích zařízení a nasadí elektronické rušičky, které zamezí přístupu k mobilním sítím i internetu.
„Vatikán bere izolaci extrémně vážně,“ říká John Allen, editor katolického zpravodajského serveru Crux. A to nejen kvůli možným kyberútokům, ale také kvůli zajištění duchovní soustředěnosti volitelů. Elektronická zařízení musí odevzdat všichni, včetně hodinek. V domě Santa Marta, kde kardinálové přebývají, nejsou televize, noviny ani rádia. Okenní závěsy zůstávají zatažené.
„Kardinálové jsou naprosto odříznutí od světa,“ potvrzuje Ines San Martin z americké pobočky Papežských misijních děl. Komunikace je povolena pouze prostřednictvím vysílaček, a to jen ve výjimečných případech – například pokud je zvolen papež a je třeba to oznámit zvoníkům ve svatopetrské bazilice.
Porušení pravidel konkláve může mít fatální následky – včetně exkomunikace, tedy vyloučení z církve. „Nikdo si netroufne přísahu porušit,“ ujišťuje bývalý vedoucí papežské domácnosti Paolo de Nicolo.
Zatímco samotné volbě předchází naprosté informační vakuum, v předvečer konkláve je atmosféra v Římě zcela opačná. Italští novináři i návštěvníci města se proměnili v lovce kardinálů. Spekuluje se o aliancích, sledují se návštěvy restaurací a zaznamenává se každé gesto. „Víno a rigatoni: Poslední večeře kardinálů“ hlásal nedávný titulek listu La Repubblica.
Novináři postávají u kolonád Svatopetrského náměstí a čekají na kardinály mířící na každodenní kongregace. Kardinálové se však drží zpátky. „Potřebujeme jednotu,“ opakují, ale více neprozradí.
Do Říma dorazilo zhruba 250 kardinálů z celého světa, ovšem pouze ti mladší 80 let mají hlasovací právo. A právě různorodost volitelů je důvodem, proč je ovlivňování výsledku obtížnější než v minulosti. „Papež František jmenoval mnoho nových kardinálů – padesát nebo šedesát procent z nich se ani nezná,“ upozorňuje San Martin.
To znesnadňuje i případné zákulisní lobby, které přesto existují. Konzervativní skupiny propagují například guinejského kardinála Saraha, známého kritikou potratů a LGBT práv. Jiné zasahují přes média – jako když uniklo video filipínského kardinála Tagleho zpívajícího „Imagine“ od Johna Lennona, což mělo poškodit jeho šance, ale spíše posílilo jeho popularitu.
Navzdory všem vnějším snahám o vliv je samotný akt volby hluboce duchovní. „Nejde o politické rozhodnutí, ale o náboženské,“ zdůrazňuje San Martin. „Věříme, že volbu vede Duch svatý.“
Ve středu ráno budou kardinálové definitivně uzamčeni ve Vatikánu. Od té chvíle přebírá otěže tradice, modlitba a vnitřní přesvědčení volitelů. Ačkoliv se o favorita zatím mluví jen opatrně, atmosféra je napjatá – výběr nového papeže ovlivní nejen směřování katolické církve, ale i její hlas ve světových otázkách od míru po morálku.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
