Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Každý účastník – od kardinálů až po zdravotníky či personál v jídelně – musí složit přísahu věčného mlčení. Kromě toho Vatikán vyčistí prostory od jakýchkoliv odposlouchávacích zařízení a nasadí elektronické rušičky, které zamezí přístupu k mobilním sítím i internetu.
„Vatikán bere izolaci extrémně vážně,“ říká John Allen, editor katolického zpravodajského serveru Crux. A to nejen kvůli možným kyberútokům, ale také kvůli zajištění duchovní soustředěnosti volitelů. Elektronická zařízení musí odevzdat všichni, včetně hodinek. V domě Santa Marta, kde kardinálové přebývají, nejsou televize, noviny ani rádia. Okenní závěsy zůstávají zatažené.
„Kardinálové jsou naprosto odříznutí od světa,“ potvrzuje Ines San Martin z americké pobočky Papežských misijních děl. Komunikace je povolena pouze prostřednictvím vysílaček, a to jen ve výjimečných případech – například pokud je zvolen papež a je třeba to oznámit zvoníkům ve svatopetrské bazilice.
Porušení pravidel konkláve může mít fatální následky – včetně exkomunikace, tedy vyloučení z církve. „Nikdo si netroufne přísahu porušit,“ ujišťuje bývalý vedoucí papežské domácnosti Paolo de Nicolo.
Zatímco samotné volbě předchází naprosté informační vakuum, v předvečer konkláve je atmosféra v Římě zcela opačná. Italští novináři i návštěvníci města se proměnili v lovce kardinálů. Spekuluje se o aliancích, sledují se návštěvy restaurací a zaznamenává se každé gesto. „Víno a rigatoni: Poslední večeře kardinálů“ hlásal nedávný titulek listu La Repubblica.
Novináři postávají u kolonád Svatopetrského náměstí a čekají na kardinály mířící na každodenní kongregace. Kardinálové se však drží zpátky. „Potřebujeme jednotu,“ opakují, ale více neprozradí.
Do Říma dorazilo zhruba 250 kardinálů z celého světa, ovšem pouze ti mladší 80 let mají hlasovací právo. A právě různorodost volitelů je důvodem, proč je ovlivňování výsledku obtížnější než v minulosti. „Papež František jmenoval mnoho nových kardinálů – padesát nebo šedesát procent z nich se ani nezná,“ upozorňuje San Martin.
To znesnadňuje i případné zákulisní lobby, které přesto existují. Konzervativní skupiny propagují například guinejského kardinála Saraha, známého kritikou potratů a LGBT práv. Jiné zasahují přes média – jako když uniklo video filipínského kardinála Tagleho zpívajícího „Imagine“ od Johna Lennona, což mělo poškodit jeho šance, ale spíše posílilo jeho popularitu.
Navzdory všem vnějším snahám o vliv je samotný akt volby hluboce duchovní. „Nejde o politické rozhodnutí, ale o náboženské,“ zdůrazňuje San Martin. „Věříme, že volbu vede Duch svatý.“
Ve středu ráno budou kardinálové definitivně uzamčeni ve Vatikánu. Od té chvíle přebírá otěže tradice, modlitba a vnitřní přesvědčení volitelů. Ačkoliv se o favorita zatím mluví jen opatrně, atmosféra je napjatá – výběr nového papeže ovlivní nejen směřování katolické církve, ale i její hlas ve světových otázkách od míru po morálku.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
